Loni na jaře umožnilo ministerstvo pro místní rozvoj v rámci programu Výstavba radnicím výkup bytů od soukromníků pro sociální účely. Ukončit obchod s chudobou a pomoci lidem z vyloučených lokalit přitom měla dohoda celkem osmi resortů v čele s ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV).
Změny ovšem zatím nepřicházejí tak rychle, jak většina měst původně očekávala. Navíc třetina plánovaných opatření se uvedení do života zřejmě nedočká a na zbývajících se teprve pracuje.
„Pokud se vše podaří, mohly by všechny v současnosti projednávané body začít platit od ledna roku 2021,“ uvedla náměstkyně mosteckého primátora Markéta Stará (ProMOST), která se za druhé největší město Ústeckého kraje účastnila posledních jednání pracovní skupiny pro problematiku 15 opatření.
Po zveřejnění patnácti vyjednaných a plánovaných opatření na podzim roku 2018 dostala města, a to nejen na severu Čech, naději, že stát začne razantně řešit problémy kolem sociálně vyloučených lokalit a vzrůstajícího byznysu s chudobou. Jak se na tu problematiku díváte dnes, po poslední sérii jednání?
Z výsledků jednání jsem docela skeptická. Mám takový dojem, že pokud bychom se do toho jako zástupci postižených měst (např. Most, Štětí, Kadaň, Karviná – pozn. red.) nezapojili, tak by z původních velkých plánů nevzniklo téměř nic. Snažili jsme se ministerským úředníkům vysvětlit, že je tu opravdu velký problém, který se šíří, a pokud se okamžitě nezačne řešit, bude se přelévat dál a dál. Jakmile si nepomůžeme hned zpočátku, budou se stejnými problémy za chvíli bojovat i jiná města.
Z původních patnácti vládních opatření platí zatím jen jediné, a sice možnost měst vykupovat byty od soukromníků pro sociální účely. Blíží se nějaká změna?
Jestli půjde vše podle plánu, mohly by v současnosti projednávané body začít platit až od ledna roku 2021. Loni v červnu připravilo ministerstvo pro místní rozvoj cenové mapy, které pomohou zastropovat normativní náklady na nájemné. Pokud je následně ministerstvo práce a sociálních věcí zapracuje a posune dál do svých metodik a pokynů, mohl by to být alespoň první krůček k regulaci nekalých nájmů. Ty jsou například u nás v Mostě v některých lokalitách vyšponované do horentních výší a nemalé částky z nich pak fakticky proplácí stát. Po uvedení do praxe by mohla města podle potřeb nájem sama a spravedlivě regulovat. Pokud důsledně doložíme, že v určité lokalitě výše nájmů neodpovídá skutečnosti, může nám ministerstvo schválit výjimku.
Města požadovala spojit pronajímání bytů s živnostenským oprávněním. Zatím to však vypadá, že tento bod bude patřit k těm, který zůstane nedořešený. Proč?
Náš požadavek na regulaci byznysu s byty smetlo ministerstvo průmyslu ze stolu s tím, že nechce zasahovat do živnostenského zákona. To bylo pro všechny zástupce obcí velké zklamání. Chtěli jsme například nějaká omezení pro vlastníky více bytů, kteří je využívají k pronajímání a nájem mají vázaný na příjem dávek na bydlení.
Otázce bydlení se však věnovalo mnohem více bodů. Jak to vypadá s těmi dalšími?
MPSV připravilo rovněž revizi dávkového systému. V tuto chvíli existují dvě dávky – příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení. Nově by se měly sloučit pod jeden přídavek na bydlení. Ministerstvo si od tohoto kroku slibuje menší administrativní zátěž pro úřady. Navíc by se plánovaný přídavek mohl přiznat i lidem v podnájmu, kteří na něj zatím nárok neměli. Městům a obcím jde však hlavně o to, aby se podmínky pro vyplácení tohoto příspěvku celkově zpřísnily. Ruku v ruce s tím jdou i jednání, aby dávka byla přiznána jen pro obyvatelné byty.
Co mělo pomoci v boji s chudobou
Zdroj: MPSV |
Co si pod tím mám představit?
