S milionovými vědeckými cenami se roztrhl pytel. Kam to povede?

Vědci, na které se nedostalo při udílení Nobelových cen, nemusejí zoufat. Třeba na ně čeká jiná cena. Možná zatím ne tak slavná, ale zato se štědřejší finanční prémií.

Letošní Breakthrough Price za fyzikální objevy uváděl herec Morgan Freeman. Na snímku je na návštěvě v tunelu urychlovače LHC pod střediskem CERN, kde předávání probíhalo. | foto: CERN, Laurent Egli

Výčet velikánů vědy, kteří se nedočkali Nobelovy ceny, je dlouhý a figurují v něm autoři významných počinů. Například tzv. kochleární implantát navrátil sluch statisícům lidí na celém světě, a přesto jeho klíčový vynálezce, americký ušní lékař William House, odešel v roce 2012 z tohoto světa bez zlaté medaile s portrétem Alfreda Nobela.

"Nobelovky" se posmrtně neudělují, takže House už je jednou provždy ze hry. Kochleární implantát však má ještě nejméně tři další duchovní rodiče: Australana Graema Clarka, Rakušanku Ingeborg Hochmairovou a Američana Blakea Wilsona. A ti by si výlet do Stockholmu pro Nobelovu cenu podle mnohých zasloužili. Zatím na ně nedošlo.

Podobně zůstali stranou zájmu nobelovského výboru "generálové" armády genetiků, kteří v roce 2003 dokončili čtení lidského genomu, Eric Lander, Francis Collins a Craig Venter. Výbor pro udělování Nobelových cen zatím ignoruje i amerického biochemika Arthura Horwiche a jeho německého kolegu Franze-Ulricha Hartla. Tato dvojice odhalila mechanismus, jakým se vlákna bílkovinných molekul sbalí a získají potřebnou trojrozměrnou strukturu.

Správné sbalení bílkoviny je klíčové pro její správné fungování. Například správně sbalená molekula tzv. prionového proteinu oddaně slouží našemu tělu, zatímco tatáž molekula poskládaná s nevhodnými "faldy" stojí u zrodu smrtelných a nevyléčitelných onemocnění, jako jsou "nemoc šílených krav" nebo Creutzfeldt-Jakobova choroba.

Někteří z momentálně nedoceněných adeptů Nobelovy ceny se asi nakonec nejprestižnější vědecké ceny dočkají. Vždyť například loňský nobelista John Gurdon získal cenu za fyziologii a medicínu plné půlstoletí po publikaci svého zásadního objevu. Ale na další možná dojde při udílení vědeckých cen, které zatím nepřinášejí laureátům slávu srovnatelnou s nobelisty, ale výší finanční odměny Nobelovy ceny trumfnou. V poslední době se objevilo hned několik takových štědře dotovaných vědeckých cen.

Úroda nových vědeckých cen

Znak Fundamental Physics Prize

Tučnou prémii obdrží fyzici společně s Fundamental Physics Prize. Plné tři miliony dolarů! Kam se hrabe Nobelova cena s "pouhým" 1,2 milionu dolarů. V roce 2013 si spolu se stříbrnou trofejí odnesl tuto hromadu peněz ruský teoretický fyzik Alexander Markovič Poljakov, působící v USA na Princeton University. O rok dříve bylo v prvním ročníku Fundamental Physics Prize uděleno hned jedenáct těchto cen. Jednu z nich získaly vůdčí osobnosti týmů, jež se postaraly o experimentální důkaz existence Higgsova bozonu a na které se "zapomnělo", když letošní Nobelovu cenu za fyziku dostali Peter Higgs a Francois Englert za teoretický objev této částice.

Tři miliony dolarů si letos odnesl i každý z jedenácti laureátů prvního ročníku Breakthrough Prize in Life Sciences. Při jejím udílení došlo i na již zmíněného genetika Erica Landera, opomíjeného zatím nobelovským výborem při udělování Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu. Cenu však dostali i ti, kteří už mají Nobelovku doma. Například Shinya Yamanaka, který se loni dělil o Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu s Johnem Gurdonem.

Rok 2013 je na nové ceny s vysokými finančními prémiemi skutečně úrodný. Kromě již běžící Fundamental Physics Prize a nově ustanovené Breakthrough Prize in Life Sciences spatřila světlo světa i Tang Prize. Její zakladatel, tchajwanský developer Samuel Yin, jí dal do vínku čtyři prémie po 1,3 milionu dolarů. Poprvé by se měla Tang Prize udělovat v roce 2014 za významné počiny na poli trvale udržitelného rozvoje, biofarmacie, sinologie a práva. Yin vysvětluje své motivy pro zřízení ceny skutečností, že posledních sto let "táhl" podporu vědy především Západ. Teď se Východu daří ekonomicky velmi dobře, a je proto na něm, aby "vzal na svá bedra zodpovědnost za rozvoj světa".

