Největší cenné kameny jsou velké jen šest milimetrů. Je téměř neuvěřitelné, jak jednoduchá mechanika, voda a lidská práce vydoluje z tun obyčejné hlíny drobné kamínky pro jemné šperky.
Jak těžba probíháTěžební právo na granáty má u Podsedic Družstvo umělecké výroby Granát Turnov. Pronajímá si soukromá pole v okolí a postupně je prosévá. Vždy několik hektarů polí se postupně odváží do úpravny, kde je čtrnáct zaměstnanců prolévá vodou, žene přes mechanické bubny, pračky a síta. Z každého náklaďáku firma odebere deset deka a hlínu vrátí zpět. Vytěžená plocha se poté zasype, znovu překryje ornicí a vrátí zemědělcům. Přes léto vozí hlínu k proplachování a prosévání na úpravně až dvacet nákladních aut za den. |
"Jedno auto přiveze z lomu, který je dva kilometry odtud, deset tun hlíny. Kolik se z ní vybere granátů? Asi deset deka, to je jedna hrst. Ale někdy ani to ne," popisuje výtěžnost vedoucí lomu Jaroslav Pazourek.
Na polích kolem Podsedic je prý možné najít granáty i při obyčejné procházce. Díky tisícovkám let působení vody, mrazu a slunce jsou totiž granáty vydrolené a roztroušené po celém okolí.
"Lidé tady různě chodí a zkoušejí je hledat pořád. Je to možné, ale musí být po dešti a svítit sluníčko, pak se omyté plošky granátů lesknou a je možné je najít," vysvětluje Pazourek.
Unikátní české granáty mají původní ložisko v lokalitě Linhorka, která je kousek od zříceniny hradu Oltářík i podsedického lomu. Na pole mezi Chrášťany a Podsedicemi se hornina s granáty dostala v době, kdy se České středohoří teprve tvarovalo.
Podobně vzácné kameny jsou prý jen na Sibiři
Vedoucí lomu na drahokamy Jaroslav Pazourek
"Původně tady obyvatelé granáty jen sbírali. Později zemědělci přes léto něco pěstovali, přes zimu kopali granáty. Tak vznikly i různé dutiny, už nám do některých zapadla i nákladní tatra," popisuje dřívější způsoby hledání granátů vedoucí současného lomu a úpravny.
Český granátPrůsvitný minerál a drobný drahokam o velikosti nejčastěji od 1 do 6 milimetrů. Má ohnivou barvu díky zbarvení železem s příměsí chromu. Říká se mu také pyrop, termín český granát začal používat roku 1679 Bohuslav Balbín. Některé zlatnické památky pocházejí už ze 14. století. Císařovna Marie Terezie zakázala roku 1762 granáty vyvážet ze země. |
V kanceláři lomu jsou i další vzorky toho, co se skrývá pod obilím a hlínou mezi Podsedicemi a Chrášťany. Několik velikostí granátů, tříděných podle rozměrů zrn. Ale také zirkony, olivíny, rubíny či titanity jako průvodné objevy.
I to je prý důkaz vysoké kvality českých granátů. "Stejné vzácné kovy se nacházejí už jen v Jakutsku, kde se těží diamanty," upozorňuje Pazourek.
Těžba granátů u Podsedic je jednoduchá mechanická práce, ale bez vědy se neobejde. Geologové dělali v celém okolí vrty, takže existuje mapa, jež ukazuje, kde se dál může těžit.
"Průzkumy jsou udělané zatím na devadesát let dopředu. V zemi toho ale bude ještě víc," je si jistý Pazourek. Šperky z unikátního českého granátu se tak budou vyrábět ještě hodně dlouho.
