Evropská unie má více obyvatel než Spojené státy a Rusko dohromady. V ekonomické rovině je EU plně srovnatelná se Spojenými státy, výkon ruské ekonomiky zase odpovídá společnému ekonomickému výkonu Nizozemska a Belgie. Přesto lidský a ekonomický potenciál Evropy se nepromítá do evropských vojenských schopností.
Německo s nejsilnější armádou Evropy?
V poslední době se i z nejvíce evropských pacifistických zemí ozývají hlasy o nutnosti zvýšit výdaje na obranu. Také Německo začíná přidávat a vede diskuzi o tom, jak je země připravená na možný konflikt.
Dodatečné prostředky německá armáda využije na údržbu techniky a vozidel (pro dosažení větší bojeschopnosti a nasaditelnosti), pro nákup munice, vybavení pro letadla a nákup pěti korvet třídy Braunchweig. V příštím roce začne německá armáda také více cvičit.
Německý Eurofighter Typhoon doprovází ruskou přepadovou stíhačku Su-27 nad Pobaltím
Problémy se servisem a údržbou vojenské techniky jsou klíčové. Podle zprávy vládního zmocněnce pro obranu Hans-Petera Bartelse z celkového počtu 114 stíhaček Eurofighter jich je v aktivní službě pouze 68 (zbytek modernizace, údržba), z toho je však jen 38 letadel připraveno k okamžitému nasazení. Nedostatek náhradních dílů a peněz na opravu způsobil, že z 93 letadel Tornádo je pouze 29 strojů okamžitě nasaditelných.
Nedostatečné finance se podepisují i na vrtulníkovém letectvu. Německá armáda má 43 bitevních vrtulníků Tiger a 40 víceúčelových NH-90. Podle zprávy Bartelse je pouze sedm Tigerů a pět NH-90 okamžitě nasaditelných do akce.
Díky zvýšení rozpočtu německý Bundestag vydá na obranu příští rok 1,22% svého HDP (letos 1,19% HDP). Přes zvýšení je však Německo daleko od požadavku NATO vydávat 2% na svou obranu. Při dvou procentech by rozpočet německého ministerstva obrany dosáhl v letošním roce 62,44 miliardy eur a překonal by výdaje Francie, Velké Británie i Ruska.
Pro zajímavost uveďme, že Rusko dává na obranu 4% svého HDP (cca 38 miliard dolarů). Pokud by Německo vydalo na zbrojení stejně procent jako Rusko, rozpočet německého ministerstva obrany by dosáhl 124 miliard eur.
Německá kancléřka Angela Merkelová z CDU uznala nutnost zvýšit německý obranný rozpočet na požadované dvě procenta. Také opoziční sociální demokraté SPD upozornili na nadměrnou závislost Německa na vojenských kapacitách Spojených států a také na to, že většinu síly Aliance představují Američané. Vzhledem k nástupu Donalda Trumpa do prezidentského úřadu se ale nyní řada evropských zemí obává neochoty Američanů podílet se na vojenské bezpečnosti Evropy.
Posilování Evropy si ale vyžádá čas. Podobně jako v České republice, navýšení obranného rozpočtu nelze udělat skokově, protože německé ministerstvo obrany nebude schopno (se současným personálním obsazením) takové množství peněz rozumně investovat.
„Náš obranný rozpočet ukazuje, že jsme nedosáhli bodu, který od nás očekávají naši partneři v NATO,“ uvedla Merkelová v proslovu v německém Bundestagu. „Vím, že máme ještě před sebou dlouhou cestu k dosažení 2% požadavku NATO pro obranné výdaje a já nemohu slíbit, že toho dosáhneme v nejbližší budoucnosti. Ale směřování musí být jasné... blížíme se k tomu cíli a realizujeme ho.“
Podle střízlivých odhadů rozpočet německého ministerstva obrany dosáhne v roce 2021 1,5% HDP. I toto „drobné“ navýšení ale umožní podstatně zvýšit bojeschopnost německých ozbrojených sil.
Jen peníze nestačí
Před několika dny Evropský parlament přijal usnesení vyzývající členské státy EU ke zvýšení obranných výdajů na 2% HDP a vyhradit minimálně 20% rozpočtu na nákup nového vybavení a techniky.
„Hlavním cílem je dát dohromady naše zdroje a zajistit tak solidní obranu a bezpečnost Evropské unie,“ vysvětlil estonský liberál Urmas Paet pozadí své zprávy o Evropské obranné unii. Ačkoliv usnesení není pro členské státy právně závazné, ukazuje měnící se politické klima v Evropě, které začíná být více nakloněno posilování schopností evropských armád.
Nicméně 25 let zmenšování a zeštíhlováni evropských armád nemůže být vyřešeno během pár let. Problémem nejsou ani tak peníze, ale okleštěný lidský kapital bezpečnostních složek a ministerstev obrany. Bez posílení lidského kapitálu není možné větší rozpočty efektivně spravovat a využívat na nákup nové techniky.
Obrovskou výzvou je také zanedbaná logistika, která musí zajistit přepravu a podporu vojenské techniky do místa konfliktu - například do Pobaltí, které dokáže vojensky vzdorovat Rusku jen několik desítek hodin.
Například Německo může použít pro přepravu nejtěžší techniky asi 280 železničních nákladních stanic německých železnic. Ale pouze 20 stanic je možné využít k naložení tanků Leopard. Pokud nepřítel zničí tyto železniční stanice, Německo bude mít jen velmi omezené možnosti nasadit a udržovat (!) své mechanizované jednotky v zahraničí.
Podívejte se, co umí tank Leopard:
Problém představuje i doprava po silnici. Tahač tanku s podvalníkem a s naloženým tankem Leopard, Abrams nebo s houfnici PzH 2000 má hmotnost 90 až 100 t. To klade značné nároky na životnost a propoustnost evropské silniční sítě.
Ostatně (ne)schopnost členských zemí v případě konfliktu absorbovat vojenskou pomoc spojenců z Aliance je jedním z největších bezpečnostních problémů evropských zemí.
Spojené státy dorazí na pomoc, ale nejdříve je jim třeba věrohodně vysvětlit, až v Ruzyni budou přistávat desítky obřích dopravních letadel C-17 Globemaster III s vojáky a technikou, jak tuto masu vojáků a techniky dokážeme podporovat a jak zajistíme spojeneckým vojákům adekvátní zázemí (ubytování, doprava, jídlo, sociální zázemí, pohonné hmoty, atd.).
Článek vznikl pro web Armádní noviny a byl redakčně upraven. Originál najdete zde.
