Od loňského roku vede do jednoho z nejhezčích koutů Proseče znovuobnovená alej spisovatele Thomase Manna. Město s více než dvěma tisíci obyvateli tam plánovalo rekreačně-odpočinkovou zónu s cyklostezkou a přestavěným koupalištěm na přírodní koupací biotop.
Začátek roku však plány radnice změnil. Místo lákání turistů bude vedení města řešit spor, který vyvolala římskokatolická farnost v Proseči. Nelíbí se jí, jak se v 90. letech stát a město vyrovnaly s pozemky, které v minulosti patřily církvi. Podle farnosti město neoprávněně převedlo necelých 17 hektarů pozemků na sebe v katastru nemovitostí.
Věc je pro Proseč nepříjemná i v tom, že pozemky, které církev žádá, zahrnují dosud nevytěžený kamenolom. Loni se totiž zastupitelé vyjádřili, že nesouhlasí s prodloužením plánu zájemců zajištění lomu a navrhují trvalé vyjmutí ložiska z evidence pro případnou těžbu i v budoucnosti.
„Nevíme, jaké záměry s pozemky mají, ale obáváme se toho, aby znovu neotevřeli kamenolom,“ řekl místostarosta Proseče Miroslav Hurych.
Kromě pozemků s lomem chce farnost takzvanou určovací žalobou soudem zjistit, komu patří dále pozemky pod skautským táborem a několika polnostmi, na nichž nechalo město před patnácti lety vysadit například les.
Farnosti jde o prověření postupu obce
„Účelem žaloby není vydání pozemků farnosti, nýbrž přezkoumání toho, zda obec postupovala v souladu se zákonem a zda jsou pozemky stále majetkem státu. Jejich případné vydání farnosti se v tomto sporu vůbec neřeší. Není tak vůbec jisté v jakém rozsahu a zda stát pozemky farnosti nakonec vydá,“ uvedli ve společném prohlášení duchovní správce farnosti Zdeněk Mach a jáhen Josef Roušar.
Podle zástupců prosečské farnosti dosud nikdo kvalifikovaně nezkoumal, zda všechny podmínky pro přechod do vlastnictví obce byly splněny.
„První křivda nastala v roce 1948, kdy byly pozemky farnostem sebrané a převedené na stát a druhá křivda nastala v 90. letech, kdy z jedné neoprávněné osoby, tedy státu, byly převedeny na druhou neoprávněnou osobu, tedy města nebo obec. Máme dokumenty, které dokládají, že pozemky patřily církvi od roku 1881,“ dodal jáhen Josef Roušar.
Z vyjádření je jasně patrné, že majetek v držení obcí a měst, který byl zapsán přechodem na obce v 90. letech, je součástí finančních náhrad a nebude církvím vrácen.
Starostu žaloba zaskočila
Podniknuté kroky farnosti překvapily i starostu Proseče Jana Macháčka. „Chování místní farnosti příliš nerozumíme, bez varování a předchozího jednání jsme obdrželi novoroční přání v podobě žaloby jako poděkování za dlouholetou podporu a spolupráci,“ uvedl v obsáhlém prohlášení na webu města Macháček.
Město podle jeho informací v posledních pěti letech zaplatilo opravy čtyř křížků či kapliček. Dále se město finančně podílelo například na pořádání kulturních a společenských akcí iniciovaných farností. Celkově šlo dle starosty o náklady vyšší než půl milionu.
„Nebráníme se uzavření dohody, která soudní spor ukončí, podmínkou však je předložení korektního návrhu dohody ze strany farnosti a stažení samotné žaloby,“ doplnil starosta.
Pokud by farnost na žalobě trvala, je Macháček přesvědčený, že soud rozhodne ve prospěch města.
„Zatím jsme získali na základě jednání s orgány a úřady státu dost důkazních materiálů, hovořících v náš prospěch, a jsme přesvědčeni o vysoké šanci tento soudní spor vyhrát,“ dodal Macháček.