V Británii byla založena Queen Elizabeth Prize for Engineering, která sice nese jméno britské královny, ale celkovou sumu milion liber dávají dohromady různí sponzoři. Prvními laureáty se stali Louis Pouzin, Robert Kahn, Vint Cerf, Tim Berners Lee a Marc Andreessen za průlomové práce, jež umožnily vytvoření internetu a aplikace World Wide Web.

Tim Berners-Lee, hlavní tvůrce prvního webového webového prohlížeče a letošní nositel Queen Elizabeth Prize for Engineering s odměnou milion liber v roce 1998 na přednášce ve středisku CERN.

Šokující sumy

V pozadí nových cen konkurujících tradičním Nobelovkám stojí přední světoví podnikatelé, jako je třeba spoluzakladatel Googlu Sergej Brin nebo zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg. Právě oni poskytli kapitál pro omračující prémie. Jejich cíl je jasný a oni se tím ani netají.

"Zvolili jsme schválně šokující sumu," řekla v rozhovoru pro vědecký týdeník Nature Brinova manželka Anne Wojcicki. "Chceme tak vytvořit vědecké superhrdiny."

Co s penězi?

Britský biolog Paul Nurse se kromě objevů na poli řízení buněčného cyklu proslavil i tím, že si ze své části Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu v roce 2001 pořídil vysněnou silnou motorku. Biochemik Richard Roberts investoval v roce 1993 tučnou sumu ze své části Nobelovy ceny do trávníku pro kriketové hřiště před svým domem.

Někteří laureáti Nobelových cen utratili prémie na pokrytí dluhů z podnikání, jež nadělali, když se pokoušeli rozjet na základě svých objevů byznys. Další prostě jen vyspravili díry v rodinném rozpočtu. Například fyzik Wolfgang Ketterle, který sdílel cenu, a tudíž i prémii se dvěma kolegy, konstatoval, že půlku jeho peněz z Nobelovky spolkly daně a zbytek padl na dům a školné pro děti. "Nic mi nezbylo," shrnul svou "finanční uzávěrku" Ketterle.

Mnozí nobelisté věnovali svou prémii na dobročinné účely, nebo z ní financovali další výzkum. U některých cen to dokonce ani jinak nejde. Například norská Abelova cena, označovaná jako "matematická Nobelovka" zajišťuje oceněnému matematikovi zhruba milion dolarů na další výzkum.

Impozantní sumy udělované společně s novými cenami zřizovanými předními světovými finančníky samozřejmě vzbuzují zvědavost, k čemu laureáti své miliony použijí. Většina z nich se na toto téma vyjadřuje dosti neurčitě a obvykle tvrdí, že o tom zatím nepřemýšleli.

Podle amerického genetika Craiga Ventera by měli ocenění vědci vrátit významnou část finančních prémií zpátky do vědy. Ale i to je některým vědcům proti srsti, protože ceny dostávají obvykle vědci, jejichž vlastní výzkum nedostatkem prostředků nijak netrpí. Ceny tak mohou podle kritiků jen prohloubit rozdíly mezi vědci, kteří bojují ve vědě o holou existenci, a elitou, která si může pořídit, prakticky cokoli si zamane. To, co celkem shráblo jedenáct laureátů prvního ročníku Fundamental Physics Prize, by stačilo na provoz běžné výzkumné instituce na několik let.

Kritiku tak nesklidil jen fyzik Tejinder Virdee, který svůj díl z Fundamental Physics Prize utratil za vybavení laboratoří ve školách v subsaharské Africe a za exkurze afrických učitelů do výzkumného centra CERN.

Zakladatel Fundamental Physics Prize, ruský internetový magnát Jurij Milner, odůvodnil své rozhodnutí tím, že chtěl učinit ze základního výzkumu finančně stejně lukrativní činnost, jakou je třeba profesionální sport, umění nebo podnikání.

"Ty nejlepší mozky by měly vydělávat aspoň tolik, co kterýkoli makléř na Wall Street," tvrdí Milner.

Kritici namítají, že tvůrcům podobných cen nejde ani tak o to, aby pomohli vědě a vědcům, ale aby sami sobě vystavěli podobný pomník, jaký zůstal po vynálezci dynamitu Nobelovi. Padají dokonce ostré odsudky obviňující autory nových vědeckých cen z příživnictví na Nobelových cenách.

