„Žiju v Křesíně přes šedesát let a myslela jsem si, že řeku znám dokonale. Co jsem ale letos na dně objevila, mě zaskočilo. Proto jsem k nám muzejníky pozvala,“ uvedla nálezkyně Jaroslava Vogelová.
Před příjezdem muzejníků se ale hladina Ohře opět mírně zvedla a řeka unikátní objev zase schovala. Nakonec ve studené vodě našli tři ulity s charakteristickým spirálovým zatočením.
„Mohou být staré asi 90 milionů let. Dno řeky tady tvoří druhohorní opuka, ve které se nacházejí zkameněliny často,“ komentovala objev geoložka ústeckého muzea Zuzana Vařilová.
AmonitiDraví hlavonožci četní zejména v období druhohor. Schránka byla členěná přepážkami na komory zaplněné plynem, živočich žil pouze v poslední komůrce, do které se mohl při nebezpečí stáhnout. Dosud nalezené schránky dosahují velikosti od několika centimetrů do 2,3 metru. |
Po dvou týdnech od nálezu se muzejníci v úterý vypravili k Ohři znovu, aby zkameněliny ze dna vydobyli. Těžkými pajzry je dolovali přes čtyři hodiny. Jeden z amonitů měřil přes 80 centimetrů, druhý byl o deset centimetrů menší. Ze třetího získalo muzeum jen středovou část.
„Vzhledem ke křehkosti opuky a rozpukanému říčnímu dnu se zkameněliny bohužel nepodařilo vyjmout celistvé, ale v několika částech,“ poznamenal historik Martin Krsek.
Nyní muzejníci zkameněliny pozvolna vysušují, pak je slepí. Přírodovědecké oddělení muzea by rádo představilo prvního ze zrekonstruovaných amonitů jako exponát měsíce ještě do konce letošního roku.
Ústecké muzeum má nyní v depozitářích 17 zkamenělých amonitů. Čerstvý nález je z nich zatím největší.
