Poslechněte si rozhovor s Michalem Škopem:
Většina volebních průzkumů je pořádaná mezi 1 300 lidmi, je to ale dostatečný počet? „Ono to opravdu stačí. Když byste měl dvojnásobek lidí, nebudete mít dvojnásobnou přesnost. Statistická chyba je plus mínus dvě procenta. Druhá věc je, že průzkumy něco stojí,“ vysvětluje konstrukci průzkumů.
Průzkumům se podle něj věřit dá, přestože v nich lidé odpovídají anonymně. „Firmy si hlídají, aby nebyly podezřelé, třeba kdyby respondenti odpovídali moc rychle. Také se snaží vyřadit ty, kteří neodpovídají podle pravdy,“ ubezpečuje Škop.
Průzkumy dnes často vznikají přes internet. U nich se dá například snadno sledovat rychlost odpovědí. „Pokud za pár vteřin člověk zodpoví všechny dotazy, tak to si asi ani nestihl přečíst otázky. Když telefonujete, tak se všechny dotazníky nahrávají a může se zpětně kontrolovat, zda tazatel pracoval správně. Dělaly se i osobní dotazníky, tam se musel kontrolovat i ten, kdo průzkum sbíral, zda si to nevymyslel,“ poukázal Škop na možná rizika.
Exkluzivní průzkum: Každý třetí váhá, komu dá v prezidentských volbách hlas |
V rozhovoru také zmínil nedávný sběr podpisů pro kandidaturu zájemců o Hrad. „Dělaly to firmy a je dost velké podezření, že kdo to pro ně sbíral, si to vymyslel.“ U seriózních firem se vše prověřuje a to je i důvod drahoty průzkumů, dodává Škop.
S výběrem kandidáta pomáhají volební kalkulačky, které právě Michal Škop připravuje. „Volební kalkulačka dokáže úplně všechno, ta vám i připraví volební lístek,“ říká v rozhovoru s nadsázkou její tvůrce.
„Porovnává kandidáty s názory daného člověka. Pomůže, když se mi líbí nějací kandidáti, si ověřit, zda někdo z nich nemá názory proti mě - nebo naopak si potvrdím, že se shodujeme. Nejde o to, zda vyjde shoda nejvyšší. Může dát i výsledek, že kandidáty, nad kterými uvažuji, se třeba dva se mnou shodují a třetí ne,“ předestřel možnosti, které kalkulačka nabízí.
Koho za prezidenta? Vyberte si díky volební kalkulačce iDNES.cz |
Otázky, které kalkulačka obsahuje, vybírá Škop a jeho tým částečně z otázek, které se používaly už dříve. „Některá témata jsou pořád stejná, takže můžeme využít toho, že už jsou připravená. Dále také procházíme průzkumy relevantních agentur, které se ptají na to, co je pro respondenty důležité,“ přibližuje Škop obecné principy tvorby.
„Další část je zhodnotit, zda otázky vůbec dávají smysl pro prezidentskou volbu a zaměřit se třeba na otázky pravomocí a podobně. Směrů, odkud otázky přicházejí, je hodně,“ poodhalil vznik pomůcky její tvůrce.
Čím vznikají chyby ve volebních průzkumech? Pro jaký typ voleb je snazší tvořit volební kalkulačku? Straní někomu volební kalkulačky? Jak se sbírají odpovědi kandidátů do kalkulačky? Poslechněte si podcast Kontext, kde se dozvíte víc!
