„Jsem mírně zklamán, myslel jsme si na rozšířené pódium, nakonec se mi nepodaří skončit na šestém místě, ale na, věřím že šťastném, místě sedmém,“ řekl po prvním kole voleb Diviš. S výsledkem necelých 1,4 procenta hlasů pro něj prezidentské klání skončilo. Nastínil také, jak bude volit ve druhém kole.
„Vážím si generála Pavla za to, jaký byl voják, byť s ním v některých věcech nesouhlasím. I tak si ale myslím, že je to daleko lepší volba pro Českou republiku,“ podpořil před druhým kolem svého dosavadního soka Diviš.
Prezidentské volby 2023 |
Karel Diviš krátce před půl třetí dorazil do volebního štábu v kavárně Vnitroblock v pražských Holešovicích. „Může to dopadnout jako velký propadák, i jako velké překvapení,“ shrnul Diviš hned po svém příchodu.
Sám nepatří mezi největší favority, i tak ale ještě odpoledne doufal ve slušné umístění. „Pod tři procenta bych to považoval za propadák,“ doplnil Diviš s tím, že by se nezlobil, kdyby se v prezidentských volbách umístil do šestého místa. To se mu nakonec nepovedlo.
„Nedokážu posoudit jestli je to pro mě výhoda, nebo nevýhoda, ale určitě je to dobře pro celou společnost. Čím víc lidí přijde k volbám, tím budou volby lepším obrazem toho, co si lidé myslí. Takže z toho mám v každém případě radost,“ okomentoval Diviš volení účast, která se přiblížila k sedmdesáti procentům.
Na to, jestli je silnější ve velkých městech, nebo naopak na vesnicích, Diviš odpověď nezná. „Na analýzy nebyl čas, když vám seberou osmnáct dní z horké části kampaně, tak se to někde projevit musí,“ vysvětlil Diviš s odkazem na to, že ho ministerstvo vnitra na konci listopadu dočasně z voleb vyřadilo kvůli údajnému nedostatku podpisů od veřejnosti.
Diviš patří k mladší generaci prezidentských kandidátů. Stejně jako Markovi Hilšerovi je mu 46 let, o dva roky mladší je už jen Danuše Nerudová. V debatách zaujal především svým ostrým konfrontačním tónem, ale také svými vizemi o budování e-armády, tedy systému obrany státu založeném na moderních technologiích a dronech.
Volební štáby |
„Chtěl bych funkci pojmout trošku jinak než současný nebo předchozí prezident. Chtěl bych být daleko víc civilnější a normálnější. To znamená, abych byl co nejblíže obyčejným, běžným, normálním lidem. Aby se měli dobře, aby tady byla ekonomická prosperita v tom smyslu, že bude co nejširší střední třída,“ představil Diviš svoji představu o prezidentském úřadu v lednovém rozhovoru pro MF DNES.
Společně s Petrem Pavlem a Danuší Nerudovou patří Diviš do trojice kandidátů, kteří se rozhodli nespoléhat na podpisy poslanců a senátorů.
V průběhu několika měsíců se mu podařilo sesbírat 50 tisíc hlasů od veřejnosti a řadí se tak mezi občanské kandidáty.
Spor o hlasy
Ještě v listopadu to vypadlo, že jeho cesta na Hrad končí. Ministerstvo vnitra totiž při přepočtu hlasů dospělo k závěru, že Diviš padesátitisícovou hranici nepřekonal a pro ostrou fázi voleb ho tak společně s Karlem Janečkem a Tomášem Březinou vyřadil.
V Divišově případě byl nedostatek hlasů extrémně těsný. Podle úřadu mu jich na vstup do prezidentských bojů chybělo pouze 116. Diviš se proto rozhodl odvolat k Nejvyššímu správnímu soudu podobně jako Janeček.
„Jádrem podání je, že úředníci ministerstva vnitra neuznali část podpisů s tím, že dané osoby neztotožnili v databázi. Podle všeho k tomu došlo kvůli horší čitelnosti, například záměně čísel 0, 6 a 8, kdy mají ale podle vlastní metodiky danou osobu hledat podle dalších identifikátorů a nikoli její podpis neuznat,“ vysvětlil tehdy Diviš pro iDNES.cz.
Ukázalo se, že měl pravdu. Soudní přepočet totiž ukázal, že Diviš potřebný počet hlasů má. Jako jedinému se mu tak podařilo znovu se do prezidentského klání vrátit.
Dříve působil jako externí redaktor a moderátor ve sportovní redakci České televize. Známější je ale jako zakladatel a šéf technologické firmy IDC-softwarehouse, která vytvořila například portál letuska.cz.
