Co je doma, to se počítá. Kdy přiletí evropská stíhačka šesté generace?

aktualizováno 
Francie a Německo začnou společně vyvíjet nástupce stíhaček Eurofighter Typhoon a Dassault Rafale. Nová evropská stíhačka šesté generace by měla vstoupit do služby kolem roku 2040. Jak by mohla vypadat a na kolik peněz vyjde?

Angela Merkelová a Emmanuel Macron (13. července 2017) | foto: Reuters

Už v červenci minulého roku Francie a Německo projevily zájem o případný společný vývoj evropské stíhačky šesté generace, která nahradí francouzské stíhačky Dassault Rafale a německé Eurofighter Typhoon.

Připomeňme, že rovněž v 80. letech existoval společný plán Francie, Německa a Británie vyvinout společný evropský stíhací letoun. Po neshodách nakonec Francie z týmu odešla a soustředila se na vývoj vlastní stíhačky Rafale, Británie a Německo pokračovaly ve vývoji Eurofighteru.

V polovině minulého roku francouzský prezident Emmanuel Macrona a kancléřka Angela Merkelová společně uvedli, že do poloviny letošního roku vznikne oficiální plán vývoje nové společné evropské stíhačky.

Otázkou je, jak se tato spolupráce dotkne francouzsko-britského projektu Future Combat Air System (FCAS), v jehož rámci má vzniknout technologický demonstrátor možného budoucího bezpilotního stealth proudového letadla. Projekt má hodnotu 1,99 miliardy dolarů. FCAS má s největší pravděpodobností (o finálním konceptu ještě nebylo rozhodnuto) vycházet z bezpilotního demonstrátoru BAE Systems Taranis. Podle Florence Parlyové, francouzské ministryně obrany, však mají oba projekty probíhat současně.

Pro evropské země je společný postup při vývoji nového stíhacího letounu nutností. Jediným dostupným a světově konkurenceschopným bojovým proudovým letounem pro 30. až 50. léta 21. století je americká stíhačka F-35 Lightning II. 

Navíc žádná evropská země sama o sobě zřejmě nemá dostatečné technické, lidské a finanční zdroje, aby vyvinula letoun schopny obchodně konkurovat nejmodernějším stíhačkám, především americkým (stealth „pro bohaté“ F-35) a čínským (stealth „pro chudé“ FC-31). 

Dokonce i Spojené státy vyvinuly F-35 za finančního přispění Velké Británie a dalších zemí. Tyto dny jsou u konce. Tečka,“ citovala agentura Reuters nejmenovaného francouzského diplomata, podle kterého žádný evropský národ již sám o sobě nevyvine vlastní stíhací letoun.

Navíc podle agentury Reuters chladný přístup Donalda Trumpa k Evropě, což může být začátkem dlouhodobé změny postoje USA vůči Evropě, dává tomuto projektu určitou „dynamiku“.

Video: Evropská letecká síla budoucnosti podle firmy Airbus


Vývoj nového bojového letounu trvá minimálně 20 let a pokud Německo a Francie nechce kolem roku 2040, kdy budou odcházet do důchodu první stíhačky Rafale a Eurofighter, nakupovat letouny v zahraničí, musí začít s vývojem již nyní.

V současné době probíhají mezi Francii a Německem diskuze na politické a průmyslové úrovni, zda se vůbec obě strany dokážou domluvit na společném vývoji. Následně mohou začít práce na počátečním konceptu letounu. K podpisu dohody o společném postupu při vývoji dojde na berlínské letecké výstavě ILA Berlin Air Show 25. dubna. K projektu se následně mohou připojit i další evropské země.

Pouze vývoj evropské stíhačky šesté generace bude stát určitě více než 10 miliard euro, které byly vloženy do vývoje Eurofighter Typhoon. Další desítky miliard euro spolyká nákup samotných letounů a vybudování provozního zázemí.

V každém případě evropský letoun šesté generace bude mít pozici v Evropě proti F-35 velmi těžkou. Vždyť F-35 si pořizuje Velká Británie, Itálie, Nizozemsko, Dánsko, Norsko a Turecko. O letoun projevují dále zájem Belgie, Finsko a Španělsko.

Navíc ve 20. letech dolétají v Evropě víceúčelové stíhačky F/A-18 (Španělsko, Finsko, Švýcarsko) a úderné Panavia Tornado (Británie, Německo, Itálie) a dané země si budou chtít pořídit nejmodernější dostupný letoun na trhu – v té době to bude americká F-35. Letouny F-35 přitom mají létat minimálně do roku 2070. I když z politického hlediska pravděpodobně Německo nakoupí další Eurofightery.

