Bez božského Káji a jeho písní si mnozí neumějí atmosféru Vánoc představit. Album Vánoce ve zlaté Praze z konce šedesátých let, které se stalo historicky nejprodávanějším z celé diskografie Karla Gotta, se v řadě domácností rozeznívá při rozbalování vánočních dárků dodnes.
Přestože naživo již Mistr svým fanouškům nikdy nezazpívá, jeho hlas zůstal na řadě elpíček, magnetofonových kazetách, kompaktních discích, filmových pásech i videokazetách.
První taková videokazeta s vánočními písněmi nazpívanými Karlem Gottem vznikla ještě v dobách totality, kdy si videorekordér v Tuzexu mohli koupit jen šťastlivci. Ani k videokazetě jako takové se moc lidí tehdy nedostalo.
V roce 1989 šlo teprve o druhou samostatnou VHSku 42násobného slavíka. Je sestavena z vánočního repertoáru nazpívaného s Kühnovým smíšeným sborem, dětským pěveckým sborem Bambini di Praga a orchestrem Ladislava Štaidla.
Když filmaři vybírali kulisy pro natočení videoklipů, které vzhledem k době svého vzniku až nezvykle otevřeně připomínají křesťanské tradice, výběr mimo jiné padl i na Veselý Kopec. Kde jinde než v prostředí idylických roubenek přiblížit tradiční Vánoce.
Filmařům se dílo povedlo, a to díky režisérovi Eduardu Sedlářovi, který podle Supraphonu patřil v oboru zachycení populární hudby k legendám.
Natáčelo se s živým betlémem u čtrnáctiboké stodoly, chalupy z Herálce i u mlýna. Na několikadenní natáčení v roce 1987 dodnes vzpomínají zaměstnanci Muzea v přírodě (dříve Soubor lidových staveb Vysočina).
Zima Mistra překvapila, místo lakýrek musel shánět zimní boty
„Filmový štáb koledy natáčel na různých místech. Několik z nich i na Veselém Kopci. V archivu máme dodnes originální videokazetu, která z natáčení vzešla,“ říká ředitelka Muzea v přírodě Ilona Vojancová. Pravá ladovská zima, která tehdy na Vysočině udeřila, udělala filmařům radost. Karla Gotta tak trochu horské podmínky zaskočily. Pamětníci s úsměvem na rtech dodnes vzpomínají, jak po bělavém sněhu chodil v lehkých lakýrkách.
„Opravdu byl poměrně nalehko. Udeřily takové mrazy, že jsme museli zatopit v hájence, kde měl pan Gott zázemí. Mezi jednotlivými záběry se tam ohříval a sušil u kamen boty,“ usmívá se ředitelka skanzenu při vzpomínkách na natáčení, ze kterého se dochovala jediná fotografie.
Vánoce v písních Karla GottaDny dárků a přání, Tichá noc, Pastýři vstávejte, Chtíc aby spal, V té noci zázračné, Moudré smíření, Adeste Fideles Pastores, Bílé Vánoce, Hurá Alleluja. Nahrávky režíroval Eduard Sedlář. Sbor Karla Kühna, Bambini di Praga, Ladislav Štaidl se svým orchestrem.  |
„Nohy měl za chvíli tak prokřehlé, že si je v hájence strčil hned do vyhřáté trouby. Někdo ze štábu mu musel sehnat náhradní zimní boty. Kožich filmaři naštěstí měli. Při natáčení se mu natolik zalíbil, že si ho prý koupil,“ ukazuje Alois Macháček ve videoklipu k Tiché noci na těžký kožich. Scénu si vybavuje i Alois Macháček, který spolu s Jiřím Volfem zatápěl mistrovi v kachlových kamnech.
Vtipný byl i průběh natáčení. V záběru, kde zpěvák kráčí od hospody Na Vejměnku, se filmařům nelíbilo, jak se brodí sněhem. „Kolíbal se, a někdo řekl, že vypadá jak v podroušeném stavu. Museli jsme proto pod sníh položit fošny, aby se zpěvák tolik nepropadal,“ říká zaměstnanec skanzenu, na kterého zpěvák zapůsobil svojí skromností a lidskostí.
Návštěva věhlasného zpěváka v utajení rozhodně nezůstala. Zpráva se mezi starousedlíky rychle rozkřikla.
„Velmi jsme ho v té zimě obdivovali, když za ním chodili lidé a prosili ho o podpis, nebo ho chtěli jen vidět a něco mu říct. Byl velmi příjemný, nikoho neodmítl, i v té zimě zářil úsměvem. Bylo vidět, že je to profesionál,“ popisuje ředitelka zpěvákovu návštěvu Veselého Kopce, která byla i tou poslední.
