"Už několik let v obci ubývá dětí. Museli jsme zavřít školku v Milešově, ze základní školy udělat malotřídku," říká Jiří Skalický, starosta Velemína, kam Milešov spadá. Proto se vedení obce rozhodlo, že zkusí zajistit bydlení pro nové mladé lidi.
"Přímo ve Velemíně vzniklo přes 70 obecních bytů a shodli jsme se, že umožníme další výstavbu," uvádí Skalický. V Milešově vybrali dva pozemky. Jenže ty leží v 2. zóně ochrany CHKO České středohoří. A to některým Milešovským vadí.
KOLIK ZDE VYROSTE DOMŮZastavěná část Milešova nyní tvoří sedm hektarů, přibýt by měly další čtyři hektary. Podle územního plánu, který schválilo vedení obce, má na louce pod kostelem vyrůst 12 domů, na druhém pozemku 20 až 25 domů. Povolila to i Správa CHKO České středohoří. |
"My nejsme proti stavění ani proti rozvoji obce," zdůrazňuje Daniel Pitek, předseda protestujícího Milešovského spolku přátel přírody. "Ale ať se staví s rozumem, bydlení se může upravit třeba z bývalého statku nebo školy," uvádí. Domy postavené na způsob satelitních městeček se podle Pitka do Milešova nehodí.
"Plošná výstavba znamená obrovskou změnu charakteru obce a barbarsky ovlivní zdejší chráněnou krajinu," říká Pitek a ukazuje na rozlehlou louku pod zdejším barokním kostelem, kterou mají zaplnit domy. Upozorňuje na to, že domy zde historicky přibývaly jen podél cest, za nimi byla pole a volná krajina.
Neřekli mi, že chtějí na mém pozemku stavět, zlobí se vlastník
"Ve 2. zóně ochrany se podle našeho názoru stavět nesmí," navíc míní Pitek.
"To není pravda. Zákaz nových staveb platí pro 1. zónu, která je nejcennější, a to ještě existují výjimky," namítá vedoucí správy CHKO Markéta Peřinová. "Navíc původní návrh územního plánu v Milešově kalkuloval s podstatně rozsáhlejšími plochami. My jsme je velmi zredukovali jen na čtyři hektary," dodává.
Danielu Pitkovi se nelíbí plánovaná výstavba domků v Milešově na Litoměřicku.
Majitelem jednoho z pozemků, kde má vyrůst až 25 rodinných domů, je právě předseda spolku Daniel Pitek. Když vedení obce jednalo o jeho nemovitosti, ani o tom nevěděl. "Žijeme na vesnici, kde se všichni znají. Nemohli mi o jednání říct nebo mi poslat pozvánku?" ptá se.
STAVBY V CHKOSpor o to, zda se může či nemůže stavět v 2. zóně ochrany, se točí kolem zákona, který není jednoznačný. MF DNES proto oslovila správy dalších CHKO. "Zákon dovoluje různé výklady, je diskutabilní. Vždy se to musí posoudit na místě," říká Ladislav Kopecký z CHKO Labské pískovce. Naproti tomu v CHKO Kokořínsko přísnější. "Nedokážu si představit, že by vzniklo seskupení více domů v 2. zóně. Odporovalo by to smyslu chráněné krajinné oblasti. Více domů s pestrobarevnými střechami by se dalo jen těžko začlenit do stávající zástavby hrázděných nebo roubených domků," uvádí vedoucí kokořínské CHKO Ladislav Pořízek. Zároveň ale připouští, že České středohoří je specifické, leží v něm i větší města, a tudíž hustěji zastavěné oblasti. |
"My jsme dělali územní plán pro celý Velemín, to jsou stovky majitelů. Nemohli jsme obesílat každého. Přípravy trvaly několik let a lidé do schránek dostávali informace v obecním Zpravodaji," vysvětluje starosta Skalický.
Pitek se o změně územního plánu dozvěděl až z webu realitní kanceláře Trimex, která nabízela stavební parcely na druhém pozemku v obci. Realitka kvůli sporům už nabídky stáhla. Na svém pozemku chová Pitek ovce. A ty se zde budou pást dál bez ohledu na územní plán.
Souhlas se stavbou nikomu nedám
"Souhlas s územním rozhodnutím nebo stavebním povolením nikomu nedám," říká odhodlaně. I když by na tom vydělal. Před časem kupoval metr čtvereční louky za 7 korun. Jako stavební parcelu by metr mohl prodat za 590 korun.
"Kdybych se na to díval přes peníze, teď bych si mnul ruce. Jenže takhle by Česká republika přicházela o své přírodní skvosty. Na co bychom měli chráněné krajinné oblasti?" uvažuje Pitek.
Milešovský spolek přátel přírody zorganizoval petici proti výstavbě. Podepsalo ji už 139 lidí, kteří v obci žijí nebo zde mají nemovitosti, což je nadpoloviční většina ze všech zdejších 259 voličů.
Obecní úřad ale petici smetl ze stolu. "Nebyla objektivní," namítá starosta Skalický. "Když se zeptáte lidí, jestli chtějí satelitní městečko, každý řekne, že ne. Ale tam nebude satelit, chceme, aby dominanta kostela zůstala, takže tam vznikne nová ulice, ne satelit," uvádí starosta. Navíc upřesňuje, že správa CHKO měla podmínky: domy obdélníkového tvaru, u cesty, ne vysoké a plné ploty, aby pohledu na kostel nebránila bariéra.
Vedení obce nakonec navrhlo anketu. Lidé budou volit ze šesti variant: 12, šest nebo žádný dům u kostela a 20 až 25, pět nebo rovněž nic na Pitkově louce. Hlasování bude tajné.
O nových domech má rozhodnout anketa
Milešovští ochránci přírody se obávají, aby někdo anketu neovlivnil. "Pokud se lístky nebudou podepisovat, někdo jich tam může hodit, kolik chce, a rozhodnout podle svého," obává se Pitek. Podle starosty Skalického se bát nemusí. "Zasedne volební komise a lidé dostanou šest variant a orazítkovanou obálku," popisuje Skalický.
Danielu Pitkovi se nelíbí plánovaná výstavba domků v Milešově na Litoměřicku.
Milešovští odpůrci staveb však nabízejí jiné vysvětlení, proč obec stavby prosazuje. Podle nich je za tím osobní zájem některých lidí. "Místostarosta Josef Brabenec je šéfem komunálních služeb, Jan Smola vlastní stavební firmu, oba se znají z fotbalového klubu TJ Sokol Milešov a oba pracují pro obec," naznačuje Pitek.
"Takové spekulace jsem také slyšel. Je pravda, že firma pana Smoly dělá hodně staveb pro obec. Ale my nikomu nic nenutíme, ať si lidé rozhodnou sami, co chtějí," uvádí starosta Skalický.
Zda se bude v obci stavět, nebo ne, bude jasnější 12. března po sečtení výsledků ankety.
