„Na všech šest úseků D35 v Pardubickém kraji o délce 59,4 kilometru je vydané stavební povolení. Aktuálně probíhá realizace úseku Janov-Opatovec. Během tohoto a začátkem příštího roku plánujeme zahájit realizaci staveb Ostrov - Vysoké Mýto včetně tunelu Homole, Vysoké Mýto - Džbánov a Džbánov-Litomyšl,“ uvedl včera na Twitteru generální ředitel ŘSD Radek Mátl.
Na všechny tyto úseky probíhá aktuálně výběrové řízení na zhotovitele, archeologický výzkum a dokončuje se majetkoprávní příprava, dodal.
ŘSD chce zrychlit výstavbu D35, úsek s tunelem by mohl stát už v roce 2026 |
Získané stavební povolení znamená, že ŘSD by nakonec mohla splnit svůj slib, že do roku 2027 otevře pět úseků dálnice z Ostrova až před Svitavy o celkové délce 43 kilometrů.
O dva roky později pak chce postavit poslední úsek dálnice v Pardubickém kraji z Opatovce do Starého Města. Pardubický kraj by tak získal důležitou dopravní tepnu, na kterou čekají místní lidé i řidiči desítky let. Úsek z Opatovic nad Labem do Ostrova už slouží.
Na obchvatu Litomyšle o délce 10,4 kilometru musí ŘSD dokončit výkupy pozemků a zahájit archeologický výzkum. „Zahájení realizace stavby plánujeme ve ve čtvrtém kvartálu 2024,“ uvedl Mátl. Dodal, že výběrové řízení na zhotovitele chce ŘSD zahájit začátkem příštího roku.
Obce válčily se silničáři
O trasu dálnice v úseku D35 Litomyšl–Janov svádělo ŘSD roky tvrdý boj s tamními obcemi, spolky i zemědělci. Na počátku tisíciletí si krajští politici přáli, aby budoucí tehdy ještě rychlostní komunikace R35 vedla přes Orlickoústecko, které je stranou hlavních dopravních tras. Po obrovském odporu, který se zvedl kvůli ochraně členité krajiny na severu, to ale přehodnotili a přiklonili se k jižní variantě, která bude víceméně kopírovat stávající silnici I/35. I díky tomu měl být průchod rovinatým územím snadný. To byl však velký omyl.
Proti plánu se na úseku mezi Džbánovem a Litomyšlí postavil mimo jiné farmář Jan Vaňous, kterému budoucí komunikace zahrnutá v roce 2006 do krajského územního plánu měla přetnout polnosti. Na základě jeho stížnosti Nejvyšší správní soud v roce 2009 část dálnice kvůli chybám krajských úředníků vymazal z mapy, koridor kolem Litomyšle se do územního plánu kraje vrátil až po pěti letech. Kvůli změnám zákona, které umožnily vyvlastnění pozemků potřebných pro stavbu dálnice, ale nakonec zemědělec ztratil šanci se účinně bránit a odstěhoval se.
Druhý, a svým způsobem pro dálnici ještě silnější odpor na úseku kolem Litomyšle společně kladli zástupci Strakova, Němčic, Janova, Sedliště, spolku Živé Kornice a zemědělec Jiří Lux. ŘSD vybralo variantu, která se jim nelíbila. Nechtěli tak vysoké náspy, žádali více protihlukových stěn a menší zábor zemědělské půdy. Vinu za zdržení odmítali, podle nich byla zcela na straně ŘSD.
„Před deseti lety nám ŘSD tvrdilo, že vybírá koridor s tím, že pak se trasa dálnice zoptimalizuje. Ve skutečnosti nám pak oznámili, že trasa povede středem koridoru. Měli dodržet to, co říkali, a hledat ideální průběh dálnice, který bude vyhovovat Kornicím, Litomyšli, Němčicím i Strakovu,“ uvedl před čtyřmi roky Petr Chaloupka ze spolku Živé Kornice.
Stavba tunelu na D35 se blíží, obec v sousedství se bojí o vodní pramen |
ŘSD debatu odmítlo a rozhodlo se dálnici protlačit silou. Když ale Městský úřad v Litomyšli na konci roku 2019 vydal na stavbu dálničního obchvatu územní rozhodnutí, námitek přišlo tolik a byly tak důkladné, že ŘSD by zde patrně ztratilo roky.
Problém vyřešil až šéf ŘSD Radek Mátl, jenž s odpůrci vyjednal kompromis, který dostal v roce 2021 písemnou podobu. Dálnice bude podle memoranda více kopírovat terén. Zářezy nejsou tak hluboké, a tudíž nebude nutný tak velký zábor zemědělské půdy. Náspy jsou nižší a dálnice nebude tolik obtěžovat okolí hlukem. Obě strany své závazky plní.
Společné územní a stavební povolení pro úsek Litomyšl–Janov není zatím pravomocné, ale jedním z klíčových bodů memoranda je právě slib, že se proti němu nikdo neodvolá.
18. července 2023 |