Byty, ke kterým je přiznaná dávka na bydlení, by měly splňovat alespoň základní standardy bydlení. To je například uzamykatelný byt, funkční elektrika či sociální zařízení. Co nám připadá samozřejmé, totiž spousta bytů, na kterých vydělávají obchodníci s chudobou, nenabízí.
S tím je spojený i požadavek na nastavení hygienických norem bytů. Podařilo se během jednání někam posunout?
Hygienické normy nastavené zatím nejsou, neřeší se také ani problémová přelidněnost bytů. Ministra zdravotnictví jsme také upozorňovali na velký problém přemnožených štěnic a švábů v bytech. V tuto chvíli totiž města nemají žádný nástroj, jak donutit vlastníky zamořených bytů k účinné a důkladné deratizaci.
Těch požadavků, které se nepodařily prosadit, je ale asi víc?
Je to třeba zavedení statusu trvalého pobytu v místě, kde jedinec fakticky bydlí. To je pro nás dost citelná prohra. My bychom chtěli trvalý pobyt svázat nejen s dávkami, ale i s nutností doručování písemností. Například v rámci zápisu do mateřských školek máme obrovský problém s jejich doručením, protože se lidé často na nahlášeném trvalém pobytu nevyskytují. Institut trvalého pobytu by pomohl i v momentě, kdy by se posuzovala vyživovací povinnost na základě faktického soužití osob v jednom bytě.
A další?
Nepodařilo se najít opatření k řešení rušení nočního klidu. Do toho se zřejmě nikomu nechtělo, a tak se toto téma na jednáních ani moc neotvíralo. Několikrát jsme zmiňovali téma personálního a finančního posílení městských policií, úřadů práce i sociálních pracovníků na obcích v nejvíce postižených městech. Ministerstvo financí však zatím s žádným navýšením peněz v tomto ohledu nepočítá. Jako obce máme přitom povinnost se o problémové občany starat. Nikoho už ale nezajímá, že při porovnání počtu úředníků a počtu těchto obyvatel máme podstav.
Co s tím do budoucna?
Už teď máme podstav sociálních pracovníků a má být ještě hůř. Přitom pro nás je nesmírně důležité, aby se s lidmi nahlášenými na pracovních úřadech začalo pracovat hned zpočátku. Aktivizace ve směru k uchazečům o zaměstnání spouští v tuto chvíli úřady až zhruba po třech měsících evidence. Podle našeho návrhu by se lidem, kteří mají jakýkoliv problém, měly úřady začít věnovat okamžitě. Což znamená ihned aktivovat sociální pracovníky obce. Aby se například finanční dluhy či rodičovské povinnosti řešily hned, bez většího prodlení.
S dluhy jsou často spojené exekuce. Ty jste projednávali také?
Kolem nich a oddlužení lidí se strhla dokonce velká diskuse. Od července je sice v platnosti novela exekučního zákona, ta ale stále neřeší, že člověku, který chodí do práce, zůstane z výplaty z nezabavitelného minima menší částka než tomu, který je na dávkách. Není možné, aby ten, kdo je na dávkách, mohl hospodařit s více penězi než ten, kdo pracuje. To by se tedy také mělo ještě dořešit. Dalším naším požadavkem bylo, aby dlužník měl jen jednoho exekutora. Ne jako je to teď, kdy má na každou exekuci jiného a ještě k tomu z druhého koutu republiky. Měla by fungovat takzvaná teritorialita. Upozorňovali jsme i na to, že vyřizování exekucí stále extrémně zatěžuje i zaměstnavatele.
Velkým problémem pro města je i zneužívání dávek. Chystá stát lepší kontrolu?
Pokud vše vyjde, tak by se mohl začít uplatňovat postup třikrát a dost. Pokud někdo neustále porušuje nastavená pravidla, mohl by být sankčně vyřazený z evidence úřadu práce až na šest měsíců, nyní je to jenom na tři. Jakmile někdo neplní základní podmínky, musí vědět, že ho čeká nějaký trest. Spoustu našich návrhů však napadaly nevládní neziskové organizace, kterým se často tvrdší postih či postupy nelíbí.
