Film Wakeporning oslavuje divokou jízdu na vodě

Kombinuje jízdu na vodních lyžích s technikami surfování a obstará obrovskou porci adrenalinu na vodní hladině. Wakeboarding, u nás relativně nový sport, při němž je jezdec na wakeboardu tažen rychlostí kolem 30 kilometrů v hodině za lodí nebo vlekem, vám představí film Wakeporning od Radka Karkyse.

Wakeboardových filmů moc není. Proč jste natočil snímek, který nemusí být komerčně úspěšný?
Už jistý čas děláme nekomerční a přitom úspěšnou filmovou sérii Snowporning, která má pět dílů. Wakeboard je snowboard na vodě. Má to k tomu dost blízko: hezký holky, sluníčko, pláž. Jezdíte si kdykoli a nemáte na natáčení kruté podmínky jako na snowboardu, kdy musíte jít do hor a do zimy. Na waku je to přesně obráceně. Kromě toho je to sport, který jde teď ve světě hodně rychle nahoru a u nás teprve pořádně začíná. Řekli jsme si, že je to ten správný čas na český wakeboardový film.

Kde všude jste točili?
Na natáčení jsme měli jenom čtrnáct dní. Protože jsme měli dobrý plán, podařilo se nám to zvládnout dokonce o dva dny dřív. Natáčet jsme začali na Těrlicku, kde jsme měli na tři hodiny zaplacenou helikoptéru a tři čluny. Pálili jsme benzin o sto šest. Ještě ten večer jsme zabalili věci a odjeli do Francie k jezeru Annecy, protože jsme chtěli záběry azurové vody s horami v pozadí. Cestou nám upadlo kolo z valníku, takže jsme zůstali ještě den v Berouně.

Ve Francii už bylo všechno podle plánu?
Azurová voda, sluníčko, krásné panorama Alp, bylo to skvělé. Ale zjistili jsme, že můžeme točit jenom hodně brzy ráno a večer, protože tam byl obrovský lodní provoz, který neustále dělal vlny. Vstávali jsme v pět ráno, odvezli ještě za tmy loď doprostřed jezera a čekali na první paprsky.

Přitom si asi dost lidí myslí, že wakeboardisti jsou flákači, co jenom leží u vody. Když já natáčím, tak se maká. Chci využít každou minutu. Je mi pak líto, když se na materiál dívám v postoprodukci a říkám si, že jsme někde zevlovali a mohli jsme mít super záběr.

Co bylo dál?
Vrátili jsme se do Havířova na Těrlicko, což bylo zase patnáct set kilometrů. Těrlicko je nejlepší wakepark u nás. Odtud jsme jeli do Maďarska do Györu. Mají tam krásný park s velkými překážkami. Po cestě jsme ještě navštívili Zlaté Piesky. Zakončovali jsme na Merkuru na Pasohlávkách pod Brnem, kde jsme dali noční shooting v parku i na baru.

Radek Karko

Říká se mu Karkys. Úspěšný režisér a kameraman je spolumajitelem firmy Lip Production. Nemá filmovou školu. Vyrostl v Janově u Litvínova. Hodně skejtoval, a protože chtěl natočit video, koupil si kameru, kvůli níž nakonec opustil studia strojírenství a odešel do Prahy. Má za sebou pět filmů z řady Snowporning, točí videoklipy, dokumenty. Je držitelem Českého slavíka za nejlepší klip (2013). Spolupracoval například s Charlie Straight, Tomášem Klusem, Kryštofem, Skyline, Tatianou Kuchařovou, Travisem Ricem, Sunshine, Vladimirem 518.

Koho ve filmu uvidíme?
Máme tam top české jezdce v jízdě za člunem i vleku. Laikům to spíš nic neřekne, ale znalci vědí.

Kde vznikly nejlepší záběry?
Hodně mě bavilo, když jsme si postavili dřevěnou překážku v bažinách. Byl zrovna západ slunce, přišlo krásné světlo, kluci něco najezdili. To je pro mě highlight. Graduje tam atmosféra, měl jsem skoro husí kůži na zádech.

S pornem problémy nemáme

Vyžaduje wakeboarding nějaký jiný technologický postup než točit snowboard?
Jo, je tam voda. Když se točí v prašanu a ostříkne vás sníh, kameru ofouknete. Ale když vás wakeboarder ostříkne vodou, je to na hraně. S obrovským štěstím jsme nic nezničili, ale pro příště si vymyslíme nějakou ochranu.

Jaká je úroveň českého ježdění ve srovnání s Amerikou?
Je to jako ve všem, je to úplně mimo (smích). Film ani scénu nechci v žádném případě degradovat, ale i když si myslíte, že jste natočili skvělý film, a pak si pustíte ten americký, zjistíte, že na takové filmy vůbec nemůžeš koukat. Nemůžeme české sportovní filmy srovnávat s Amerikou. Tam všechno vždycky začíná, tam jsou průkopníci. Rozdíl je zhruba deset let.

Premiéra

Snímek Wateporning bude uveden v pátek 5. června v pražském kulturním domě Domovina, akce začíná ve 20:00 hodin. Spolu s ním na ní bude mít premiéru dokument Skateporning režiséra Martina Hausnera.

Kolik jste toho najeli, natočili, jaká jsou za filmem čísla?
Za dvanáct dní jsem nasbíral 65 hodin hrubého materiálu, dělali jsme to v 15 lidech, najeli jsme asi 4 500 kilometrů, vypili 25 litrů Jägermeisteru, nalétali tři hodiny helikoptérou, během natáčení jedna holka znásilnila jednoho kameramana a celý film bude 45 minut dlouhý a představí se na devíti místech premiérové tour.

Proč se to jmenuje Wakeporning?
Kdysi jsme vymysleli Life is Porno. Před pár lety si to kamarádi Dodo a Tino vzali za své a udělali z toho značku oblečení. Touhle myšlenkou dál žijeme, takže když jsme hledali název pro film, byla to jasná volba.

Nemáte s tím někde problémy?
U subkultur je to jedno, naopak to všichni přivítali. U mainstreamovějšího publika už to ale trochu drhne. Úplně si třeba nejsme jistí, jestli by třeba Česká televize odvysílala film s názvem Snowporning. Na druhou stranu Snowporning vyhrál cenu hlavního města Prahy na festivalu na MFOF - mezinárodním festivalu outdoorových filmů. Vysílala to církevní televize TV Noe, což je televize dobrých zpráv založená na tradičních křesťanských hodnotách. Dělali přímý přenos z vyhlašování. Trochu se zakuckali, když to vyhlašovali.