Choceňský pivovar přišel jako první na výčepní pulty s jedenáctkou

  8:06aktualizováno  8:06
V pátek vychází kniha Michala Hofmana o choceňském pivovarnictví. Vaření piva sice mělo v Chocni dlouhou tradici, ta však nepřečkala socialistické hospodářství.

Na začátku minulého století měl choceňský pivovar kolem padesáti zaměstnanců a vařil až 50 tisíc hektolitrů piva za rok. | foto: Z publikace Pivovarnictví v Chocni

Zatímco dnes je jedenáctistupňové pivo přijatelnou variantou pro „silnější“ pivo u mnoha pivařů, ještě přednedávnem nebyl takový nápoj na výčepních pultech hospod běžný. Jako první s ním podle autora nové knihy na trh přišli už v roce 1968 sládci choceňského pivovaru.

Ten však už bohužel od roku 1984 neexistuje. Nepřežil socialistické hospodářství.

Zlatou éru, ale i krušné doby vaření piva v Chocni popisuje ředitel Orlického muzea v Chocni Michal Hofman v knize Pivovarnictví v Chocni. Současně se v bývalém sídle rodu Kinských v choceňském zámku usídlí na celý měsíc i putovní výstava Pivovarnictví v Pardubickém kraji, kterou před dvěma lety sestavilo chrudimské muzeum.

Choceňské muzeum obohatí tuto výstavu vydáním knihy a řadou exponátů z depozitářů muzea a soukromých sběratelů. Návštěvníci výstavy budou moci vidět například originální etikety, reklamní poutače, staré pivní sudy, hoblíky a bednářské nástroje, plakáty či lahve choceňského pivovaru z období Rakouska-Uherska či první republiky.

„V jedné lahvi dokonce zůstal i obsah, tedy tehdejší pivo z počátku 20. století. Ale určitě už má prošlou lhůtu,“ ukazuje Michal Hofman poloprázdnou lahev s keramickou zátkou. „Máme i unikátní lahev ze Škodova pivovaru v Brandýse nad Orlicí. Je to rarita, málokdo dnes ví, že také tam býval pivovar.“

Michal Hofman sesbíral řadu informací do knihy v muzejním archivu a oblastním archivu v Zámrsku. „Zajímavé dokumenty a spoustu nových informací jsme ale do knihy získali ve Výzkumném ústavu pivovarnictví a sladovnictví v Praze. Třeba faktury a dokumenty nebo tabulky výstavů piva od sedmdesátých let 19. století až do uzavření pivovaru v roce 1984. Našli jsme i seznam sládků od 18. století do doby konce existence pivovaru. Hodně materiálů mi sehnal doktor Miroslav Dientsbier,“ říká Michal Hofman.

Panský pivovar patřil rodu Kinských

V Chocni existovaly v historii dva pivovary, jeden měšťanský, který stával v dnešní Dolní ulici někde poblíž pošty v Chocni, ale bohužel jeho žádná kresba se nedochovala, a druhý, panský pivovar, o němž je první písemná zmínka v roce 1587.

„Udržel se nakonec jen ten panský, který zažil zlaté období v době, kdy patřil rodu Kinských. Stával a vlastně stále stojí poblíž zámku na břehu Tiché Orlice. Dnes v něm sídlí několik firem, je v něm restaurace a těžko by se dnes pivovar obnovoval v původním rozsahu,“ říká autor knihy.

Upozorňuje ale také na to, že o pivovar spolu se zámkem a bývalým panstvím stále usilují potomci původních majitelů. Měšťanský pivovar v Chocni zanikl už dříve, v pobělohorské době totiž vrchnost nepotvrdila choceňským měšťanům právo vařit pivo a pivovar někdy v průběhu 17. století zanikl.

Choceňské pivo z panského pivovaru bylo vyhlášené a zavedené. Pivovar měl na přelomu 19. a 20. století padesát zaměstnanců, jeho výstav byl od 30 do 50 tisíc hektolitrů. „V době, kdy v 70. letech 19. století vznikaly mnohé slavnější pivovary jako Kozel či Zubr, byl choceňský pivovar na výši a přecházel z tradiční výroby na parostrojní vaření piva,“ upozorňuje Hofman.

Choceňský pivovar zcela ovládl hospody ve městě, ale tamní pivo se vozilo do řady šenků v okolí, z nichž některé fungují dodnes. Mezi stálé odběratele piva patřil Panský dům na náměstí, který existuje od počátku 18. století, či restaurace proti nádraží.

Kinští si choceňské pivo vozili až do Vídně

„Dokonce v Brně byla speciální restaurace, kde se čepovalo výhradně choceňské pivo, a ve Slavkově u Brna byl zase velký sklad. Kinští ho nechali vozit drahou třeba až na pruské hranice, tedy do dnešního Slezska, a také do Vídně, kde měli velké příbuzenstvo,“ říká Michal Hofman a dodává, že k nejvýznamnějším a nejslavnějším sládkům ‚zlaté éry‘ choceňského pivovaru patřili František Suda, Josef Matoušek, Vilém Greif nebo František Satran. Poslední ze jmenovaných sládků působil v pivovaru od roku 1903 a nechal do pivovaru koupit stroje na chlazení piva a výrobu umělého ledu. Spáchal však 26. května 1919 přímo v pivovaru sebevraždu.

