Hygienici v Ústeckém kraji otestovali už více než 8 tisíc obyvatel a všechna hygienická oddělení psala rozhodnutí o karanténě. Nyní se situace zklidňuje, v kraji onemocní covidem-19 zhruba jeden pacient denně.
Šéfka hygieniků Lenka Šimůnková na začátku epidemie očekávala, že situace v kraji bude mnohem horší. „Výskyt je naštěstí daleko nižší, než když je chřipková epidemie,“ řekla.
Koronavirus v Česku   |
Proč je podle vás v Česku tak málo nemocných a kolik jste jich očekávala?
Určitě díky přísným opatřením, která vláda zavedla. Hlavně tím, že se uzavřely školy, restaurace, kina, divadla… Lidé se tak přestali shlukovat v uzavřených prostorách. Druhým důvodem podle mne je, že roušky nás chrání více, než jsme si mysleli. Potvrzují to zařízení sociální péče, kromě prvního domova důchodců (U Trati v Litoměřicích). Zde onemocnění vzniklo na začátku epidemie a určitě neměli dostatečné množství ochranných pomůcek, zatímco dnes je domovy důchodců mají stejně jako ostatní zařízení sociální péče. A onemocnění se tam nešíří, jde o ojedinělé případy. To nás opravdu hodně překvapuje. Očekávala jsem v kraji několikanásobně více nemocných, přibližně stejně, jako je nyní v celé zemi (zhruba 8 tisíc, pozn. red.).
Všechny kontakty nemocných jste museli vyhledat. Máte tušení, kolik lidí v kraji jste testovali? A jak jste to zvládali?
Všem lidem, kteří byli ve styku s nemocným, jsme psali rozhodnutí o karanténě a otestováno bylo více než 8 230 lidí, někteří opakovaně. Zvládali jsme to, protože jsme tu byli od rána do večera i v sobotu a neděli. A platí to stále, byť o víkendu už jen dvě až tři hodiny. Celá hygienická stanice, včetně oddělení hygieny výživy, práce i obecné hygieny, pomáhala psát rozhodnutí. Z řady kolegů se stali epidemiologové, protože máme tři infolinky a lidé se ptají stále. Pomáhá nám chytrá karanténa, protože nevoláte lidem z telefonu, ale z počítače, neděláte si poznámky, vše zapisujete v počítači a hned vytisknete. Každý případ s podklady se musí založit. Když lidem nařizujete karanténu, vlastně totiž omezujete jejich svobodu. Pro případné odvolání či soud musíme mít podklady schované 10 let.
Když jsme u chytré karantény, kolik nemocných se podařilo díky ní vyhledat?
Byla naostro spuštěna 1. května. Výhoda je, že vidíte všechny případy v kraji, a pokud je k nějakému nakaženému 100 kontaktů, mohou díky počítači pomoci kolegové z Mostu, Teplic, Chomutova…
Když jsme spolu mluvily před časem, zmínila jste, že řešíte i podněty od policistů a že jim lidé také hlásí, že někoho viděli bez roušky. Mnozí to považují za udavačství. Trvá to stále?
Ano, policie nám předává velmi mnoho přestupků. Například někdo přijde do haly před obchodem a u dveří zjistí, že ještě není 10 hodin a je čas nákupu seniorů. Ale jsou již na kameře a policie to řeší. Buď to odložíme, nebo dáváme napomenutí i pokuty 500 korun. Pokud se člověk hádá s prodavačkami i policisty a je sprostý, dostane pokutu 3 až 5 tisíc korun. Většinou ale jde o sklerotiky a na to bereme ohled. Řešíme skutečně i udání od lidí. Naposledy nám policie oznámila, že pán porušil karanténu. Volala jeho sousedka, že stál venku se psem, a dokonce na ni volal. Pak se ukázalo, že na ni volal, že je v karanténě, aby k němu nechodila.
Vše o koronaviru
|
Všechny zajímá, jestli máme to nejhorší za sebou, nebo přijde další vlna epidemie koronaviru a kdy. Jak to vidíte vy jako epidemioložka? Může se stát, že další vlna, pokud bude, bude horší?
Osobně si myslím, že přijde s chřipkovou epidemií. Neříkám, že to bude ve stejném období jako chřipka, ale v době, kdy začnou stoupat počty akutních respiračních onemocnění, za tím může být schovaný i koronavirus. Myslím, že přes prázdniny nepřijde, ale mohu se mýlit. Onemocnění covid-19 přišlo na konci února a začátku března, a to končila chřipková epidemie a lidé se hodně pohybovali v uzavřených prostorách. V létě jsou všichni venku – grilují, hrají fotbal, tenis, jezdí na kole a chodí na výlety. To strašně pomáhá. Je to stejné jako u jiných respiračních onemocnění přenášených kapénkami. V létě jich je málo, začínají s podzimem a končí s jarem. Když nyní někdo odkládá nějaký závod nebo turnaj, doporučuji srpen, je to lepší termín než září a říjen. A ano, obávám se toho, že přijde druhá vlna a spolu s ní opět další opatření.
