 |
Lodní doprava je levná, ale pomalá. Dnes se osobní lodní doprava využívá pro výletní plavby, protože moderní lodě dokážou nabídnout luxus, za který jsou někteří cestující ochotni zaplatit horentní sumy. Druhým významným segmentem je přeprava velkého množství lidí, mnohdy včetně dalších dopravních prostředků, jako jsou osobní automobily, autobusy, nebo dokonce železniční soupravy. V tomto případě se využívá obrovská nosnost lodí a plavidla nahrazují neexistující mosty.
V přelidněných oblastech bývají lodě nasazené na linkách, kde poptávka násobně převyšuje přepravní kapacity, takže jsou často přetěžované. Výsledkem je, že pokud dojde k neštěstí, počty obětí se mohou velmi rychle dostat do čtyřmístných cifer. Pomoc bývá daleko, voda není živel, ve kterém by byl člověk doma, a když se k tomu přičte počasí... Dnes si představíme sedm největších nehod lodí, v pořadí podle počtu obětí (v seznamu nejsou lodě potopené vojenským zásahem).
1 MV Doña Paz a MT Vector, 1987 – uhořet na moři je peklo
Motorová loď MV Doña Paz (Motor Vessel) nepatřila mezi šťastná plavidla. Postavily ji loděnice v Hirošimě a na vodu byla spuštěna 25. dubna 1963 jako Himeyuri Maru. V té době měla kapacitu 608 cestujících a 2 324 GRT (Gross Register Tonnage) lodního prostoru. V říjnu 1975 ji zakoupila filipínská společnost Sulpicio Lines a přejmenovala ji na Don Sulpicio (po majiteli). Don Sulpicio byl jednou ze dvou vlajkových lodí společnosti. Druhou byla Doña Ana.
V červnu 1979 došlo na palubě k požáru, loď musela najet na mělčinu a zcela vyhořela. Všech 1 164 lidí na palubě však bylo zachráněno. Loď byla pojišťovnou odepsána jako totální ztráta. Nicméně společnost vrak odkoupila, opravila a provedla změny zaměřené na zvýšení přepravní kapacity na 1500 pasažérů. V roce 1981 se loď vrátila do služby pod novým jménem Doña Paz.
Poslední plavba začala 20. prosince 1987 na ostrově Leyte. Cílem byl přístav v hlavním městě Manila na ostrově Luzon. Linka bývala pravidelně přetížená. Protože se blížily Vánoce, byla tentokrát poptávka po místech na lodi enormní. Posádka si běžně vylepšovala plat braním úplatků, za to „přimhouřila oči“ a vzala na palubu více cestujících, než byla kapacita lodi. Před vánočními svátky loď praskala ve švech. Později se zjistilo, že na palubě bylo přes 4 tisíce lidí.
Motorová loď MV Doña Paz zachycená před katastrofou
Posádka přistupovala ke službě velmi ležérně. Na můstku byl je kormidelník a důstojník, který měl právě službu. Ostatní se věnovali oddechu, popíjeli pivo a kapitán se díval ve své kajutě na film. Ve 22:30 se ozvala rána a skřípění trhajícího se kovu. Do lodi, z dodnes neznámých příčin, narazil tanker MT Vector (Motor Tanker) společnosti Caltex Philippines, převážející přes milion litrů benzinu a dalších ropných produktů.
Na lodi Doña Paz zhasla světla, ale vzápětí vše ozářila oslnivá oranžová záře. Od jisker vzniklých třením kovu se vznítil náklad MT Vector. Paluby lodí se proměnily v ohnivé peklo, z kterého nebylo úniku. Hořely obě lodě i hladina moře v okruhu stovek metrů. Přestože šlo o námořní neštěstí, většina lidí uhořela, udusila se po vdechnutí spalin nebo měla spálené plíce. Z MV Doña Paz přežilo pouze 25 cestujících a dva muži z tankeru MT Vector, které z moře vyzvedla posádka motorové lodi MS Don Claudio (Motor Ship).
MV Doña Paz se potopila dvě hodiny po kolizi. Tanker MT Vector šel ke dnu po čtyřech hodinách. Obě lodě skončily v hloubce kolem 500 m. V Manile začali po MV Doña Paz pátrat, až když nedorazila v plánovaném čase do přístavu. Záchranná akce byla pomalá a přišla pozdě. Vyšetřováním se zjistilo, že MT Vector neměl předepsané dokumenty o technických kontrolách a posádka, včetně kapitána, neměla platné certifikáty. Závěrečná zpráva se po několika opravách dopracovala k číslu 4 385 obětí, což je téměř trojnásobek RMS Titanic.
