Ještě než jeho myšlenku, shrnutou v magazínu Scientific Reports, představíme, vyšleme varování, které je na Nový rok speciálně na místě. Studie došla pouze k předběžným zjištěním a pokus, z něhož vycházela, probíhal pod dozorem, s pomocí přístroje a měl velmi malé proporce. A hyperventilace, na níž byla hypotéza založena, může být velmi nebezpečná. Jak dokládá například tato studie, může vést k mdlobám, nepříjemné bolesti hrudních svalů, pocitům brnění a úzkosti.
A příhodná je ještě jedna poznámka. Ambice, které studie měla, k úlevě od běžné kocoviny ani nesměřují. Jako způsob, jak vytrhnout pijáky z náručí zaslouženého bolehlavu, není účinná. Snaží se nabídnout průkopnickou záchrannou terapii pro těžké intoxikace alkoholem. Tento stav totiž podle údajů Světové zdravotnické organizace každoročně připraví o život na tři miliony lidí. Když totiž koncentrace etanolu v krvi dosáhne jisté hladiny, vážně poškozuje orgány.
Plíce do zbraně. Ovšem s přístrojem
Vedoucí výzkumu Joseph Fisher, anesteziolog a výzkumník z Toronto General Hospital, přitom připomíná, že jedinou cestou, jak dnes mohou lékaři alkoholem těžce intoxikovaným pacientům pomoci, je dialýza. „Obvykle jsou přiváženi v bezvědomí, těžce pod vlivem, takže je obtížné je vyšetřit. Nemůžete nic dělat. Musíte čekat, dokud to nemetabolizují jejich játra,“ cituje jej list The Guardian. Dodává však, že to je velmi neúčinný proces.
Fisherův tým však napadlo zkusit povolat k očistě těla plíce. Přinutit je dýchat prudčeji, silněji, hlouběji. Posunout je k hyperventilaci, skrze kterou, jak vysvětluje tisková zpráva o Fisherově studii na serveru EurekAlert, eliminuje tělo z krve nejen kysličník uhličitý, ale též alkohol.
Aby si hypotézu ověřili, požádali vědci v miniaturním pokusu pět dobrovolníků ve věku mezi dvaceti a devadesáti lety, aby si dopřáli čtyřicetiprocentní vodku, pili ji, dokud nebylo v jejich krvi asi 0,08 procenta alkoholu, což je dost na to, aby se narušily motorické funkce, zadrhávala řeč.
A přihnout si měli pánové dokonce dvakrát. Po první dávce měli prostě nechat své tělo, speciálně tedy játra, ať se s odbouráním etanolu vypořádá samo. Na zbavení se poloviny etanolu potřebovalo podle měření dvě až tři hodiny.
Po druhé dávce tvrdého alkoholu měli konzumenti ve službě vědy svému organismu dopomoci hyperventilací. Ovšem pozor, právě s přístrojem. „Nemůžete pouze hyperventilovat, protože v minutě nebo ve dvou byste měl závrať a odpadal byste,“ vysvětluje Fisher. Proto mužům poskytli jednoduché zařízení, které jim umožnilo hyperventilovat, zatímco jim do těla vracelo přesně totéž množství oxidu uhličitého, aby se udržoval na téže úrovni.
Výsledky byly velmi slibné. Skrze hyperventilaci se tělo zbavilo etanolu třikrát rychleji. Příklady? Uvádí je server Inverse: Sám o sobě potřeboval dvacetiletý mladík o sedmdesáti kilogramech 1,7 hodiny, aby se zbavil padesáti procent zkonzumovaného alkoholu, s pomocí hyperventilace mu stačilo jednadvacet minut. Jeho zhruba stejně těžký a o čtrnáct let starší kolega potřeboval bez dopomoci 2,7 hodiny, ovšem s přístrojem hodinku.
Jednoduchý princip, podle nějž se s každým výdechem spolu s oxidem uhličitým dostává z krve do plic a dál ven z těla též alkohol, funguje.
Čím nebezpečnější stav, tím účinnější metoda
Fisher vyvinul podle serveru CBC podobnou techniku již před lety, pro případ otravy kysličníkem uhelnatým a pro eliminaci anestetik z těla. Nápad na použití metody proti intoxikaci alkoholem není tak docela jeho, autorem je prý jeho kolega.
Kanadský vědec se přitom po možnostech využití hyperventilace rozhlíží s nadějí. A rozhodně nejde jen o opilce. „Mohlo by to zachránit malé děti, které vlezly do prádelny a vypily rozpouštědlo nebo něco takového,“ líčí. A uvažuje též o obětech požárů, které inhalovaly jedy.
Naopak pro běžné využití po nočním alkoholovém přešlapu není hyperventilace vhodná. Nejenže je nebezpečná, ani s Fisherovým přístrojem by nebyla příhodná. Proces je nejefektivnější při vysokých hladinách intoxikace. Čím víc drogy v těle, tím rychleji ho opouští. Čím méně alkoholu, tím méně technika pomůže.
Studie je kvůli svému miniaturnímu rozsahu pouze prvním potvrzením konceptu, hypotézy. V laboratorních podmínkách. Fungovala by v praxi, v nemocnicích? Server CBC cituje mírné pochybnosti torontského lékaře z urgentní péče Laurenta Brocharda. Podle něj je technika velmi chytrá, nasadit masku opilcovi na obličej, zvláště pokud je pod vlivem jiných drog, by však nemuselo být snadné. „Myslím však, že dává smysl zkusit to. Nic jiného nemáme,“ soudí nakonec i on.
Samotné zařízení je podle Fishera extrémně prosté. „Je dočista jednoduché, nevyžaduje náročné technologie ani peníze. Je možné ho sestrojit kdekoli na světě. Není potřeba žádná elektronika, žádné počítače, žádné filtry,“ říká pro server Cosmos. Zařízení má velikost příručního kufříku, zahrnuje systém ventilů, hadice, masku a malou nádrž stlačeného kysličníku uhličitého.
