1. Jak se dělí mandáty mezi jednotlivé kraje
Změna volebního zákona nijak neovlivnila rozdělení poslaneckých mandátů mezi jednotlivé kraje. Jako v předešlých parlamentních volbách tedy rozhoduje počet platných hlasů, které byly v krajích odevzdané.
Ke zjištění, kolik mandátů připadne jednotlivým krajům, je nejprve nutné znát takzvané republikové mandátové číslo. To se zjistí tak, že se veškerý počet platných odevzdaných hlasů v celé republice vydělí počtem poslaneckých mandátů (200).
Následně se republikovým mandátovým číslem vydělí počet platných odevzdaných hlasů v jednotlivých krajích. Výsledek, zaokrouhlený dolů, je počtem mandátů, který kraji připadne. V případě, že nejsou všechny mandáty rozděleny, se zbylé dělí mezi kraje s největším zbytkem podílu. Pokud by nastala rovnost zbytku podílu, rozhodne mezi kraji los. Jak rozdělení zbylých mandátů funguje, ukazuje přehledně tabulka z parlamentních voleb v roce 2017, kdy bylo takto přerozděleno 5 mandátů:
| Kraj | Podíl | Počet mandátů | Kraj | Podíl | Počet mandátů |
|---|---|---|---|---|---|
| Karlovarský | 4,83 | 4+1 | Liberecký | 8,25 | 8 |
| Plzeňský | 10,73 | 10+1 | Pardubický | 10,20 | 10 |
| Moravskoslezský | 21,648 | 21+1 | Praha | 24,16 | 24 |
| Zlínský | 11,646 | 11+1 | Středočeský | 26,11 | 26 |
| Jihočeský | 12,46 | 12+1 | Olomoucký | 12,08 | 12 |
| Ústecký | 13,42 | 13 | Jihomoravský | 23,06 | 23 |
| Vysočina | 10,38 | 10 | Královéhradecký | 11,01 | 11 |
Zdroj: Český statistický úřad
2. Rozdělení mandátů stranám
Nový volební zákon nejvíce ovlivnil právě rozdělování mandátů mezi politické strany a hnutí v krajích. D’Hondtovu metodu, která se používala při předešlých parlamentních volbách, nahradila Imperialiho a Hagenbach-Bisschofova kvóta.
Do takzvaného prvního skrutinia (rozdělování mandátů stranám a hnutím, pozn. red.) postupují všechny strany a hnutí, které získají alespoň 5 % hlasů v celé zemi. Koalice dvou stran a hnutí nově potřebují alespoň 8 % hlasů, koalice složené ze tří a více stran poté 11 % hlasů.
Rozdělování mandátů v prvním skrutiniu se počítá pomocí Imperialiho kvóty, která využívá takzvaného volebního čísla. To se zjistí tak, že počet všech platných hlasů odevzdaných v kraji vydělíme počtem mandátů, které byly kraji přiděleny, zvětšeným o dvě.
Volebním číslem poté vydělíme počet platných hlasů jednotlivých stran a hnutí či koalic, které postoupily do prvního skrutinia. Tolik mandátů jednotlivé strany obdrží. Pro přehlednost poslouží následující příklad Českého statistického úřadu:
Jak se rozpočítávají mandáty v prvním skrutiniuPočet rozdělovaných mandátů: 20 Počet platných odevzdaných hlasů: 754 798 Volební číslo: 34 309 (754 798/22) Strana A Strana B Strana C Strana D Celkem rozděleno mandátů: 19 Zdroj: Český statistický úřad |
Všechny zbylé mandáty a hlasy, které nebyly v prvním skrutiniu rozděleny, se převádějí do tzv. druhého skrutinia. Zde se mandáty dělí pomocí Hagenbach-Bisschofovy kvóty. Součet zbylých hlasů všech stran a hnutí je vydělen počtem zbylých mandátů zvětšeným o jedna. Výsledkem, takzvaným republikovým volebním číslem, se poté vydělí zbylé hlasy jednotlivých stran a hnutí. Tolik zbylých mandátů ve druhém skrutiniu jednotlivé strany obdrží.
Změny v rozdělování mandátů, které nový volební zákon přinesl, názorně ukazuje následující tabulka z parlamentních voleb z roku 2017, kde jsou výsledné mandáty přepočítané jak podle starého, tak podle nového systému.
| Podíl hlasů (v %) | Počet mandátů | Počet mandátů (nový systém) | |
|---|---|---|---|
| ANO | 29,6 | 78 | 69 |
| ODS | 11,3 | 25 | 24 |
| Piráti | 10,8 | 22 | 23 |
| SPD | 10,6 | 22 | 23 |
| KSČM | 7,8 | 15 | 16 |
| ČSSD | 7,3 | 15 | 14 |
| KDU-ČSL | 5,8 | 10 | 11 |
| TOP 09 | 5,3 | 7 | 10 |
| STAN | 5,2 | 6 | 10 |
3. Jak fungují preferenční hlasy
Ve volbách do Poslanecké sněmovny se mandáty přidělují na základě pořadí na kandidátní listině. To lze zaměnit pomocí takzvaných preferenčních hlasů. Volič má právo zakroužkovat na kandidátní listině až čtyři kandidáty a tím jim udělí preferenční hlas.
Pokud volič udělí více než čtyři preferenční hlasy, volební komise žádný z nich neuzná a počítá se pouze zvolená strana či hnutí. Kandidáti, kteří dosáhnou preferenčních hlasů na pěti a více procentech platných hlasů dané strany v kraji, přeskočí na kandidátní listině všechny ostatní nepreferované kandidáty.
V případě, kdy více kandidátů dosáhlo pěti a více procent preferenčních hlasů, rozhoduje počet hlasů, které dostali. Pokud by teoreticky kandidáti dostali stejný počet preferenčních hlasů, rozhodne o pořadí jejich původní pozice na kandidátní listině.
