Unikátní šperky z českých granátů pomohla zachránit původní technika

  9:02aktualizováno  9:02
Jen na pár hodin vystavilo mostecké muzeum nádhernou šperkovou soupravu baronky Ulriky von Levetzow z Třebívlic. Původní krásu jí restaurátoři vraceli i s přípravou dlouhé dva roky a restaurování vyšlo na půl milionu korun.

Klenot se 469 kameny je největším souborem českých granátů na světě. Mimořádně cennému šperku nyní dali restaurátoři původní podobu. | foto: Pavel Švácha, Muzeum Most

Kameny, které k opravě soupravy ze zlata a největších českých granátů ve šperku z počátku 19. století odborníci použili, brousili původní starou technikou.

Granáty v náhrdelníku musely mít podle výzkumu týmu restaurátorů před broušením velikost asi 11 až 12 milimetrů. Kdyby dnes chtěl někdo podobně velké kameny v Českém středohoří najít, s velkou pravděpodobností by neuspěl.

„Takové kameny se dnes statisticky najdou u Podsedic při plné těžbě tak dva do roka,“ říká Radek Hanus, který byl šéfem rozsáhlého týmu restaurátorů, brusičů a analytiků.

I proto, když restaurátoři zjistili, že v náhrdelníku sedm kamenů chybí, museli „rozhodit sítě“ mezi soukromými sběrateli a přemlouvat je k prodeji nezvyklých kusů.

Fotogalerie

Získali tak velkých granátů osm a pracovali ve strachu, že by je snad při broušení mohli poškodit. „Nakonec se nám rozlomil jen jeden a přesně těch sedm potřebných nám zbylo do šperku,“ popisuje Hanus.

Jeden velký granát se rozlomil zřejmě i proto, že restaurátoři nepoužili pro broušení dnešní moderní a přesné přístroje. Nechtěli mít totiž mezi historickými kusy dokonale přesné brusy, a tak pracovali na opravených dvě stě let starých strojích.

Brusič pravou rukou točil a kámen držel v levé. „Dnešními prostředky obroušený kámen by byl v řadě poznat,“ vysvětluje Hanus. „Ze šperku by ‚svítil‘.“

I tak ale odborník nové kameny ve špercích pozná. Kdokoli bude soupravu pod mikroskopem zkoumat, najde na oněch sedmi českých granátech mikroskopický nápis „Nový kus 2018“.

Bavlněná šňůrka náhrdelníku pochází z Barmy

Kameny náhrdelníku byly v historii několikrát navlečeny na jinou šňůrku. Původní byla hedvábná, a tak Radek Hanus látku pro šperk hledal až v Barmě. Zda byly mezi kameny uzlíky, pomohl zjistit policejní archiv, kde byl šperk po krádeži z roku 1988 podrobně zdokumentován.

Původ kamenů

České granáty (drahokamy ze skupiny pyropů) se nacházejí v Česku na třech místech, těží se aktuálně na jediném – u Podsedic (nedaleko Třebenic a Třebívlic) na Litoměřicku. Restaurátoři prokázali, že všechny granáty ve šperku pocházejí odtud podle tzv. inkluzí neboli změn v kamenech typických pro tuto oblast. Ve světě jsou naleziště šperkařských pyropů třeba v Mongolsku, Tanzanii, Kongu nebo Maroku. Drahokamy odtud ale nejsou tak dokonalé jako ze Středohoří, a to složením, barvou, leskem a lomem světla.

Pak následovaly zkoušky v trhu či tahu, aby šňůrka měla stejné vlastnosti jako ty používané před dvěma sty lety. „Je jisté, že šperk se nikdy nosit nebude, ale šlo by to,“ říká Hanus.

„Kameny jsou svými plochami naskládané tak, aby vypadaly dokonale ve schránce, ovšem pracovali jsme i tak, aby seděly na lidské postavě. Zkoušeli jsme je na bustě,“ dodává odborník.

Pokud jde o zlato, podařilo se analýzami dokázat, že je vysocekarátové a získané pravděpodobně roztavením několika zlatých mincí.

Unikát zhotovil neznámý šperkař

Kdy přesně a kým byly šperky vyrobeny, není jasné. Některé prameny uvádějí, že to mělo být mezi lety 1806 až 1824.

„Prohledávali jsme archivy ve šperkařských centrech - Praze, Mnichově, Drážďanech, Vídni a Benátkách - a nic. Přitom tímhle unikátem by se výrobce jistě pochlubil. Máme však jedno srovnání. Součástí svatováclavského pokladu se stal po roce 1948 malý, takzvaný pektorální kříž, který má některé shodné rysy s naším šperkem,“ říká k původu Hanus.

