K podobnému rušení, ale i k následnému obnovování a využívání starých hrobů, převážně s ostatky předválečných obyvatel severu, přistupují i na dalších hřbitovech v Ústeckém kraji. Míst je totiž málo a zájem o ně roste.
„Zlikvidovali jsme staré hroby, o něž se dlouho nikdo nestaral a od kterých už nemáme žádné karty. Jednalo se o hrobová místa ze 30. a 40. let minulého století. Už to nebyly ani hroby, spíše torza náhrobků v zemi. Na místě, které označujeme jako pole 4, nyní budeme stavět pouze urnové hroby,“ sdělila Renata Veselá ze správy městského hřbitova v Teplicích.
Přeloženo: kdo má zájem o uložení na teplickém hřbitově, získá nově místo pro náhrobek nebo pro urny v lokalitě, kde byly kdysi větší hroby s rakvemi v zemi.
Podobně mizí staré německé hrobky a hroby i na hřbitově v ústecké části Střekov. Často si místa pronajímají solventní lidé a předělávají si je na vlastní rodinné hroby.
Náhrobky se švabachem v několika případech vystřídaly nejen současné cedule a česká jména, ale také nápisy „společný hrob“. O rozsáhlejší hroby s místy pro rakev mají podle jmen a snímků na náhrobcích zájem hlavně romské rodiny, které chtějí zesnulého uložit do hrobu v rakvi.
„I u nás jsou místa, kde o ně původní majitelé hrobových míst ztratili zájem nebo se odstěhovali. Většinou jsou to hroby po Němcích, které můžeme po skončení tlecí doby zase obnovovat. Když je tam nějaký starý nebo zchátralý náhrobek, lidé mají možnost ho obnovit a využít. Ale to se stává minimálně, většina lidí chce zcela nové hrobové místo,“ vysvětlila Jana Kebortová z majetkového a civilně správního odboru radnice v Krásné Lípě, který má místní hřbitov ve správě.
Když provozovatel pohřebiště přistoupí na rušení hrobů, ostatky většinou zůstanou v zemi.
Musí vypršet tlecí doba
„Ostatky v hrobě zůstávají. Tlecí doba je u nás 17 let, po tuto dobu se v hrobě nesmí nikdo jiný pohřbít. Pokud tlecí doba vyprší, tak hrobové místo zrušit můžeme, ale hlínu nijak nekopeme, prostě to necháváme být. Většinou už tam nic není,“ přiblížila Veselá.
„S ostatky nakládáme v souladu se zákonem o pohřebnictví,“ dodala za střekovský hřbitov Martina Žirovnická, ředitelka Městských služeb, které se o hřbitovy v Ústí nad Labem starají.
Podle zákona o pohřebnictví může provozovatel pohřebiště odstoupit od nájemní smlouvy (s výjimkou smlouvy o nájmu hrobového místa, kde dosud neuplynula stanovená tlecí doba), jestliže nájemce neuhradí dlužné nájemné do 3 měsíců ode dne, kdy ho k tomu provozovatel písemně vyzval.
„Seznam neplacených hrobových míst v pravidelných intervalech zveřejňujeme ve vitrínách na pohřebištích a zároveň na webových stránkách naší organizace,“ poznamenala Žirovnická.
Desítky sociálních pohřbůAž 50 případů takzvaných sociálních pohřbů řeší ročně magistráty v Ústí nad Labem a sousedních Teplicích. Jedná se o spálení těl nebožtíků, kteří buď nemají žádné příbuzné, nebo je jejich totožnost neznámá. „Sociálních spalů máme každý rok v Teplicích přibližně padesát. Jedná se o lidi, kteří nemají nikoho, takže za ně náklady hradí město. Pohřební služba nám přiveze jejich urny, my je skladujeme podle jmenného seznamu. Pak se čeká dva roky, jestli se třeba neobjeví někdo z příbuzenstva, kdo by za ně pohřeb uhradil,“ vysvětluje Renata Veselá z odboru životního prostředí teplického magistrátu, jenž městský hřbitov v Teplicích spravuje. Podle ní se ročně zpětně přihlásí a uhradí náklady za spálení těla mizivé procento lidí. „Jsou to dva až tři lidé za rok. Pokud se o urnu do dvou let nikdo nepřihlásí, jde do společného úložiště, kde se to zabetonuje a už to nejde nikdy vyndat,“ dodává Veselá. Podobné počty takzvaných sociálních spalů registrují i v Ústí nad Labem. „Průměrný počet sociálních pohřbů je za posledních pět let přibližně stále stejný, a to kolem 50 za rok,“ říká Martina Žirovnická, ředitelka Městských služeb, které mají pohřebiště v krajském městě ve správě. V podstatně menší Krásné Lípě registrují sociálních pohřbů méně. „Letos jsme jich měli asi sedm, což bylo více než v předchozích letech. Je to ale dáno i tím, že u nás máme pečovatelský dům a lidé v něm už často nemají žádné příbuzné, kteří by se jim o pohřeb postarali. Občas se v rámci dědického řízení najde nějaký vzdálený příbuzný, který částku dodatečně uhradí, ale to se stává opravdu výjimečně,“ uvádí Jana Kebortová z majetkového a civilně správního odboru radnice v Krásné Lípě, který se o místní hřbitov stará. |
Městské služby v Ústí nad Labem spravují přibližně 13,6 tisíce hrobových míst na 7 pohřebištích. Kromě Střekova ještě v Církvicích, Krásném Březně, Mojžíři, Skoroticích, Svádově a Vaňově.
Ještě o téměř 5 tisíc hrobových míst více mají k dispozici v Teplicích. „Spravujeme 18 tisíc hrobových míst, což není legrace,“ podotkla Renata Veselá z odboru životního prostředí teplického magistrátu, který spravuje hřbitov až od roku 2011.
„Předtím se tady střídaly různé firmy, pohřební ústavy nebo technické služby. Teprve od zmíněného roku dáváme hrobová místa dohromady, přečíslováváme je a podobně. Žádná místa jsme zatím kvůli neplacení nerušili. Ale už jsme začali na úřední desku vyvěšovat první výzvy,“ popsala Veselá
Ke starým hrobům německých obyvatel se podle ní správa hřbitova ještě nedostala. „Máme je na speciálním místě, je to v zadní části hřbitova, kam prakticky nikdo nechodí. Zatím je ve hvězdách, co s nimi budeme do budoucna dělat,“ uvedla Veselá.
Zajímavost registrují i v obci Blatno na Chomutovsku, kde by chtěli vybudovat takzvaný les vzpomínek. V něm nejsou žádné náhrobky, popel zemřelých se sype přímo ke kořenům stromů nebo se rozprašuje do prostoru. V Evropě jde o poměrně rozšířenou záležitost, v Česku je to ale novinka.
„Od našich občanů často slyšíme, že se tady narodili nebo tady žijí celý život. A chtějí tu zůstat i po smrti. Území, které by připadalo v úvahu, jsme už zapracovali do územního plánu,“ zmínila starostka obce Iveta Rabasová Houfová.
