Odpůrci těžby uhlí se bojí, že lobbisté v Horním Jiřetíně zmanipulují volby

V Horním Jiřetíně na Mostecku před volbami stoupá počet obyvatel. A tím i voličů. Ti budou rozhodovat, jestli v městečku posílí hnutí Dialog, které jedná ze společnosti Czech Coal o možnostech odprodeje nemovitostí a prolomení limitů těžby.

O další těžbě uhlí na Mostecku rozhodne i výsledek komunálních voleb v Horním Jiřetíně | foto: Iveta Lhotská, MF DNES

"Mám velké obavy o osud spravedlivých komunálních voleb v Horním Jiřetíně. Začíná se tu rozmáhat přihlašování osob k trvalému pobytu, ačkoliv nemají s Horním Jiřetínem nic společného. Jsou ale zřejmě najati sdružením Dialog, které se snaží proti většině jiřetínských občanů o prolomení těžebních limitů," tvrdí Jarmila Křížová z Horního Jiřetína.

Podle údajů z radnice přibylo během posledních týdnů zhruba 20 nových obyvatel. V květnových parlamentních volbách bylo v Jiřetíně 1 723 registrovaných voličů.

HNUTÍ DIALOG

Hnutí Dialog sdružuje obyvatele Horního Jiřetína, kteří jsou ochotni jednat s těžaři o prodeji svých domů a prolomení limitů těžby.

Dialog je v Horním Jiřetíně v opozici. Poměr v zastupitelstvu je zhruba tři čtvrtiny ku jedné čtvrtině ve prospěch stran a sdružení, které chtějí zachování Horního Jiřetína a limitů těžby.

"Ani nechci domýšlet, co by takový podvod mohl znamenat pro nás, obyčejné obyvatele, kteří chceme normálně žít a rozhodně si nechceme své dnes už těžce opravené domovy zbourat," uvádí Křížová.

Nové obyvatele do svých objektů zapisuje podnikatel, který ve městě kupuje nemovitosti. Představitelé hnutí Dialog ale odmítají to, že by chtěli tímto způsobem ovlivnit volby.

"Ano, jeden náš člen tu koupil několik domů. Chce s nimi dále podnikat. Mrzí mě, že někdo chce z podnikatelské aktivity udělat politickou kauzu," reagoval Petr Leichner, předseda Dialogu. "Ten člověk viděl podnikatelskou příležitost a spočítal si, že vydělá, ať se bude v Jiřetíně dít cokoliv. Toť vše," dodal.

Vedení obce prozatím našlo způsob, jak se bránit případnému přihlašování lidí, kteří by mohli chtít volby ovlivnit. Bere si čas na přezkoumáním údajů, které jsou pro zapsání trvalého bydliště důležité.

"Zákon nepřikazuje přihlásit člověka okamžitě. Naopak nám ukládá ověřit údaje v původním trvalém bydlišti a v centrálním registru obyvatel. To trvá několik dní. Navíc na toto zjišťování nejsou stanoveny žádné konkrétní lhůty. Do doby přezkumu údajů ale žadatel není naším obyvatelem, tudíž tu nemůže volit," uvedl místostarosta Vladimír Buřt.

Voliči se množí i na Moldavě

Podobně se voliči rozmnožili v Moldavě na Teplicku. K trvalému pobytu se tam přihlásilo několik desítek lidí, které místní neznali. Ti proto požádali ministerstvo vnitra, aby na situaci dohlédlo.

Na Moldavě se přitom předvolební nárůst obyvatel neřeší poprvé. Při minulých volbách se obec "nafoukla" o 41 lidí, kteří získali svou novou adresu v hotelu, jež patřil starostovi Jaroslavu Pokovi. Ten tvrdil, že přihlásil k trvalému pobytu jen své zaměstnance.

S bydlištěm před volbami kouzlí i samotní kandidáti. Kandidát totiž musí mít trvalý pobyt na území obce či města, v němž se uchází o hlasy. Někteří z nich se ale snaží proniknout třeba do zastupitelstva ústeckého magistrátu, přestože bydlí v obci s jiným zastupitelstvem.

Nebydlím v Ústí, ale nakupuji tam

Najevo to většinou vyjde, když strana udělá chybu. To se v Ústí stalo TOP 09, u které dvě kandidátky zapsaly na volební lístky svá skutečná bydliště.