Například Breakthrough Prize in Life Sciences získali vědci v oborech, které sklízejí poměrně často vavříny i při udílení Nobelových cen. Mnozí vědci by rádi viděli, aby nové ceny pamatovaly na oblasti výzkumu, které se netěší takové popularitě jako obory tradičně oceňované Nobelovou cenou.

S tím souhlasí i Anne Wojcicki. "Měli bychom využít ceny k tomu, abychom změnili současnou situaci," přiznává tato finanční analytička v oboru biotechnologií a spoluzakladatelka genetické společnosti 23andMe.

Některým fyzikům se nelíbí, že hned pět z cen udělených v prvním ročníku Fundamental Physics Prize dostali vědci angažovaní v rozvoji teorie strun. Podle některých fyziků dostává teorie strun už tak podporu, jež neodpovídá jejímu významu pro rozvoj fyziky. Ceny tuto deformaci ještě posilují. Podle matematika Petera Woita z newyorské Columbia University celkem reálně hrozí, že "velkou cenu dostane někdo, kdo zastává naprosto mylné teorie".

Ceny by měly motivovat

Mecenáši investující do nových vědeckých cen si od svých počinů slibují zvýšení prestiže vědy a vědců. Z vědecké obce však zaznívají odmítavé reakce. Podle nich už dnes získávají některé osobnosti vědeckého světa svému oboru nemalou popularitu. O laureátech nových cen naopak veřejnost příliš neví, natož aby se jimi nadchla.

"Pokud máte tento cíl," říká v rozhovoru pro Nature fyzik Fred Cooper z Harvard University, "pak byste měli dát peníze těm, kdo už odvádějí při propagaci vědy dobrou práci."

Jaroslav Petr

Je vzděláním biolog. Pracuje jako vedoucí výzkumný pracovník ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi, kde se zabývá reprodukční biologií a biotechnologiemi hospodářských zvířat. Přednáší externě na České zemědělské univerzitě v Praze a dalších institucích. Je také dlouholetým popularizátorem vědy. Píše například pro Lidové noviny, časopis Vesmír i server Osel.cz.

Další kritici vidí jako smysluplnější vypisovat finanční prémie za vyřešení nějakého obtížného úkolu a neutrácet za ocenění práce, která byla vykonána často i před několika desetiletími. Jako příklad takové motivační ceny uvádějí výzvy X Prize Foundation, jež si pro své aktivity zvolila heslo "Měníme nemožné na možné". Finanční prémie jsou tu někdy ještě vyšší než u "nových nobelovek". Například tomu, kdo jako první přečte kompletní genomy stovky lidí, kteří se dožili věku vyššího než sto let, nabízí X Prize Foundation 10 milionů dolarů.

Uvidíme, jestli nevole nad novými štědře dotovanými vědeckými cenami časem opadne. Nelze vyloučit, že pro mnoho kritiků z řad neoceněných vědců jsou milionové prémie jen "kyselé hrozny".

Teprve čas ukáže, zda si některá z nových milionářských cen získá prestiž, jakou má například tzv. Fieldsova medaile, udělovaná jednou za čtyři roky společně s prémií "pouhých" 15 tisíc dolarů vědcům, kteří ještě nepřekročili čtyřicítku a učinili vynikající objevy v matematice. Většina matematiků by ji za jiné finančně lépe honorované ceny nikdy nevyměnila.

Nejčtenější

Místo, které se zaryje do vašich vzpomínek z dovolené. Rypadlo 1452

Pokud vás mrzí, že jste se nestihli podívat na obří rypadlo přezdívané Březenský drak v Březně na Chomutovsku, které pyrotechnici na začátku června odstřelili, máme tu pro vás tip na výlet. Nedaleko...

KVÍZ: Zodpovězte otázky o vesmíru, sondách a vůbec a můžete vyhrát

Soutěž

K vesmírnému prostoru se od nepaměti upíná pozornost lidí, kteří chtějí poznat jak náš svět funguje a jak toho třeba využít k dalšímu vývoji lidstva. Někomu stačí pouhý pohled na oblohu, jiný sleduje...

V Řecku je jediná zubačka, ale s nejmenším rozchodem na světě

Podívejme se na ozubnicovou železnici s nejmenším rozchodem na světě. Najdeme ji v Řecku, kde je zubačkou jedinou. Budována byla v předposlední dekádě století páry jako důležitý prvek regionální...

Nevyzpytatelné jsou cesty k modelu F-4 Phantom II. Tento vznikl na USS Midway

Soutěž

O tom, že není jen fantom opery, ale i Phantom letadlové lodi USS Midway, nás přesvědčí příběh modelu modeláře Marka Andrejse. Slavný F-4 Phantom II se stal labutí písní jeho modelářské dílny. Více...

