Nikdo nikoho nic nenuti. Kdyz to tak neciti at to nedelaji.

Pro mne je jedinym argumentem proti zdravotne-hygienicke hledisko. I pri covidu se ucta a respekt k souperi vyjadroval, byt malinko jinak. Jeste samozrejme muze byt pohled, ze kultura jako takova uznava jine zpusoby vyjadreni ucty jako napr. uklon a podobne. odani ruky vnimam jako soucast komunikace. Lide nemusi hovorit stejnymi jazyky, ale odanim ruky vyjadruji svou ochotu komunikovat.

Ten Grep me dostava. „Vím, co hráčům v hlavě běhá, což ne všichni trenéři mají. A trošku si vyčítám, že jsem nezareagoval,“ litoval Grepl, že Nicholse nezastavil. Borec netusi co se odehrava v jeho hlave a bude se odvolavat, ze vi co ostatnim. Zareagovat by mohl v riqade, kdyby v dobe pred a pri incidentu pod tlakem nehustil moudra jednomu z arbitru utkani.

Ano, trenér sám v ten moment vypadal jako někdo, kdo některého z rozhodčích brzy inzultuje

Nechutné. Pořád to je jen sport, zábava pro lidi, relaxace. Mělo by to být tak, že si zahrají, pak si podají ruku a zajdou spolu na pivo, obrazně řečeno. To, že někdo záměrně nepodá soupeři ruku z toho dělá něco osobního, jako by tam byla opravdová nenávist, ne jen sportovní soutěživost.

Ze sportu se vytrácí fair-play a úcta k soupeři a stává se z něho jen byznys.

Proč ten přítomný čas... Nemělo by tam spíš stát ... vytratilo, .... stal se...

V házené si během zápasu dávají do držky co se do nich jen vejde, po zápase si podají ruku, obejmou se, klidně by zašli i na pivo. A baskeťáci po zápase prchají do šatny, aniž by soupeře pozdravili? To je hodně ubohé.

Takže je to klasické "Změní se to, až když se něco stane". Jinak ale souhlasím. Jen se mně nelíbí, když ty vyhrocené emoce eskalují i do hlediště a mění se ve vulgární, zesměšňující a urážející pokřikování diváků na hráče. To taky není dobrý vzor pro děti, když vidí jak dospělí (jejich rodiče např,) vulgárně uráží hráče soupeře a říkají tomu fandění.

Jo jo, naši profesionálové každým coulem (a samozřejmě vzory pro mladé hráče)