8 Více než podezřelí
Někdo by mohl namítnout, že seznam není kompletní. Je a není. Existují totiž dvě katastrofy, kde se jako oficiální příčina neuvádí sestřelení, ale okolnosti naznačují, že by to mohlo být jinak. A jedna, kde vyšetřovatelé potvrdili explozi bomby na palubě, ale „vox populi“ prosadil něco jiného.
Oficiálním důvodem zřícení letounu Tu-104A s imatrikulací CCCP-42370 společnosti Aeroflot let 902, dne 30. černa 1962, byla ztráta prostorové orientace v mraku, přetažení, ztráta rychlosti a pád. Letoun vzlétl z Chabarovsku a mířil do Moskvy se 76 cestujícími a 8 členy posádky. Stroj se zřítil 28 km východně od letiště v Krasnojarsku. Všichni na palubě zahynuli.
Tupolev Tu-104 společnosti Aeroflot
Neoficiální verze mluví o tom, že v trupu byl otvor se stopami, odpovídajícími zásahu raketou země-vzduch. V oblasti probíhalo cvičení jednotek PVO s ostrými střelbami. Jedna raketa se údajně při průletu bouřkou vymkla kontrole. Sovětské orgány tuto verzi dodnes odmítají.
Letoun Sud Aviation SE-210 Cravelle III, s imatrikulací F-BPHB, společnosti Air France let 1611, se 11. září 1968 zřítil do Středozemního moře. Oficiálním důvodem byl požár v zadní části kabiny. Na palubě zahynulo všech 89 cestujících a 6 členů posádky.
Sud Aviation SE-210 Cravelle III společnosti Air France
Alternativní teorií je zásah řízenou střelou, odpálenou z paluby fregaty Suffren. Trosky letounu zabavily francouzské ozbrojené síly, zapisovač letových údajů byl údajně poškozen, v lodním deníku fregaty Suffren chybí list týkající se ostrých střeleb a všechny dokumenty k nehodě jsou z neznámého důvodu utajované.
27. června 1980 se do Tyrhénského moře zřítil letoun DC-9-15 s imatrikulací I-TIGI společnosti Itavia, let 870 z Boloně do Palerma. Na palubě bylo 77 cestujících a 4 členové posádky. Všichni zahynuli. Vyšetřovatelé dospěli na základě ohledání trosek k závěru, že na palubě explodovala bomba, což uvedli v závěrečné zprávě z roku 1994.
DC-9-15 s imatrikulací I-TIGI společnosti Itavia
Původně se pracovalo s teorií o zásahu letounu řízenou střelou odpálenou z letadla během souboje italských a libyjských stíhaček. Důkazy tomu sice neodpovídaly, ale této teorie se chytila média a pozůstalí. Nakonec to dopadlo tak, že závěrečná zpráva skončila v „šuplíku“ a civilní soud v Palermu nařídil v září 2011 italské vládě vyplatit pozůstalým obětí „sestřeleného letadla“ odškodné 100 milionů EUR.
Proto je na 7. místě neštěstí Tu-154M společnosti Siberia Airlines, nezpochybnitelně způsobené vojenským zásahem.