„Hlavně má stejný repunc, což je značka, jíž bylo opatřeno dodatečně zdaněné zlato poté, kdy Habsburkové prohráli s Napoleonem v roce 1806. Repunce pocházejí z jedné dílny v Praze,“ dodává.

Proč Most?

Po smrti Ulriky von Levetzow v roce 1899 připadlo panství Třebívlice jejímu synovci. Ten byl však zadlužen a vše včetně movitého majetku prodal městu Most. Patrioti z vedení města předali Ulričin majetek právě vznikajícímu mosteckému muzeu. V této souvislosti je zajímavá závěť Ulriky von Levetzow. Podobně jako její otčím (František Josef Klebelsberg patřil k zakládajícím členům dnešního
Národního muzea v Praze), byla i ona vlastenka. Ne ve smyslu češství, ale ve smyslu zemského patriotismu. Ulrika také milovala Třebívlicko a okolí. Všechny dědice své soupravy šperků tedy zavázala k pečlivému opatrování s tím, že kdyby byla souprava poškozena, musí jejich aktuální majitel vyplatit obyvatelům panství 1 000 zlatých. (Jen pro představu, mzda učitele byla 130 zlatých a plat vyššího úředníka mocnářství mezi 500 až 700 zlatými.)
Šperky od vzniku krajů patří Ústeckému kraji, který je nechává v muzeu v Mostě a který také platil jejich restaurování. To vyšlo na půl milionu korun.

Určitě však víme, kdo je zadavatel práce. Rozhodně to nebyl Johann Wolfgang Goethe (1749 - 1832), básník , dramatik a politik, jak se traduje. A rozhodně to nebylo pro zmíněnou baronku Theodore Ulrike Sophie von Levetzow (1804 - 1899).

Příběh nešťastné lásky dvaasedmdesátiletého pána a sedmnáctileté dívky, které nepřáli rodiče, se sice řadí mezi takové příběhy jako Romeo a Julie nebo Tristan a Izolda, ale šperk v něm žádnou roli nehrál.

K Ulrice se souprava dostala jako součást dědictví po matce Amálii. Pro tu nechal vše zhotovit její manžel - František Josef Klebelsberg, bohatý šlechtic, rakouský ministr a sběratel umění. Klebelsberg byl otčímem Ulriky.

„Ovšem i na počátku 19. století, byť to byla největší produkce těžby granátů na panství Klebelsbergů, se tak velké kameny nenacházely pravidelně a opotřebení, vrtání a broušení dokazují, že některé granáty byly pravděpodobně vyjmuty ze starších šperků a nově vsazeny do tohoto,“ říká Hanus.

Téměř pět set českých granátů je pojištěno na padesát milionů

Souprava ze zlata a největších českých granátů ve šperku, byla před týdnem poprvé po náročné rekonstrukci představena veřejnosti v mosteckém muzeu. I těch pár minut, kdy byla k vidění, ji hlídali zakuklení samopalníci. Pak opět zmizela v trezoru utajované banky.

Do muzea se vrátí s otevřením nové expozice věnované zmíněné baronce. Pak už muzeum neopustí a bude tu ležet v aktuálně nejdokonalejší nerozbitné muzejní skříni v Česku.

Při restaurování, jež i se studiem a přípravou zabralo velkému týmu skoro dva roky, směl šperk opustit mostecké muzeum jen jedinkrát, kdy byl nakrátko odvezen ke zkouškám na katedru jaderné fyziky pražského ČVUT. Restaurátoři si laboratoře, kde se šperkem pracovali, museli zřídit přímo v muzeu kvůli bezpečnosti.

Celkem 469 českých granátů spojených zlatem a hedvábím v náhrdelníku, náušnicích, prstenu, dvou náramcích a sponě je pojištěno na padesát milionů korun. Příběh kamenů a lásky básníka a baronky však jeho hodnotu posílá do nevyčíslitelné výšky.

Zloděj stále uniká, prý si nechal pozměnit tvář

K vidění byly dřív šperky Ulriky von Levetzow běžně, a dokonce cestovaly i do zahraničí. To už se pravděpodobně nestane, na výstavy poputuje kopie, i když věrná kvůli velikosti kamenů vyrobit nejde.

Šperk ale mohl být nenávratně ztracen. I když patří do mosteckého muzea, byl dlouhá desetiletí vystavován ve vesnickém kostele v Třebenicích, kde sídlí Muzeum českého granátu. Zloději si pro něj přišli dvakrát. V šedesátých letech na sebe jeden poberta upozornil obyvatele protějších domů a ti jej chytili. V roce 1988 se už krádež povedla.

