Zastupitelé Ronova nad Doubravou schválili vyhlášku, která nyní dává tamním obyvatelům na výběr ze dvou možností.
Buď se připojí na novou kanalizaci a zaplatí maximálně pět tisíc korun, anebo to odmítnou, ale na účet města pošlou až třicet tisíc za zhodnocení svého stavebního pozemku v závislosti na jeho velikosti.
„Nebylo to myšleno jako nějaký donucovací prostředek, v konečné fázi se většina rozumných lidí na kanalizaci připojila. Je důležité si uvědomit, že socialismus skončil, lidé by se měli nějakou symbolickou částkou podílet na nákladech,“ uvedl starosta Ronova nad Doubravou Marcel Lesák.
Dodal, že město kanalizaci nestaví proto, aby naplnilo nějaký zákon, ale aby už nikdo nevypouštěl splašky do přírody. „Chceme především zlepšit životní prostředí a lidé by k tomu měli tak i přistoupit,“ uvedl.
V sousedním Bousově, který nyní buduje kanalizaci také, s poplatkem za kanalizaci počítají rovněž.
„Přijde mi to samozřejmé, nic není zadarmo. Kanalizace bude stát 35 milionů, máme tu sto domů, kromě dvou, u nichž by to bylo technicky komplikované, se připojí všichni,“ řekl starosta Ladislav Chromek.
Stavba kanalizace v Ronově se šestnácti sty obyvateli odstartovala v roce 2018, loni se na ni začaly připojovat první domácnosti, druhá vlna by měla přijít letos.
Zatím je na novou síť připojeno kolem šedesáti procent domácností. Starosta doufá, že nakonec jich bude devadesát procent.
„Každá obec, kde se taková stavba buduje, má podobný problém. Někteří lidé tvrdí, že odpady netvoří, nebo že mají před padesáti lety vybudovaný septik. Musí se jim to vysvětlit, je to běh na dlouhou trať,“ uvedl Lesák.
Cenu stočného město pro zkušební provoz stanovilo na 37,45 korun bez DPH. Rodinný dům obývaný čtyřčlennou rodinou by měl ročně zaplatit bezmála šest tisíc korun.
Doplácí na privatizaci provozní části vodáren
Akce byla provázena od počátku značnými problémy. Evropskou komisi popudilo, že řada českých měst na počátku tisíciletí houfně předávala vládu nad vodou na dlouhé roky zahraničním firmám, a proto je odstřihla od eurodotací.
Doplatil na to i Ronov kvůli rozhodnutí měst a obcí na Chrudimsku svěřit v roce 2005 provozování vodárenské sítě rakouské společnosti Energie AG na dalších 25 let.
Města na Chrudimsku si sice rozdělila 155 milionů korun od investora, ovšem přísun peněz z Unie na rozvoj vodárenské sítě skončil.
Ronov proto musel nejdříve směnit se společností Vodovody a kanalizace Chrudim svou část rozvodny pitné vody za kanalizační síť a čističku. Ty pak vždy na dobu jednoho roku pronajímal vodárnám, což již nebránilo získání evropských peněz.
I organizaci stavby a provoz kanalizace musí Ronov zajišťovat sám, místo toho, aby se o to postarala vodárenská firma zřízená obcemi.
„Určitě by to bylo pro nás jednodušší, mohli jsme se dnes věnovat opravám chodníku a silnic. Jsme malé městečko, které má kanalizaci, a musíme si všechno zařizovat sami a na všechno si někoho najímat. A když to děláte v malém, tak máte pochopitelně i ceny vyšší,“ uvedl Lesák.
V Chrudimi v roce 2018 hnutí ANO i Piráti postavili kampaň před komunálními volbami na tom, že se pokusí ze smlouvy se společností Energie AG vyvázat ještě před rokem 2030.
Po volbách se ukázalo, že to je nereálné. S rozvázáním smlouvy s rakouským investorem a jeho vyplacením totiž nesouhlasí akcionáři společnosti Vodovody a kanalizace Chrudim – města a obce chrudimského okresu.
Spor dospěl tak daleko, že valná hromada odmítla zvolit do představenstva jako zástupce Chrudimi starostu Františka Pilného (ANO) a teprve loni v létě tam nechala usednout místostarostu Chrudimi Petra Lichtenberga (Svobodní).