Video: Letecký boj budoucnosti podle amerického letectva


O koncepci evropského letounu šesté generace toho není moc známo. Hlavní otázkou je, zda má být nová stíhačka multifunkční „všeuměl“ jako F-35, nebo raději více specializovaný letoun, který se bude vyrábět ve více verzích (verze pro vedení boje vzduch-vzduch, vzduch-země, radioelektronický boj, průzkum, jaderné údery, atd.).

Další možností je vytvořit jednoduší pilotovaný letoun, který bude především mentorovat doprovodné bojové drony. Tomu nahrává skutečnost, že v budoucnu část úkolů víceúčelových stíhacích letadel převezme nová generace bezpilotních letounů.

To si také myslí Richard Aboulafia z think-tanku Teal Group, podle kterého budoucí letouny nebudou o samotné platformě, ale o doprovodných bezpilotních strojích, tzv. „loyal wingmanech“. Drony mohou velmi dobře zastat úkoly blízké letecké podpory, leteckého potlačování, bombardovací mise, ale i zajistit průzkum, zaměření cíle a následné vyhodnocení úspěšnosti leteckého úderu.

Samotný letoun šesté generace tak nemusí mít nutně velkou nosnost a rozměry, což se pozitivně odrazí na stealth, protože do boje nikdy nebude létat bez ozbrojených loyal-wingmanů.

Zdroj: Reuters, Business Insider, Defense News

Článek vznikl pro web Armádní noviny a byl redakčně upraven. Původní text najdete zde.

Autor:

Mohlo by vás zajímat: Černobyl

Černobylská havárie se stala 26. dubna 1986 v černobylské jaderné elektrárně na Ukrajině (tehdy část Sovětského svazu). Vzpomínka na tragédii v těchto dnech oživila televizní minisérie Černobyl.

Téma Černobyl v článcích Technet.cz:
Brzda místo plynu a plyn místo brzdy. To byl Černobyl
Havárie neskončí před rokem 2065. Černobyl polyká tuny vody a miliardy eur
Výbuch roztavil beton a tisícitunový poklop létal vzduchem. Černobyl 1986

Nejčtenější

Scéna jako z hororu. Na střeše mrakodrapu vrtule rozsekala cestující

Havárie vrtulníku N619PA na střeše budovy PAN AM 16.5. 1977

Části zdeformované vrtule se do ulic New Yorku řítily jako smrtící neřízené projektily. Vrtulník společnosti New York...

Třímachový zabiják letadlových lodí Suchoj T-4 byl velkým žroutem rublů

Suchoj T-4

Historie letectví se pozoruhodnými stroji jenom hemží. Jedním takovým byl i sovětský bombardér Suchoj T-4. Vznikl pouze...

Osudový omyl. První a poslední přistání proudového letadla v Olomouci

MiG-21F trupového čísla 0618 s nímž v Olomouci tragicky havaroval kadet Omran...

Bylo mu 23 let, když se u Přerova učil létat na vysoce výkonném letounu Mig-21F. Podcenil však zadání úkolu a při...

Zrcadlo doby: jak československý armádní film natáčel západní letadla

British Aerospace Nimrod AEW3

V roce 1980 navštívili pracovníci Československého armádního filmu aerosalon v anglickém Farnborough, aby tam na...

Kilogram má novou definici. Jeho fyzická podoba ztratila 50 mikrogramů

Kopie originálu kilogram z Paříže v americké laboratoři Sandia. Podobné vzory

Od 20. května začala platit nová definice kilogramu. Ta již nebude mít fyzickou podobu, ale bude odvozená od pevné...

Další z rubriky

Kytovec u Norska není první, který „utekl“ ruskému námořnictvu

Kolem norských rybářů kroužila velryba s popruhem, kterou patrně Rusové cvičili...

Odkud přesně se vzal krotký kytovec u Norska, stále přesně nevíme. Ale Rusko tento druh údajně v minulosti údajně již...

OBRAZEM: Rusko dostalo tanky československé výroby darem z Laosu

V lednu 2019 dorazilo z Laosu do Ruska třicet darovaných tanků T-34. Tanky se...

Nejslavnějším druhoválečným tankem východní strany východní fronty byla té třicet čtyřka. V Rusku si řadu těchto tanků...

Osudový omyl. První a poslední přistání proudového letadla v Olomouci

MiG-21F trupového čísla 0618 s nímž v Olomouci tragicky havaroval kadet Omran...

Bylo mu 23 let, když se u Přerova učil létat na vysoce výkonném letounu Mig-21F. Podcenil však zadání úkolu a při...

Najdete na iDNES.cz