Celkem tak Masarykovu onkologickému ústavu, který je tradičním adresátem finančního výtěžku z dražeb kalendáře Pirelli, přispěl částkou převyšující 1 470 000 korun. Hodně vysoko šel i v boji o letošní kalendář. „Vydražit kalendář jsme mohli i proto, že se nám obchodně dařilo. Poděkování proto patří i našim zákazníkům. Na dobrou věc svým dílem přispěl vlastně každý z nich,“ prohlásil Radek Grill z firmy NejlevnejsiPNEU.cz.
Letošním záměrem Masarykova onkologického ústavu bylo pořídit chirurgické instrumentárium včetně například chirurgických nůžek k harmonickému skalpelu, kryochirurgického pera či elektrochirurgické koagulační jednotky. Celková hodnota všech přístrojů byla 360 tisíc korun. „Protože se vybralo víc peněz, budeme moci nákup rozšířit ještě o jiný přístroj,“ uvedla mluvčí ústavu Zuzana Joukalová.
Za Nadaci Agrofert, která aukci aktuálního kalendáře zaštiťovala, její ředitelka Zuzana Tornikidis doplnila, že historicky rekordní výtěžek on-line dražby kalendáře Pirelli padl v roce 2006, kdy se kalendář pro rok 2007 vydražil za 501 tisíc korun.
Kalendář, který je uměleckým dílem
V dražbě kalendáře Pirelli na rok 2017 šel Radek Grill o něco výše, než zamýšlel, jeho strop byl původně na 360 tisících korun, v atmosféře urputného finále však nešlo odolat dalším příhozům. Odměnou bylo vítězi dílo o šestatřiceti černobílých fotografiích legendárního Petera Lindergha. Před jeho objektiv se postavily herečky Nicol Kidmanová, Penelopa Cruzová, Uma Thurmanová, Helen Mirrenová, Jessica Chastainová, Rooney Mara, Julianne Moore, Lupita Nyong’o, Charlotte Ramplingová, Lea Seydouxová, Alicia Vikanderová, Kate Winsletová, Robin Wrightová a Zhang Ziyi. Kromě nich si Lindbergh pozval před fotoaparát ruskou vědkyni Anastasii Ignatovou.
Výsledné dílo je velmi intimní, Lindbergha totiž pojí se všemi ztvárněnými herečkami osobní pouto. „Každou z nich jsem chtěl v některém momentu svého života požádat o ruku, ale neměl jsem na to odvahu,“ líčil proslulý fotograf německého původu. A přiznával, že kalendář je zdůrazněním jeho dlouholetého manifestu, jehož poselstvím je osvobodit ženu od diktátu mladistvosti, dokonalosti. Chce společnosti vrátit původní obraz ženy, který jí vzal teror obálek módních časopisů.
Krása žen je proto v Lindberghově podání jiná než z žurnálů. Je lidštější, individuálnější, vyrostlá z odvahy být sama sebou, z vlastních emocí a z vlastních životních zkušeností. „Až se za stovky let bude někdo dívat na fota módních magazínů, co se o nás dozví, když jsou všechny tváře retušované?“ ptá se Lindbergh. I v tom je poslání kalendáře: nechat promluvit osobnosti. Svléknout je, aby byly odhalenější, než kdyby byly bez oděvu. Pro ty, které mu stály modelem, byla tak hluboká míra požadované otevřenosti a intimity přirozeně výzva.
První edice kalendáře vyšla v roce 1964. Fotografem byl Robert Freeman, který se proslavil portrétními snímky skupiny Beatles. S výjimkou let 1975 až 1984 vychází kalendář dodnes a prošla jím díla více než třiceti fotografů. Na jeho tvorbě se podíleli například Richard Avedon, Bruce Weber či Patrick Demarchelier.