Soudkyně Liběna Dobrovolná usilující ze 4. místa o křeslo v ústeckém zastupitelstvu má uveden jako svůj domov Chuderov, její kolegyně na 9. místě Magda Pejšová si nechala zapsat Dolní Zálezly. V tom případě by ani v případě volebního úspěchu do zastupitelstva nesměly.

"Už to napravily a přepsaly si trvalá bydliště," říká Hana Mocová z ústeckého magistrátu, která na registrace dohlíží. "Už ale nebylo možné změnit volbní lístky," dodala.

Dobrovolná nyní oficiálně bydlí v sídle manželovy firmy. A proč nekandiduje doma v Chuderově, ale v Ústí? "Chci tady pomoci a změnit politiku. Navíc v Ústí pracuji, nakupuji, odebírám poštu...," říká.

S podobným stěhováním mají zkušenosti i jiné strany. Třeba hokejista Jiří Šlégr z ČSSD se papírově přestěhoval do Teplic, do Ústí se přihlásili Pavel Vodseďálek z KSČM, Vladimír Kozubek ze Suverenity a Libor Turek z ODS.

JIŘETÍN MÁ JISTOTU. aLE JEN NA 4 ROKY

Ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek řekl, že i tato vláda, podobně jako řada předchozích, chce prozkoumat, za jakých podmínek a kdy by se těžaři mohli vydat za hranice dolu ČSA, které stanovila nařízením vláda v roce 1991. Ministr připouští, že těžit by se mohlo.

Vláda deklarovala, že těžební limity neprolomí. Jak to vidíte vy?
Ministerstvo respektuje tento závazek. Nicméně chceme najít řešení pro situaci s limity, protože to tady ještě nikdo nezkoumal. Představit si studie, jak by se situace s platnými limity dala řešit, posoudit je z pohledu proveditelnosti a nákladů a potom případně vládě doporučit, co dál. Týká se to zejména situace v teplárenství, jestli budeme schopni najít alternativní recept pro situaci, že limity budou nadále platit. Pak mohou limity zůstat. V případě, že by alternativní recept byl příliš drahý či nerealizovatelný, budeme se muset zabývat tím, co s limity dál. Limity tedy budou další 4 roky platit, ale nevylučujeme, že se k otázce limitů a jejich pojetí budeme muset vrátit.

Odboráři Czech Coal tvrdí, že pokud limity zůstanou, o práci přijde pět tisíc lidí. Je tomu tak?
Myslím, že se tím právě ještě nikdo seriózně nezabýval. My se tím seriózně zabývat budeme - co z toho vyplyne, jaké náklady a situace na trhu práce to vyvolá. Co se týká těchto čísel, myslím, že mohou být zkreslená, protože v tom může být zájem skupiny, která má zájem o prolomení limitů. Dokud si neuděláme seriózní analýzu, budeme je brát s velkou rezervou.

Může si Česko dovolit nechat tolik uhlí pod zemí?
To je otázka. Jestli ho nutně potřebujeme, jestli si ho můžeme nechat do rezervy, jestli by to uhlí zůstalo v České republice, protože nemáme záruku, že by ho někdo nevyvezl. I kdybychom limity teď otevřeli, budeme podobné situaci čelit za dalších 40 let, protože to uhlí už nebudeme mít vůbec. To uhlí budeme muset někdy strategicky využít, otázka je, v jakém časovém horizontu, jestli ho nemít v rezervách a zabývat se alternativními technologiemi. Jasný závěr je teď ale předčasné uzavírat, stejně se k tomu budeme muset vyjádřit v rámci aktualizace státní energetické koncepce, na což máme ještě půl roku.

Jaký postoj k limitům nyní panuje v ODS a jaký mezi jejími koaličními partnery?
Myslím, že to nesouvisí s tím, jestli je to ODS nebo koaliční partner. Lidé z tohoto regionu mají na limity trochu jiný názor než lidé z jižní Moravy. Pojetí limitů se tu stalo otázkou prolomení nebo neprolomení, což je podle mě nešťastná věc. Já bych limity viděl jako dohodu mezi vlastníky pozemků a těžebními společnostmi, jak oni se dohodnou v rámci vlastnických vztahů. Tady se to stalo nešťastně soubojem o prolomení či neprolomení.