Zadání, které si tým Shraddhy Srinivasanové z Institutu chemické technologie z Bombaje vytkl za cíl, bylo zřejmé: zjistit, které potraviny podporují enzymy alkoholdehydrogenázu v játrech a aldehyddrogenázu v játrech a ledvinách. Právě tyto enzymy totiž odbourávají alkohol.
Otestovali přes padesát potravin. Výsledkem jejich bádání je koktejl, který dokáže být kocovině zdatným nepřítelem.
Z dlouhého seznamu mnoha druhů ovoce, od pomeranče po papáju, zeleniny, od špenátu po česnek, koření, mléčných produktů a dalších potravin jako kakao nebo vaječné žloutky, jim vypadly tři nejslibnější položky. Ano, kokosová voda, šťáva z hrušek a vymačkaná limetka.
Z oněch substancí namíchali nápoj, který dokáže, jak popisují ve studii v magazínu Current Research in Food Science, zesílit účinnost alkoholdehydrogenázy o 23,3 procenta a aldehyddrogenázy o plných 70 procent. Potud vědecký pohled.
Z hlediska pijáků alkoholu a jeho obětí jsou podstatná jiná čísla, konkrétně poměr, podle něhož koktejl smíchat. Ano, na něm záleží, autoři se receptu chopili s vědeckou precizností. A předepisují, že v zabijáku kocoviny musí být hrušková šťáva zastoupena 65 procenty, limetková 25 procenty, zatímco zbývajícími deseti procenty má být kokosová voda.
A dodávají, že účinek jejich koktejlu můžete podpořit tím, že si k němu dopřejete sýr, rajčata a okurku. Najít ty správné potraviny byl podle nich oříšek. Například citron sice prudce zvyšuje aktivitu enzymu alkoholdehydrogenázy, ovšem za nežádoucí cenu, protože zároveň tlumí činnost druhého enzymu, aldehyddrogenázy. Pomeranč poté působí přesně naopak.
Kokosová voda, limetová a hrušková šťáva, vše ve správném poměru. Právě tento koktejl by vás měl postavit po probdělé noci na nohy.
Přesvědčení, že na kocovinu pomáhají antioxidanty, studie odsoudila jako mýtus. A vyhnout byste se podle autorů studie měli mléku, vitaminu C, vajíčkům, kmínu, burským oříškům nebo skořici, dodává server Chronicle Live. A odepřít byste si měli i kávu, významnou mírou totiž snižuje činnost aldehyddrogenázy, kocovinu vám tedy prodlouží.
Kocovina z dehydratace a kocovina ze stresu
Na alternativní „obranu“ před kocovinou poté poukazuje studie Salfordské univerzity. Aspoň podle závěru, který z ní svérázně v titulcích svých článků vyvozují magazíny The Drinks Business nebo The Spirits Business. Jejich titulky totiž naznačují, že následky kocoviny souvisejí s tím, zda se jí před pitím alkoholu obáváme. A že ti z nás, kdo z ní mají hrůzu, nakonec na pití doplatí nejvíc.
Vědci nejprve na respondentech vyzvídali, jak kruté jejich kocoviny bývají, hned v osmi ohledech, pokud jde o ztrátu chuti k jídlu, žízeň, únavu, bolest hlavy, závrať, bolest břicha, pocit na zvracení a tlukot srdce. Následně se pokusili stanovit, do jaké míry dotyční své vnímání kocoviny přehánějí.
Shledali, že mezi onou „katastrofizací“ kocoviny a vnímáním její intenzity je souvislost, dokonce přesnější než mezi vnímáním kocoviny a odhadnutou úrovní alkoholu v krvi. Jinými slovy, lidé, kteří se následků kocoviny bojí víc, ji nakonec také opravdu vnímají intenzivněji než ostatní.
Vědci odlišili dva typy kocoviny, jedna souvisí s dehydratací, druhá se stresem. Obě samozřejmě postihují více ty, kdo se prohřešili víc a v jejichž těle je více alkoholu. Kocovina ze stresu však postihuje více ty, kdo katastrofizují její bolestivost.
Výzkum však nese jiné poselství, než aby říkal „kdo se kocoviny nebojí, tomu se vyhne“. Má co sdělit adiktologii, soudí jeden z jeho autorů Sam Royle. Katastrofizování podle jeho soudu v dlouhodobém hledisku může vést k depresi a závislosti. „Katastrofizování samo je spojováno s žádostivostí, silným puzením nebo touhou konzumovat drogu, což je důležité kritérium závislosti,“ uvádí Royale.
Pokud to tak je, může kocovina sloužit jako signál, kterým lze předpovídat budoucí riziko závislosti. „A to může odborníkům zacílit, aby se předně předcházelo závislosti,“ domnívá se Royale.
Vyzkoušíte po slivestrovském večírku koktejl podle indických vědců?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 čtvrtek 1. prosince 2022. Anketa je uzavřena.