„Našli ho mrtvého na valečce, zařízení, které sloužilo k předsoušení zeleného chmele, takzvanému válení. Důvod není známý, ale v této době prožíval pivovar ekonomickou krizi zaviněnou první světovou válkou. Všechny suroviny tehdy musely na válečné výdaje, vařilo se slabé pivo a klesl i výstav. Situace se zlepšila až v roce 1921, kdy se opět zvedl výstav choceňského piva,“ popisuje autor publikace.

Postupný úpadek začal po druhé světové válce

Pivovar Kinských vyráběl i výborné sodové vody z vlastní artézské studny. Na jedné reklamní pohlednici z období první republiky stojí, že za doby vlastnictví Oldřicha Ferdinanda Kinského vyrábí kromě desetistupňového piva výčepního a tmavého karamelového, dvanáctky exportní a granátu právě i sodovou vodu z vlastního zřídla, malinovku a citronovou limonádu z rafinovaného cukru.

Hofman zániku pivovaru lituje. „Postupný úpadek začal v podstatě v roce 1945, kdy pivovar Kinských přešel pod státní správu. Choceň doplatila na to, že se poté pivovar stal součástí Východočeských pivovarů, nejprve měl ředitelství v Pardubicích a později v Hradci Králové. Stal se součástí molochu a tehdejší ředitelství neinvestovalo do menších pivovarů a začalo postupně omezovat výrobu a nakonec ten choceňský zavřelo. Přitom takovou tradicí jako má choceňské pivovarnictví se může pochlubit jen málokteré město v kraji,“ říká Hofman.

Choceňský pivovar má pro současnost pivovarnictví jedno velké prvenství. Zatímco mnoho pivovarů objevilo jedenáctistupňové pivo až v posledních letech, choceňský pivovar uvařil první jedenáctku v roce 1968 jako první v celém Československu.

„Tehdy se vařila v pivovarech jen desítka a dvanáctka. V Chocni uvařili první jedenáctku,“ uvádí Michal Hofman. Pivo si v Chocni připomenou i 15. srpna, kdy se v parku Peliny budou konat již 14. Pivní slavnosti.

Autor:

Nejčtenější

Otec se doznal k vraždě dítěte v Pardubicích. Nebyla jiná cesta, řekl

Obviněný otec čeká u soudu na rozhodnutí o vazbě.

Čtyřicetiletý otec se doznal k vraždě svého syna, která se stala v noci na pondělí v Pardubicích. Příčinou úmrtí bylo...

Dítě v Pardubicích zemřelo násilnou smrtí, podezřelého zadržela policie

Ulice v pardubické čtvrti Studánka, kde zemřelo dítě násilnou smrtí. (13....

Kriminalisté vyšetřují smrt násilnou smrt dítěte v pardubické čtvrti Studánka. Podle neoficiálních informací bylo oběti...

Desítky lidí se v pardubickém krematoriu loučily s Adamem Svobodou

Pohřeb hokejového brankáře Adama Svobody v pardubickém krematoriu (20. května...

Desítky lidí čekaly před půl dvanáctou na schodech a prostranství před pardubickým krematoriem, aby se rozloučily s...

Slušný člověk a milující otec, nechápou lidé vraždu dítěte v Pardubicích

Ulice v pardubické čtvrti Studánka, kde zemřelo dítě násilnou smrtí. (13....

Po fasádě vícegenerační oranžové vilky se pne víno. Před garáží stojí osobní auto. Je to ale jen zdání poklidného...

Voják, jenž se přidal ke gardě na Ukrajině, dostal podmínku. V armádě končí

Desátník Erik Eštu před začátkem jednání pardubického krajského soudu. (26....

Vojáka z povolání Erika Eštu potrestal pardubický krajský soud tříletou podmínkou. Odsoudil jej za to, že se před...

Další z rubriky

Města se připravují na sucho, vodu už nechtějí nechat jen tak odtéct

Téměř vyschlá přehrada Pařížov na řece Doubravě. (7.8.2018)

Boj se suchem nabírá na obrátkách i ve městech v Pardubickém kraji. Budou méně často sekat trávu, vybudují nové vodní...

Výběr autobusového dopravce může zbrzdit pře ČSAD a kraje o cenový strop

Autobusy společnosti Arriva Východní Čechy se z východního směru cestuje do...

Bezmála sedmimiliardovou zakázku na zajištění autobusové regionální dopravy na dalších deset let v Pardubickém kraji...

Dukátový poklad z Králík hlídali ve vysokomýtském muzeu strážníci

Nalezené mince pocházejí zřejmě z tehdejších Uher.

Jen do páteční půlnoci, na jeden jediný večer, měli lidé ve Vysokém Mýtě výjimečnou možnost vidět poprvé poklad, který...

Najdete na iDNES.cz