ŘSD se obává zpoždění stavby desetikilometrového dálničního obchvatu Litomyšle, která měla začít na konci příštího roku.
Český svaz ochrany přírody Šumperk podal rozklad proti společnému územnímu rozhodnutí a stavebnímu povolení. Výhrady se týkají například kácení stromů či náhradní výsadby, která je v rozhodnutí podle ochránců chybně ošetřena.
Jde o drobnosti, ale povolení, které mělo nabýt právní moci 5. září, teď ŘSD chybí. Vykoupeno má jen 60 procent pozemků a bez povolení nemůže vyvlastňovat, bez pozemků nebudou moci od ledna začít pracovat archeologové. „Může se nám snadno stát, že se zahájení odsune z roku 2024 do roku 2025. Nám jde teď o každý týden, každý den,“ řekl MF DNES generální ředitel ŘSD Radek Mátl.
„Je to zbytečná panika, hysterie. Někdo využil napjaté situaci a dělá z komára velblouda. Naše výhrady lze vyřešit do čtrnácti dní,“ uvedl Předseda ČSOP Šumperk Slavomír Bušina. Mátl Bušinovi nabídl osobní schůzku, šéf ochránců k tomu nevidí důvod.
Co bude se stromy, ptají se ochránci přírody
Zdá se, že hlavní problémy souvisí s kácením stromů a náhradní výsadbou. Závazné povolení k tomu vydal Městský úřad v Litomyšli a pět obecních úřadů podél trasy dálnice. Ovšem ve společném povolení tato závazná stanoviska nejsou citována.
Mimo jiné to znamená, že stavebník má sice povinnost provést náhradní výsadbu, ale nikde už v dokumentu není uvedeno, na kterých parcelách budou stromy vysazeny.
„Neděláme žádné naschvály. Jen chceme, aby v dokumentu bylo uvedeno, kolik stromů bude na konkrétní parcele vysazeno tak, jak to má být. Později je to samozřejmě možné měnit, ale už to bude možné kontrolovat. Přece není možné, že dvacet let připravují stavbu dálnice a nakonec nevědí, kam dají náhradní výsadbu,“ uvedl Bušina.
Jiná výhrada se týká faktu, že dokument požaduje po stavebníkovi zajistit po dobu výstavby ekologický dozor. Jenže pokud podle ochránců přírody není ve společném povolení uvedeno, jak často a komu bude ekologický dozor podávat zprávu, je to k ničemu. „Podle našich zkušeností, když to není jasně definované, tak se k té zprávě už nedostaneme,“ řekl Bušina. Jakmile se podle něj uzavře stavební řízení, nebude už možné cokoliv změnit ani ovlivnit.
Mátl soudí, že všem požadavkům ochránců lze vyhovět. „De facto oni požadují to, co je napsáno v jednotlivých stanoviscích dotčených orgánů, ale nebylo to zapracováno do samotného rozhodnutí. Já za nás říkám, že jsme schopni deklarovat, že budeme samozřejmě plnit všechna stanoviska, která byla podkladem pro rozhodnutí,“ řekl Mátl.
Jsou tři možnosti - dohoda, souhlas či velké problémy
Ochránci přírody ze Šumperka podobným způsobem napadli i povolení pro stavbu jiného úseku dálnice D35 v Pardubickém kraji na trase z Opatovce do Starého Města. Je zde ale důležitý rozdíl, úsek ve východní části Pardubického kraje se má začít stavět až v roce 2025. A hlavně – Litomyšl bude trpět tím, že od Vysokého Mýta i od Svitav bude dálnice už hotová. Průjezd městem je přitom hodně nepříjemný už dnes. „Když půjde všechno dobře, tak pořád bude Litomyšl posledním postaveným úsekem dálnice a hrajeme o čas, jak dlouho,“ uvedl nedávno starosta Litomyšle Daniel Brýdl.
Zatím se zdálo, že by to mohlo trvat rok, nyní hrozí, že to bude déle. Generální ředitel ŘSD Mátl chce přesvědčit ochránce přírody, aby rozklad stáhli a společné povolení nabylo právní moci hned.
„Jsme připraveni veškerým požadavkům bez problémů vyhovět. Oslovil jsem pana Bušinu, jsem připraven se s ním sejít, zaručit se, že vše bude splněno. Přiznám se, že jsem čekal na právní moc tohoto rozhodnutí jako na smilování, pro nás to byl klíčový krok, abychom s touto stavbou dokázali pokročit dál,“ řekl.
Šéf ochránců uvedl, že míč je na druhé straně hřiště. Podle něj je mnohem jednodušší, když ministerstvo dopravy na všechny připomínky přistoupí v rámci takzvané autoremedury, totiž že vyhoví stížnosti a opraví a znovu vydá původní rozhodnutí. „Pokud to udělají a vyjdou nám vstříc, nebudeme čekat, až proběhnou správní lhůty, a okamžitě se vzdáme práva na odvolání a rozhodnutí může druhý den nabýt právní moci,“ řekl Bušina.
Podle Mátla ministerstvo dopravy nyní zkoumá, zda toto řešení je možné zvolit. I tak podle něj bude znamenat zdržení minimálně v týdnech. Nejhorším scénářem pro obyvatele Litomyšle se zdá být standardní postup, kdy ministerstvo dopravy buď vyhoví, anebo nevyhoví rozkladu.
„Bohužel to znamená, že bude nutné dodržet všechny správní lhůty, které s tím souvisejí. To znamená zveřejnění rozkladu, možnost k vyjádření účastníků, zapracování rozhodnutí a pak zase znova správní lhůty ke zveřejnění. Když to spočítáte, zjistíte, že ztratíme tři až čtyři měsíce,“ uvedl Mátl.
ŘSD roky jednalo s kritiky obchvatu Litomyšle
Mátl už mnoho schůzek kvůli problémovému úseku kolem Litomyšle absolvoval. O trasu dálnice v úseku Litomyšl – Janov svádělo ŘSD roky tvrdý boj s tamními obcemi, spolky i zemědělci a nedokázalo se s nimi dohodnout. Pat vyřešil právě Mátl, jenž s odpůrci zvolené trasy po mnoha schůzkách vyjednal kompromis, který dostal písemnou podobu.
Memorandum podepsané ŘSD a zástupci Litomyšle, Strakova, Němčic, Janova, Sedliště, spolku Živé Kornice a zemědělcem Jiřím Luxem slíbilo důležité úpravy projektu. Dálnice bude více kopírovat terén. Zářezy nejsou tak hluboké, a tudíž nebude nutný tak velký zábor zemědělské půdy. Náspy jsou nižší a dálnice nebude tolik obtěžovat okolí hlukem.
Obce, spolky a zemědělci se zase zavázali, že nebudou při schvalování stavby dělat problémy. Stále ale existovalo riziko, že s připomínkami se ozve někdo jiný. Tak, jako se to nakonec stalo.
ŘSD lituje, že ochránci přišli s výhradami až poté, co bylo vydáno společné povolení. Tím spíše, že jim na projektu nevadí nic zásadního. „Jsou to věci, které bylo možné bez problémů vyřídit během stavebního řízení,“ uvedl mluvčí ŘSD Jan Rýdl. Bušina řekl, že v tom rozhodně nebyl záměr: „Nevšimli jsme si, že probíhá stavební řízení, zaznamenali jsme to až ve chvíli, kdy bylo vydáno rozhodnutí.“
18. července 2023 |
