„Budu psát dopis na ministerstvo kultury a budeme trvat na tom, aby celý Terezín převzalo. Ani kraj, ani město samotné nemají prostředky na to, aby daly Terezín dohromady tak, aby mohl sloužit dál,“ sdělil hejtman Jan Schiller (ANO).
Burcovat a shánět peníze na záchranu všech historických objektů v pevnosti se terezínská radnice snaží roky. Vždyť toto místo je jednou z největších památek druhé světové války na planetě, ale také výjimečná, historická vojenská pevnost z doby císaře Josefa II.
Slibů i plánů už ale byla řada. Měl zde vyrůst například univerzitní kampus. Z toho sešlo.
Pomoci se snaží právě i kraj, jednal s ministryní financí Alenou Schillerovou i ministryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovou. „Budeme hledat další fondy, ze kterých bychom mohli čerpat. Ze všech typů, které má ministerstvo pro místní rozvoj na starosti,“ řekl tento týden hejtman.
Jenže na každou dotaci se musí najít peníze v regionu. Musí být místní spoluúčast. Kraj by například měl přispívat 15 procenty na každý z projektů. „Uvidíme, co všechno budeme schopni z fondů čerpat. Pak se musíme dohodnout, jakou budeme mít vůbec možnost 15 procent poskytnout,“ popisuje těžkosti Schiller.
Premiér Andrej Babiš loni slíbil na pomoc téměř miliardu korun. „Tento slib platí, nikdy ale premiér neřekl, že by to mělo být ze státního. A nemusí to být jen z fondu EU, je řada dalších. Pokusíme se je zkombinovat a přitáhnout do města všechny, pokud to půjde,“ sdělil Schiller.
V případě Žižkových kasáren jde už vyloženě o čas a brzy se může jednat pouze o peníze na demolici. Žižkova kasárna, chcete-li Velká pěchotní kasárna z konce 18. století, mohou jít v nejbližších měsících k zemi. Při vichřici v roce 2017 spadla část střechy a loni při slabém větru další kus, stav objektu se rychle zhoršuje.
Přitom jde o mimořádně cennou pevnostní památku i s ohledem na holocaust. Věznění lidé tu před transporty do vyhlazovacích táborů hráli třeba fotbal.
„Objekt je ve velmi špatném technickém stavu. S vodou, sněhem a mrazem degradace postupuje rychleji. Mezi spadnutím a nespadnutím mohou být týdny nebo měsíce. Už to nejsou roky,“ řekl Robert Czetmayer, vedoucí odboru rozvoje a výstavby terezínské radnice.
Terezín je nebroušený diamant
Terezín může ze svého zhruba padesátimilionového rozpočtu ročně uvolnit jeden, maximálně dva miliony. I nyní dělá postupně kroky, aby se stav kasáren alespoň stabilizoval.
„Naposledy v prosinci. Tím získáváme čas pro jejich záchranu. Pomáhá ministerstvo kultury, v rámci dotací na ochranu kulturních památek, ale na všem musí spolupodílet město. Byť se jedná o miliony, z hlediska té obrovské stavby jsou to velmi malé částky,“ uvádí Czetmayer.
Jen užitná plocha kasáren je 16 tisíc metrů čtverečních. Jejich záchrana by měla stát zhruba miliardu korun.
Terezín má zpracovanou strategii rozvoje do roku 2030 včetně smysluplného multifunkčního využití budov. Nemá ale peníze. „Ve strategii je vše, co město potřebuje. Kromě Žižkových kasáren jsou zde další čtyři velké vojenské objekty, které nejsou v dobrém stavu,“ přiblížil Czetmayer.
Strategie kromě budov počítá i s protipovodňovými opatřeními nebo parky. „Říkám, že Terezín je nebroušený diamant a kdybychom ty peníze dostali a všechny objekty opravili, tak by to byl vybroušený diamant, dovolím si tvrdit, v Česku a celé Evropě. Další vojenské pevnosti v tak dobrém stavu už nikde nejsou,“ dodal Czetmayer.
31. října 2020 |
