Zdravé stárnutí zkoumá věda. Aby nám k němu dopomohla.
Závěry práce, která vyšla v magazínu JAMA Network Open, jsou přitom slibné. Podle odhadů autorského kolektivu by se jimi definovaného zdravého stáří mohlo dobrat na jednašedesát procent lidí, pokud by dodržovali čtyři doporučení.
Studie vyšla z údajů o více než 45 tisících zdravotnic, sledovala je po celých dvacet let. Zajímat se o ně začala v roce 1992, na startu byl jejich průměrný věk šedesát let, žádná z nich netrpěla závažnou chronickou chorobou. Vědecký tým zajímalo, kolika z nich se povede zestárnout zdravě.
Výzkum se samozřejmě zajímal o jejich jídelníček, životní návyky, rodinnou historii. Největší starost však měl o to, kolik času ženy tráví před televizí, sezením v práci nebo v autě cestou do zaměstnání a domů, sezením doma obecně. A přirozeně rovněž mapoval, kolik času tráví stáním a chůzí, v práci, mimo domov i doma, ony aktivity označoval jako lehká fyzická činnost. Zohledňoval přirozeně i mírnou až energickou tělesnou aktivitu, tam patřila například jízda na kole, běh, posilovna. V finální bilanci si našla místo i doba strávená spánkem.
Po očištění dat o demografické údaje vynesl výzkum verdikt o tom, jak se na šanci zestárnout zdravě podepíše sezení, spaní a tělesná aktivita.
