Výčet knih, o nichž se v Americe vede ve školních, ale i veřejných knihovnách válka, je dlouhý.
Je to vlna, trend, fenomén. Knihy se totiž ve Spojených státech vykazovaly z veřejných a školních knihoven vždy, jenže to byly jednotlivé kauzy. Případ od případu se stávaly obětí stížností, nejčastěji kvůli sexuálnímu nebo násilnému obsahu. Jenže dnes se z toho stalo jedno velké hnutí. Za první pololetí školního roku 2022 a 2023 tak její organizace napočítala zákazy celkem 874 knih. Podle Asociace amerických knihoven bylo v roce 2022 vedeno dvakrát tolik řízení s cílem zakázat knihy než v roce 2021.
Mění se též způsoby, jak se válka proti „nevhodným“ knihám vede. „Odstraňují se celé police knih, někdy celé školní nebo třídní knihovny,“ vysvětluje v listu Los Angeles Times Allison Lee ředitelka PEN America, organizace střežící spisovatelskou svobodu vyjadřování. Kromě jednotlivých stížností se volá po plošných zákazech skrze zákony. A laškuje se dokonce s trestními postihy knihovníků a knihovnic za šíření „nemravných“ knih. „Knihovníci pod palbou,“ nezastírá realitu článek v The New York Times a shrnuje, že mnozí zaměstnanci knihoven kvůli tlaku, útokům, napětí a hrozbám raději opouštějí zaměstnání.
Kdo přitom křížovou výpravu proti knihám vede? V roce 2021 se podle statistik amerického PEN klubu opíralo 41 procent zákazů přímo o státní legislativu, případně byly knihy obětí politického tlaku. Ještě větší roli přitom hrály v cenzuře nevládní organizace, stály za padesáti procenty knižních zákazů. Válku proti „nevhodným“ titulům vede celkem přinejmenším padesát organizací, mnohé mají síť lokálních poboček, poznamenává server CBS News.
A jaké knihy cenzuře a pokusům o ni čelí nejčastěji? Jejich žebříček může být velkým překvapením.
