„Narazili jsme na pozůstatky po nadzemních kůlových konstrukcích domů, které se projevují kulovými či sloupovými jamkami, ale i na velké odpadní jámy, které původně sloužily k těžbě hlíny,“ sdělil Aleš Káčerik, ředitel neziskové organizace Archeo Sever, jež průzkum v oblasti provádí.
„Lidé ji používali na vytvoření pravěké malty na omazávky stěn domů upletených z proutí,“ doplnil Káčerik.
Podle něj se jedná o sídliště kultury s vypíchanou keramikou, která se datuje od roku 4900 až 4500 před naším letopočtem. „Takže ty nálezy jsou staré více než šest tisíc let,“ podotkl.
Archeologové navíc během průzkumu našli i hrob s kosterními pozůstatky člověka uloženého na pravém boku. Podle délky stehenních kostí šlo nejspíše o nedospělého jedince.
„Je to poměrně unikát, protože tehdy už nebývalo zvykem, aby byli lidé pohřbíváni na sídlišti. Měli k tomu vydělené pohřební areály. Kostru nyní prohlédne antropolog, ale i on bude mít problém, protože se nedochovaly zuby. Pozůstatky jsou zachované od pánve k dolním končetinám, od pánve směrem k lebce jsou pouze ve zlomcích,“ nastínil Káčerik.
Protože archeologové nemohli kostru vypreparovat zcela do detailů, odebrali z hrobu i hliněnou výplň. Po jejím proplavení se ukáže, kolik kůstek zůstalo zachovaných a co dalšího tehdy lidé do hrobu k mrtvému uložili.
„Mohou se tam objevit třeba obilky tehdy pěstovaných plodin nebo další příměsi rostlin, které v okolí rostly. Odebrali jsme i vzorek ze zásobní jámy, abychom mohli pod mikroskopem podle zbytků určit, co se v dané lokalitě pěstovalo nebo co tam rostlo,“ vysvětlil šéf archeologů.
Součástí hrobu byly i takzvané hrobové přídavky v podobě tří nádob s typickou výzdobou vypichováním kostěným nástrojem nebo šídlem.
„Jedna byla vložená do mísy a vedle ní byla ještě menší kulovitá miska,“ přiblížil Káčerik s tím, že sídliště se nejspíše rozkládalo na několika hektarech na okraji dnešní obce.
Archeologové šli při průzkumu najisto. „Vycházeli jsme z toho, že jsme tu před necelými deseti lety, jen naproti přes silnici, pomáhali při budování základů rodinného domu. Tehdy jsme tu objevili pozůstatky těchto zahloubení s typickou keramikou. Předpokládali jsme proto, že osídlení bude pokračovat právě tímto směrem,“ přiblížil Káčerik.
Nálezy byly v překvapivě mělké hloubce
Co ho však překvapilo, byla hloubka nálezů. Aby se hrob objevil v hloubce kolem 40 centimetrů, není obvyklé. Dříve se totiž lidé pohřbívali do hloubky alespoň jednoho metru, aby se k pozůstatkům nedostaly šelmy.
„To, že byl hrob takhle mělko, nám pokládá další otázky. I zásobní jáma byla hluboká jen 60 centimetrů. Přestože jsme na rovině, v minulosti tu muselo dojít k poměrně rozsáhlé erozi,“ poznamenal archeolog.
Nálezy z Modlan jsou nyní majetkem Ústeckého kraje a nejspíše skončí v některém z jeho muzeí. Lidské kosterní ostatky po analýze poputují do depozitáře Národního muzea v pražském Chodově.
„Určitě vyvolám jednání s krajem, aby alespoň část těch předmětů mohla zůstat u nás v Modlanech. Mohlo by dojít například k dlouhodobé zápůjčce,“ nastínil možnost starosta Modlan Lukáš Bartoň.
Podle něj by předměty v budoucnu mohly zdobit například nový obecní úřad. „Máme tam hezké prostory, kde bychom pro ně mohli udělat vitríny a lidé by se na ně mohli kdykoliv přijít podívat,“ dodal starosta.
