Říká se tomu lekce z politické naivity a zcela zdarma ji nyní obdrželo nové vedení Chrudimi.
Tamní hnutí ANO a Piráti se v loňských volbách dostali na radnici i díky slibu, že se pokusí získat zpět kontrolu nad provozováním vodovodů.
Opozice tvrdila, že je to populismus, protože s rozvázáním smlouvy s rakouským investorem nikdy nebudou souhlasit akcionáři - města a obce chrudimského okresu. Během úterní valné hromady Vodovodů a kanalizací (VAK) Chrudim se ukázalo, že měla pravdu.
„ANO 2011 prohrálo nejen boj o vodu, ale dokonce i jako jeden z největších akcionářů už nejsme ani v předsednictvu Vodovodů a kanalizací Chrudim. A to jsme měli předsedu představenstva,“ uvedl opoziční chrudimský zastupitel Roman Málek (KDU-ČSL).
Chrudim má ve firmě největší balík akcií, přes 20 procent. Hlinsko (16,4 %), Luže (8,4%) a další obce ale okresní město od vedení společnosti odstřihly.
Posty v představenstvu si rozdělily Hlinsko, Luže, Heřmanův Městec a Slatiňany. „Tušil jsem předem, že to je domluveno proti Chrudimi, nebylo to pro mne velké překvapení. Někdo mi tam vyčítal, že Chrudim se kdysi zasadila o prodej provozní části vodáren, to ale nebyli titíž lidé, kteří jsou dnes na radnici,“ řekl starosta Chrudimi František Pilný.
Smlouva platí, říká Hlinsko
Podle místostarosty Hlinska Zdeňka Eise je představa Pilného, že se vodárny vrátí v dohledné době zpět do českých rukou, nesmysl.
„Před řadou let byla s Rakušany uzavřená platná smlouva, která ještě dlouho poběží. Pokud by někdo nechtěl zaplatit miliony a miliony korun na vyplacení ze smlouvy, tak ta smlouva bude dál fungovat,“ řekl.
Dodal, že Hlinsku by se také líbilo, kdyby vodárny byly v českých rukou, ale jsou realisté. „Chrudimáci si dlouho mysleli, že VAK Chrudim je jejich společnost. Ale tak to není. V představenstvu a dozorčí radě jsou zastoupeni všichni akcionáři z celého okresu,“ uvedl Eis.
Chrudim teď ztratila kontrolu nad chodem vodáren, což může být pro město nepříjemné z mnoha ohledů. Například při plánování investic mohou ostatní akcionáři okresní město jemně řečeno upozadit.
V roce 2005 se zástupci obcí na Chrudimsku rozhodli svěřit provozování vodárenské soustavy na pětadvacet let rakouskému investorovi. Chrudim za to dostala 40 milionů korun. Majetek, tedy veškeré sítě, zůstal v rukách obecních vodáren. Podobný scénář se odehrál po celé zemi, byť v Pardubickém kraji byla Chrudim výjimkou.
Vodárny přišly o možnost čerpat stamilionové dotace
Brzy se ukázalo, že investice zahraničních firem do provozní licence se začínají velmi rychle vracet a zisky jsou pro ně velmi zajímavé. Mnohem horší byl fakt, že se splnila varování kritiků dlouhodobého pronájmu a vodárny přišly kvůli soukromému investorovi o možnost čerpat stamilionové dotace z Unie na obnovu sítí, kanalizací a stavbu čističek.
To vedlo nejen na Chrudimsku k nižším investicím do modernizace. Hnutí ANO i Piráti v Chrudimi si postavili kampaň na tom, že se pokusí ze smlouvy vyvázat ještě před rokem 2030. Opozice namítala, že to ostatní obce odmítnou. Musely by totiž za to Energii AG zaplatit desítky milionů korun.
Chrudim se nyní může pokoušet připravit na to, aby se v roce 2030 neprodloužila s rakouským investorem smlouva. To ale vůbec opět není v jejích rukách a navíc mezitím mohou přijít na radnici v Chrudimi úplně jiní lidé.
„Pokud několik příštích koalic v Chrudimi na to bude mít stejný názor, tak se to může podařit, ale stále to nebude snadné,“ připustil místostarosta Chrudimi Aleš Nunvář (Piráti).