Vědci donutili tělo k produkci buněk zabíjejících rakovinu. Léčba bude dostupnější

Premium

Laboratorní produkce buněk pro léčbu nádorových onemocnění označovanou jako CAR T-terapie je náročná, zdlouhavá a drahá. Proto ji nedostávají všichni, kterým by pomohla. Vědci nyní našli způsob, jak...

Letadlo, nebo raketoplán? X-15 se jako první dostala do kosmického prostoru

Experimentálního stroj X-15 se 19. července 1963 jako první ovladatelný stoj podíval do kosmického prostoru. Pilot Joseph A. Walker s ním tehdy překonal mezinárodně uznávanou hranici 100 kilometrů...

19. července 2025

Příběh mého modelu: Letoun F-16CJ odhaluje radar a nabízí modelářské tipy

Soutěž

František Brtinský se s námi podělil o svůj model letounu F-16CJ, kde aplikoval řadu zajímavých doplňků. Jak se mu dílo zdařilo, můžete posoudit sami. Vyzkoušet pak můžete i nabízené modelářské tipy....

19. července 2025

Pozemské detektory zachytily zrod rekordní černé díry. Váží jako 225 Sluncí

Kdesi v hlubokém vesmíru nejspíš došlo k události na samé hranici toho, co ještě povolují přírodní zákony. Zaznamenala ji trojice gravitačních observatoří LIGO-Virgo-Karga. Signál k nám dorazil už...

18. července 2025  9:02,  aktualizováno  9:02

Snící kráska v modrém byla ztracena před 80 lety. Bombardér B-24 Liberator

Soutěž

Důvody, proč modeláře zaujme ten či onen model mohou být různé. Libor Malý postavil bombardér Consolidated B-24 Liberator pro krásný nose art, jenž zdobil originál. Aby zůstal historicky přesný,...

18. července 2025

KVÍZ: Zodpovězte otázky o vesmíru, sondách a vůbec a můžete vyhrát

Soutěž

K vesmírnému prostoru se od nepaměti upíná pozornost lidí, kteří chtějí poznat jak náš svět funguje a jak toho třeba využít k dalšímu vývoji lidstva. Někomu stačí pouhý pohled na oblohu, jiný sleduje...

vydáno 18. července 2025

Příběh tohoto modelu je příběhem žabáka, který neexistoval – Suchoj Su-25 UBK

Soutěž

O tom, že stavba modelu si nemusí klást za cíl ztvárnění reálného stroje, ale nabízí se i cesta do fantazie, vypráví příběh modelu od Jaroslava Háječka. Zajímavou kamufláž přisoudil letounu, na...

17. července 2025  17:16

Před půl stoletím se setkaly na oběžné dráze USA a tehdejší SSSR

V roce 1975, v době vrcholící studené války, se ve vesmíru na palubách kosmických lodí Sojuz a Apollo setkali tři američtí astronauté se sovětskými kosmonauty. Bylo to vůbec první setkání dvou lodí...

17. července 2025  14:37

Rodí se nová hvězdná soustava. Astronomové poprvé zachytili vznik planet

Svět poprvé pozoruje přesný okamžik, kdy se kolem hvězdy mimo Sluneční soustavu začínají formovat planety. Zachytit tento moment se podařilo Mezinárodní skupině vědců. Použili k tomu radioteleskop...

17. července 2025  11:50

V Řecku je jediná zubačka, ale s nejmenším rozchodem na světě

Podívejme se na ozubnicovou železnici s nejmenším rozchodem na světě. Najdeme ji v Řecku, kde je zubačkou jedinou. Budována byla v předposlední dekádě století páry jako důležitý prvek regionální...

17. července 2025

Na prvním jaderném výbuchu se podílel i vědec s českými kořeny

Přesně před 80 lety se uskutečnil první test zbraně, která změnila svět. V rámci projektu Manhattan došlo k pokusnému výbuchu s krycím názvem Trinity, což byl první test jaderné bomby vůbec. Svůj...

16. července 2025  17:12

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Nic divnějšího mít na uších nemůžete. S laděním zvuku pomohla slavná značka

První náhlavní sluchátka společnosti Nothing, nazvaná jednoduše „headphone 1“, si na hlavě s ničím jiným nespletete. A protože vznikla ve spolupráci s britskou značkou KEF, rozhodně jsme si jejich...

16. července 2025

Drony jako letectvo chudých. Jsou dostupné, hodí se teroristům a pašují i kečup

Premium

Malá, ale hlavně levná bezpilotní letadla často zvládnou podobnou práci jako specializované vojenské prostředky za miliony dolarů. Jejich zákaz je nemožný. Slouží totiž i k civilním účelům. Přeměna...

16. července 2025
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.