Mnohá současná se osvědčila. Očekáváte, že by byla stejná, mírnější, nebo ještě být tvrdší?
To bude záležet na politicích. Současná opatření byla velmi přísná, ale také velmi drahá. Jestli by to republika dokázala znovu zvládnout, nevím. Obávám se trošku, že z ekonomického hlediska to už v takové masivní míře nepůjde. Je tak možné, že počty nemocných budou vyšší. Nebo se může stát zázrak. Bylo oznámeno, že Česko začíná pracovat na očkovací látce, a pokud by se podařilo proočkovat alespoň část populace... Spoustu věcí netušíme, ale na to je příliš krátká doba od začátku epidemie. Nicméně je obrovský zázrak, že se našli lidé, kteří to umí a mají prostory i možnosti, kde látku vyvíjet. Po listopadové revoluci stát mezi prvními prodal zahraničním majitelům továrny vyrábějící očkovací látky. Byla to chyba. Naštěstí jsem nyní zjistila, že jsou lidé, kteří to zvládnou. Pokud to vláda podpoří, klobouk dolů. Když se to podaří, je to naše velké štěstí a záchrana. Očkování je jedinou a naprosto spolehlivou ochranou proti onemocněním přenášeným vzduchem.
V Evropě je už přes půldruhého milionu potvrzených případů nákazy koronavirem, což je nejvíc ze všech světadílů. Proč jsou podle vás následky onemocnění v Evropě nejhorší?
Spíš to bude přesností sledování. Alespoň v Česku se opravdu poctivě hlásí každý případ a každé úmrtí, které možná bylo i v důsledku jiného závažného onemocnění, byť člověk byl navíc nakažen koronavirem. Jinde ve světě tak přesná čísla být nemusí, protože nemají testy. Všechny evropské státy se ostatně snažily testovat. A hodně. A daleko více případů se vyhledalo. Konkrétně my jsme stíhali otestovat i všechny rodinné příslušníky nejméně dvakrát a odhalili jsme spoustu velmi lehce probíhajících případů bez jakýchkoli příznaků. A to ve státech, kde se testují jen pozitivní, nemají. Proto jsou ty naše a evropské počty tak vysoké.
Nemocných ubývá, co vás nyní nejvíce zaměstnává?
Pendleři. Každý den jich volá 60 až 70 a musíme jim vysvětlovat, jak vše je, a že až pojedou zpět do práce, musí předložit potvrzení, že jsou negativní. Tyto testy neděláme, jen nemocným. Na žádost německé kancléřky Angely Merkelové ale necháme volně přes hranice cestovat zdravotníky a pracovníky v sociálních službách, protože v pohraničí je hodně zdravotníků z Česka. Ale oni přijdou nejvíce do kontaktu s nemocnými. A to samé platí na hranicích s Polskem.
Kvůli nákaze covid-19 se lidé nezajímají o ty další. Můžete říci, jak to nyní vypadá v kraji s lymskou boreliózou, meningitidou a žloutenkou, která kraj v roce 2019 trápila?
V Chomutově je aktuálně hlášen případ klíšťové meningitidy, akutní žloutenkou typu E onemocněla žena z Litoměřicka. Zaznamenali jsme teď i černý kašel u jedné zdravotní sestry z ordinace praktického lékaře. V zimě jsme ale v kraji měli desítky případů černého kašle. Nově se kromě pětiletých a rok a půl starých dětí očkují proti černému kašli i desetileté. A díky tomu malinko mezi nemocnými ubylo desetiletých a jedenáctiletých. Koluje ale mezi dospělými a bohužel míváme případy i velmi malých dětí. Měli jsme i smutný případ, kdy jeden tatínek z Děčínska kašlal, ale po 14 dnech mu lékař řekl, že má jít do práce. Ovšem ke konci těhotenství onemocněla jeho žena a narozené miminko po 14 dnech. Muselo být dva měsíce v nemocnici na dýchacím přístroji a prožilo velmi těžké chvíle. Kdyby praktičtí lékaři rodičům odebrali krev nebo je poslali na vyšetření, zjistili by, že rodiče mají nakažlivý černý kašel, a dali by jim antibiotika a rodiče by přestali být infekční. Praktici ale neudělali vůbec nic.
