Lokalita je dnes z velké části nevzhledná, je zahlcena automobilovou dopravou a chodci se tomuto místu raději vyhýbají.
Přitom je jasné, že má velký potenciál. Své o tom vědí i developeři, kteří především na smíchovské straně postupně zastavují volné parcely. Proto už minulá koalice na radnici Prahy 5 přišla v roce 2015 s návrhem vytvoření koncepčního řešení, které by oživilo celou oblast a zabránilo nekontrolovanému rozvoji.
Vybrala ateliér A69 architekti, který vytvořil s pomocí podnětů od obyvatel studii možné proměny východní části údolí. Současné vedení městské části pak navázalo zadáním vize i pro druhou etapu sahající až do Motola. Nyní je výsledek včetně desítky konkrétních návrhů k vidění až do 4. června na výstavních panelech před kostelem na náměstí 14. října.
Stavba nové lávky pro cyklisty a pěší
Jedním z nejproblematičtějších míst zatím zůstává frekventovaná křižovatka Plzeňské ulice s Městským okruhem na Smíchově. Pro chodce je dnes velmi špatně prostupným územím a bariérou.
Studie architektů nyní přichází s poměrně ambiciózním řešením. Během čtyř let by dopravní tepnu měla ve výšce deseti metrů překlenout lávka pro pěší a cyklisty. Celkem 230 metrů dlouhá ocelová nebo betonová stavba by měla vzniknout nad vjezdy mezi tunely Strahovským a Mrázovkou.
„Nechali jsme prověřit, že je skutečně možné ji postavit. Stála by na vlastní konstrukci uprostřed mezi dvěma mostovkami stávajícího přemostění Městského okruhu. Výstavba by nemusela radikálně omezit dopravu,“ říká předsedkyně výboru územního rozvoje Prahy 5 Zuzana Hamanová (STAN).
Celkové náklady se odhadují na 120 milionů korun a dokonce už existuje i prvotní návrh možné podoby. Podle představ ateliéru A69 architekti by lidem mohly cestu přes lávku zpříjemnit bohaté záhony se zelení.
Fotogalerie |
„Definitivní podoba lávky by nicméně měla vzejít až z architektonické soutěže. Nejde nám jen o technické řešení, ale i o nějaký design,“ říká radní Prahy 5 pro oblast dopravy Tomáš Homola (STAN) s tím, že veškeré přípravy mohou trvat přibližně dva roky a za stejně dlouhou dobu by lávka mohla vyrůst, pokud na ni magistrát skutečně uvolní potřebné finance.
Její stavba by jednak propojila dosud od sebe odříznuté parky SacreCoeur a Mrázovku, jednak by zároveň umožnila pohodlně projít nebo na kole projet od Košíř a Smíchova směrem k Petřínským sadům a dále třeba až k Pražskému hradu.
Na lávku má navíc do budoucna navázat stezka, která povede po jižním svahu nad Plzeňskou ulicí celým údolím a napojí se na síť městských cyklotras.
I vzhledem k vysokému rozpočtu se investorem stane pražský magistrát. A jeho podporu záměr v současnosti má. „Obdobné projekty dlouhodobě podporuji a jsem připraven podpořit i tuto visutou lávku. Obecně platí, že v Praze stále chybí pěší a cyklistická propojení, a jsem vděčný za každý dobře připravený projekt,“ prohlašuje náměstek primátorky pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD).
Potok se dostane na povrch
Právě prezentovaná studie obnovy údolí Motolského potoka obsahuje i další projekty, které by už v příštích letech měly vzniknout. Mezi takové patří i úprava křižovatky u bývalé dělnické osady Buďánka.
Osada shodou okolností právě prochází rekonstrukcí. Křížení ulic U Zámečnice a Plzeňské se nově zpřehlední a část nevyužitého dopravního uzlu se změní v klidný předprostor Buďánek a zatrubněný Motolský potok se vrátí zpět do otevřeného koryta.
„Už loni jsme zadali projektovou dokumentaci, která je v tuto chvíli téměř hotová. Samotnou úpravu však provede Technická správa komunikací. Rádi bychom, aby se tak stalo v roce 2019 nebo 2020,“ věří radní Homola.
Naopak u jiných záměrů je jejich vznik reálný v horizontu až třiceti let. To se týká například zvažovaného převedení automobilové dopravy z Plzeňské ulice do Vrchlického, kde by byl nově provoz obousměrný. Z Plzeňské by se následně stala městská třída, kde by kromě tramvají dostali zásadní prostor chodci. Radní Homola však upozorňuje, že podmínkou je nejprve dobudování Radlické radiály, která má odvést velkou část automobilů z této oblasti.
Podle radnice je zde také potřeba vybudovat lokální centra pro místní obyvatele, čímž by tato oblast více ožila a lidé by nemuseli za běžnými službami dojíždět až na Anděl.
Jako nejvhodnější místa určila studie prostor tramvajové vozovny v Košířích u křížení s Jinonickou ulicí, kde dnes sídlí střední odborné učiliště dopravního podniku. Z historického objektu by mohla vzniknout tržnice a celý prostor by se přeměnil z nevzhledné křižovatky na náměstí.
A podobným způsobem by se mohla proměnit i plocha v ulici Pod radnicí, kde v současnosti především parkují auta. Z větší části by je nahradil kultivovaný prostor pro odpočinek osazený mobiliářem a zelení. Většinu tamních pozemků ovšem město nevlastní. Bude tedy nejprve nutné nalézt společnou řeč s jejich majiteli.