Pracovník vydavatelství Artia, které na trh posílalo knihy o tuzemských památkách v angličtině, měl nezvedeného syna. Ten si v nově vydané publikaci Artie povšiml informace o šperku a místě, kde ho lze vidět. Na krádež si najal komplice, ten ale onemocněl, a tak si ještě v předvečer plánované akce dohodl nového.

Do třebenického kostela si došli během jeho rekonstrukce a Ulričiny šperky skutečně ukradli.

O rok později se je – byť mírně poškozené – podařilo policii vypátrat ukryté v plechové krabici ve středních Čechách v železničním náspu tratě Praha – Ústí nad Labem. Zloději prostě nevěděli, co s nimi, a nedokázali je prodat.

Policie dopadla i pachatele, kteří dostali tresty ve výši 4,6 roku a 4 roky vězení. Komplic, který onemocněl, ale plán krádeže neoznámil, byl potrestán pokutou 10 tisíc korun.

Soud stihl tresty udělit ještě před porevoluční amnestií. Jenže organizátor krádeže mezitím zmizel v Německu a pak v Itálii.

Mnoho o něm nevíme – jen to, že by mu dnes mělo být 50 let, podniká v gastronomii a ve strachu před vězením, kam by stále měl nastoupit, si nechal pozměnit tvář.

Až bude šperk pravidelně vystavován, bude umístěn ve schránce z nerozbitného skla, které je kvůli komfortu diváka – aby na šperk lépe viděl – pokryto ještě sklem běžným.

Při zkouškách pevnosti schránky její výrobce nedokázal za deset minut sklo poškodit krumpáči ani sekerou, kterou dokonce tvůrci trezoru o sklo zlomili. (ves)

Autor:

Nejčtenější

Jágrova show. Čtyřmi góly vrátil Kladno do extraligy, Chomutov sestupuje

Jaromír Jágr slaví společně s kladenskými spoluhráči gól v síti Českých...

Pětileté čekání je u konce. Hokejové Kladno slaví v 10. kole baráže triumf v Českých Budějovicích 4:2 a s ním i návrat...

Chomutov v problémech, Jágr trefil Kladnu výhru. Pardubice také slaví

Jaromír Jágr se spoluhráči z Kladna slaví vítězství v baráži.

Kladno díky dvěma brankám Jaromíra Jágra porazilo v 7. kole baráže Chomutov 3:1 a odskočilo mu v tabulce o hokejovou...

Pardubice slaví udržení po divoké výhře, blízko extralize je i Kladno

Pardubičtí hokejisté (zleva: Petr Sýkora, Tomáš Rolinek, Brian Ihnacak) slaví...

Zachráněno! Hokejisté Pardubic si v 9. kole baráže o Tipsport extraligu zajistili účast v nejvyšší soutěži i pro příští...

Růžička: Nemáme hráče jako Jágr. Já a Litvínov? Slyšel jsem toho už hodně

Trenér Chomutova Vladimír Růžička sleduje utkání v Plzni.

Leckdo by čekal, že bude nevrlý a úsečný. Že se mu nebude chtít mluvit. Vladimír Růžička však po páteční prohře s...

Zdrcení Piráti. Podepsali jsme si ortel. Padáme, vědí v Chomutově

Zatímco chomutovský Petr Koblasa smutní, hokejisté Pardubic slaví setrvání v...

Hokejové extralize v Chomutově zvoní hrana. Po úterním domácím krachu 5:7 s Pardubicemi se udržení přesunulo z oblasti...

Další z rubriky

V promlčeném případu náměstka Kliky soudci nepochybili, říká jejich šéf

Martin Klika před mosteckým soudem.

Vedení mosteckého okresního soudu hájí postup dvou svých soudců. Ti opakovaně zprošťovali obžaloby náměstka hejtmana...

VIDEO: Freediver udržel hlavu čtyři minuty v míse s vodou, má nový rekord

Freediver překonal světový rekord v umyvadlovém potápění

Desítky lidí sledovaly v úterý večer show teplického freedivera Davida Vencla. Známý sportovec a mistr republiky v...

Morový sloup Nejsvětější Trojice od Matyáše Brauna zdobí Teplice 300 let

Morový sloup Nejsvětější Trojice (vlevo). Jedno z nejvýznamnějších děl předního...

Kulaté výročí 300 let slaví v tomto roce morový sloup Nejsvětější Trojice v Teplicích. Nejvyšší a jedno z...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz