Curtiss XF14C
Curtiss XF14C původně vznikal jako výšková stíhačka pro v té době vyvíjený motor o velkém výkonu, konkrétně řadový čtyřiadvacetiválec (s válci do H) typu Lycoming XH-2470 Hyper Engine, u kterého jeho konstruktéři slibovali výkon 2 200 koní. Právě slibovaný vysoký výkon u tohoto motoru přesvědčil v létě 1941 námořnictvo, že by konečně mohlo dát zelenou kapalinou chlazeným motorům.
Jenže motor se nakonec nekonal, velké motory zkrátka nebyly parketou firmy Lycoming. Ovšem drak prototypu Curtiss XF14C-1 už byl pro něj prakticky postaven. Aby tedy neležel ladem, osadili ho po složitých peripetiích dvouhvězdicovým osmnáctiválcem Wright XR-3350 a označení prototypu se kvůli tomu změnilo na XF14C-2. Letoun dostal dvě protiběžné třílisté vrtule.
První let se odehrál až někdy v červenci 1944. Jenže letoun nedosahoval předpokládaných letových výkonů, také s motory to nebylo jednoduché (opožďování jejich sériové výroby, a jejich potřeba v jiné verzi především pro bombardéry B-29) a navíc námořnictvu došlo, že ani žádnou výškovou stíhačku nepotřebuje. Vše tedy opět zůstalo při jediném prototypu.