2 Příliš horké hlavy v Hormúzském průlivu
Pravidelná linka Iran Air let 655 (IRA655) mířila z Teheránu do Dubaje. Dne 3. července 1988 spojení zajišťoval Airbus A 300B2-203 s imatrikulací EP-IBU. Na palubě bylo 274 cestujících a 16 členů posádky. V oblasti probíhala takzvaná „válka tankerů“ což vedlo ke zvýšenému napětí a vyslání námořních sil US Navy, které měly civilní lodě chránit. V roce 1987 napadly irácké letouny Dassault Falcon 50 střelami AM.39 Exocet americkou fregatu USS Stark (FFG-31) a zabily 37 mužů na palubě.
Osudný den proplouval Hormúzskou úžinou americký křižník USS Vincenes (CG-49), pod velením Cpt. Williama Rogerse III., vracející se z eskorty. Když osádka palubního vrtulníku, vyslaného na průzkum, hlásila, že se dostala do palby íránských rychlých člunů, vyrazil křižník protivníka pronásledovat. Přitom se dostal asi 4 km do íránských teritoriálních vod. Navíc se zasekl palubní kanon, který byl pro odrážení útoku člunů zásadní. Nervozita narůstala.
Na letišti v Teheránu se kromě Airbusu IRA665 připravoval ke vzletu i Grumman F-14 Tomcat, schopný nést bomby. Vzlétající airbus měl civilní odpovídač, ale je možné, že dotazovač radaru USS Vincenes zachytil vysílání odpovídače F-14. Posádka celou situaci špatně vyhodnotila a airbus považovala za útočící letoun. Pokoušela se sice piloty kontaktovat, jak na vojenských, tak civilních frekvencích, ale použití volacího znaku „neznámý letoun“ bylo dost neadresné. Odpověď nepřišla.
Když byl airbus ve vzdálenosti 17 km odpálila posádka USS Vincennes dvě řízené střely SM-2MR a znovu se pokoušela kontaktovat piloty. Kdyby přišla odpověď, bylo možné provést vynucenou autodestrukci. Zhruba po 20 sekundách obě střely íránský airbus zasáhly. Letoun se rozpadl ve vzduchu a všech 290 osob na palubě zahynulo.
Spojené státy tvrdily, že šlo o nutnou obranu. Írán, že šlo o záměrné sestřelení civilního letadla. Americká vláda nepřipustila pochybení posádky křižníku a nikdy se oficiálně neomluvila. Nicméně vyjádřila lítost a pozůstalým obětí vyplatila odškodné ve výši 61,8 mil USD. Kapitán lodi byl vyznamenán Řádem záslužné legie, koordinátor leteckého boje Pochvalnou medailí a zbytek posádky dostal stuhu za bojové nasazení.