Kdy jste se rozhodl, že budete vědcem?
Odmalička jsem měl zájmy, které naznačovaly, že bych mohl mít k vědě blízko. Bavila mě třeba biologie. Sbíral jsem brouky, motýly, maloval dinosaury, měl jsem doma akvaristické rybičky. A pak jsem dostal soupravu Mladý chemik. Můj otec byl profesorem chemie na vysoké škole, takže jsem občas zašel i do jeho laboratoře, kde mi to připadalo obzvlášť zajímavé. Můj problém asi byl, že mě zajímala spousta věcí. Možná až moc. Bavila mě i literatura a cizí jazyky, ale za minulého režimu bylo jasné, že humanitní obory jsou tomu systému příliš poplatné, a to jsem nechtěl. Přírodní vědy se tak zdály jako možnost dělat něco skutečně poctivě, s daleko menší ideologickou zátěží, než kdybych šel třeba na filozofii. I když tu jsem později stejně studoval dálkově.
19. října 2019 14:00
„Naprostá většina nadějných objevů až do zdárného konce nikdy nedojde. Vědci musí být připraveni na frustraci,“ říká o profesi vědce biochemik Zdeněk Hostomský, ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd. Přesto věří, že jeho badatelské týmy navážou na úspěchy geniálního chemika Antonína Holého.
