Z ledu rychle pryč
Skok do dálky, ale ze dřepu
„Je to velmi rychlé. Sám jsem to nikdy nezažil, ale tak mi to vždycky říkali,“ vysvětlil Austin Sumdum, jak nebezpečné je lovit dírou v ledu na zamrzlém moři, když najednou začne praskat led.
Proto se podle Damiana Kigutaqa Metcalfa zrodilo soutěžení ve skoku z kolenou. „Inuitové ony turnaje pořádali proto, aby se ujistili, že když budou chytat ryby a led začne praskat, budeme se umět rychle zvednout, než se led prolomí pod našima nohama,“ popisuje serveru cbc.ca.
Tato olympijská disciplína právě reflexi, koncentraci, sílu, hbitost prověřuje. Začíná se z kleku, přičemž chodidla jsou na zemi obrácená směrem vzhůru. Metcalf poznamenává, že to je proto, že Inuitové na ledu trávili lovem i celé dny a tato pozice nohou zabraňovala promrznutí prstů. Z kleku je třeba se švihem vymrštit nahoru – a doskočit co nejvíc do dálky. A bezpečně a stabilně dopadnou na chodidla.
Zadáním je skočit do dálky, ale zvládnout chodidly postrčit tyčku na zemi.
Server citci.org doplňuje, že disciplína se vztahovala i na další praktické činnosti. Silné nohy se hodí pro skákání z kry na kru nebo pro zvedání ulovené zvěře.
Další skok, v překladu by se nazval prstový kop, prověří lehkost. Skáčete snožmo do dálky, na tyčku položenou na zemi, abyste se jí zlehounka dotkli prsty nohou, posunuli ji jimi dozadu a teprve poté dopadli na podlahu.
Přetahování se: po indiánsku a eskymácku
Při eskymáckém přetahování se není povoleno kroucení ani škubání tyčí.
A na závěr ještě jedny silácké dovednosti, ve dvou vydáních. Indiánské přetahování se je záludnější verzí. Dva oponenti se ve stoje přetahují o úzkou tyčku, která je však namazaná olejem, kluzká, kromě síly paží a středu těla tedy prověří především sílu úchopu. Správně, disciplína měla simulovat chytání kluzkých ryb.
Eskymácké přetahování se odehrává na zemi, sportovci sedí proti sobě, s pokrčenými koleny a soupeří o tlustší a delší tyč, ovšem nenaolejovanou. Jako by tahali z vody tuleně.
A teď zabrat! Jako když se vytahuje tuleň z vody.
Evidentně existují i kombinace, tahle přetahovaná se odehrává v sedě, ale s úzkou tyčkou.
Kromě oněch disciplín nabízejí olympijské eskymácko-indiánské hry mnohé další. Některé odkazují i na nesportovní aktivity, soutěží se například ve vydělávání tleních kůží, přípravě ryb na sušení nebo rychlostního pojídání maktaku, tradičního pokrmu z velrybí kůže s kusem tuku. „Čistě pro zábavu,“ upřesňuje web olympiády.
