„Já to prosazuji dlouhodobě. Tvrdím několik let, že je nesmysl podávat si ruce po každém zápase. Basketbal je čím dál fyzičtější, tvrdší a emoce pracují,“ prohlásil děčínský trenér Tomáš Grepl.
Zlatým mámením vyšponované play off ukázalo, že pozápasová zdravice po každé bitvě je přežitek. Odzvoní jí?
Pardubický kouč Dino Repeša prožívá zápas.
Když pardubický trenér Dino Repeša po čtvrtfinálové porážce v Ústí své mužstvo okamžitě poslal do šatny v předtuše potíží, domácí šéf Tomáš Hrubý mluvil o nehorázné prasárně. A skutečně, tehdy hosté porušili tradici a neprojevili soupeři respekt.
V semifinále už na skandál při podávání rukou došlo, děčínský Ty Nichols praštil Tomáše Vyorala. A proto se po úterní páté partii rukotřes raději nekonal, dohodly se na tom oba kluby.
„Už jsem o tom mluvil po zápase v Ústí, kde jsem cítil, že hrozí nějaký problém. V Evropě i NBA se hráči pozdraví až po sérii. Nejsem žádný Nostradamus,“ zmínil Repeša proslulého věštce, „ale vím, jak to v play off chodí. Jsem mladý, přesto mám zkušenost z Euroligy.“
Pardubice po prohře nepodaly ruce, Ústí zuřilo: Nehorázná prasárna! |
Grepl s ním souhlasí: „Já se těmto věcem vyhýbám, protože pak se nemůže stát, co se stalo v Pardubicích. Jednoznačně bych podal ruce až po skončení série, protože to už je jasné a není kam uhnout. A pak se může projevit sportsmanship.“
Během několika střetnutí stejných soupeřů za sebou roste mezi hráči nevraživost, řada malých křivd a provokací se hromadí jako pára v papiňáku a někdo vybuchne. Viz Nichols a jeho blikanec.
„Vím, co hráčům v hlavě běhá, což ne všichni trenéři mají. A trošku si vyčítám, že jsem nezareagoval,“ litoval Grepl, že Nicholse nezastavil. „Byl to totální zkrat po vypjatém zápase, který nám protekl mezi prsty. Něco muselo proběhnout, protože Nichols takový není. Je velmi hodný kluk, normálně se takhle nechová ani v zápasovém stresu.“
Američan vyfasoval po odvolání stop na dva zápasy a také Repešovi taková hvězda, byť soupeřova, na palubovce chyběla. „Je škoda, že Nichols nehrál. Kluby se musí domluvit a vymyslet něco, aby se předcházelo zbytečným trestům speciálně pro důležité hráče. Nechceme problémy ani incidenty.“
 |
Repešovi paradoxně vadí, že pravicí si před zápasem nepotřesou v české lize kouči. „Všichni trenéři v Evropě to dělají, tady ne. To je poprvé, co jsem se s tím setkal,“ podivuje se třicetiletý Chorvat.
Když se Grepl vracel z Německa a angažoval ho Děčín, před utkáním s Olomouckem šel s nataženou rukou vstříc svému protějšku Predragu Benačkovi. „A on na to: Jako dobrý, ale tady se to nenosí. V Chorvatsku nebo Srbsku je to normální, u nás to zvyk není. Jiný kraj, jiný mrav. Tečka,“ pravil Grepl. „My se pozdravíme při příchodu do haly. Není to, že by si trenéři neřekli Zdar a nepopřáli si dobrý zápas. Holt to není na palubovce, takže to ne všichni vidí, ale velmi se respektujeme.“
