Naše koksovna k Ostravě patří, zdůrazňuje ředitel společnosti OKK Durčák

  6:15aktualizováno  6:15
Výrazný zápach a černý dým před několika týdny opět rozpoutaly debatu nad existencí koksovny Svoboda společnosti OKK. Ta stojí v ostravské části Přívoz, jen několik stovek metrů od centra města.

Generální ředitel společnosti OKK Zdeněk Durčák upozorňuje, že koksovna v ostravské části Přívoz splňuje ekologické normy. | foto: Adolf Horsinka

Na výzvu ostravského magistrátu nyní krajský úřad přezkoumává integrované povolení na provoz koksovny. Podle výkonného ředitele společnosti Zdeňka Durčáka firma dělá vše, co může, aby dostála ekologickým požadavkům.

Vypadá to, že co se týká ekologie, jste pro politiky v současnosti v Ostravě nepřítelem číslo jedna. Co tedy Ostravě přinášíte?
Koksovna tady stojí od roku 1908, naše skupina koksovnu od NWR koupila v roce 2013. Na začátku tady ta situace vůbec nebyla jednoduchá, byla velká nezaměstnanost, ani podnik nebyl v dobré kondici. Dnes je firma v pohodě, platí daně, zaměstnává lidi.

Čili Ostravě přinášíte to, že platíte daně a zaměstnáváte lidi. O kolik lidí jde?
V současné době o přibližně 520 lidí, všichni jsou občany České republiky, máme i dodavatelské firmy, které zaměstnávají další lidi.

A co Ostravě berete? Hlavní výtky proti vám jsou vedeny v tom směru, že koksovna stojí blízko centra. Navíc v integrovaném registru znečišťování nezveřejňujete hodnoty polétavého prachu. Sledujete je alespoň pro sebe?
Určitě tyto látky sledujeme, máme je k dispozici. Na základě integrovaného povolení některé z nich musíme hlásit.

Ale polétavý prach PM10 mezi těmi, které zveřejňujete, není.
Tam jsou tuhé znečišťující látky obecně. Ty se nám podařilo mezi roky 2014 až 2017 snížit ze šedesáti na třicet tun. Po roce 2008 se tu investovalo téměř 3,2 miliardy korun – jak do modernizace technologického parku, tak do ekologie. Poslední investice do snížení tuhých znečišťujících látek byla dokončena v loňském roce, za 40 milionů korun jsme odprášili jemnou třídírnu koksu. Většina investic, které děláme, jsou proekologické, letos to bude zhruba 135 milionů korun.

Koksovna Svoboda

Koksovna OKK v Ostravě-Přívozu z výšky.

Dnešní koksovna Svoboda byla založena v roce 1908 pod jménem František poblíž stejnojmenného dolu. Ten se postupně přejmenoval na důl Generál Svoboda, Vítězný únor až po konečný důl Odra, jenž byl v roce 1994 uzavřen, koksovna zůstala.

Od společnosti NWR ji v roce 2013 koupila skupina MTX CZ. V posledních letech se koksovna několikrát dostala do povědomí veřejnosti díky nahrávkám, které zachytily hustý dým stoupající z areálu koksovny.

V současnosti krajský úřad na popud ostravského magistrátu přezkoumává integrované povolení firmy.

Ale pořád tady zůstává nějakých 30 tun prachu ročně, které jdou do vzduchu.
V rámci kraje jde o tisíce tun. Nemyslím si, že by náš podíl byl nějak dramatický.

Ale tady hraje roli i vaše umístění nedaleko centra Ostravy.
Jsme v centru Ostravy, to si uvědomujeme, ale řídíme se předpisy, zákony, plníme integrované povolení, snažíme se vše vylepšovat.

Kde končí váš koks? Vyrábíte pro zdejší firmy, nebo vyvážíte?
Většinu koksu vyvážíme. Dodáváme třeba do Rockwoolu v Bohumíně nebo do Častolovic, ale většina jde na vývoz.

Ptám se na to proto, že se bavíme o vašem přínosu pro Ostravu. Jaký tedy je, když nevyrábíte koks pro zdejší firmy? Proč mají lidé v Ostravě dýchat horší vzduch kvůli výrobě koksu pro zahraničí?
Nevyrábíme pro zdejší firmy, ale výrobky vzniklé díky našemu koksu jdou zase zpátky k nám.

To ale lidi o přínosu koksovny asi moc nepřesvědčí.
To asi ne, ale s uhlím tady podnikáme přes sto let. Proč nepodnikat dál?

Uhlí od OKD asi poté, co skončil Paskov, který nabízel koksovatelné uhlí, také moc neberete.
Ne. Velice nás to mrzí. Bývaly doby, kdy jsme z OKD dostávali veškerý sortiment uhlí, ale to už neplatí. Bereme uhlí z Polska, ze zámoří.

Bylo pro vás uzavření Dolu Paskov velkou ztrátou?
Historicky měl Paskov nejlepší uhlí ve střední Evropě, ale kvalita se postupně zhoršovala. Mrzelo nás to, ale museli jsme si s tím poradit.

A jsme zase na začátku. Zdejším podnikům moc nedodáváte, od OKD uhlí taky nenakupujete, takže kde je ten přínos Ostravě?
Ještě před několika roky jsme dodávali třetinu koksu Třineckým železárnám, než si tam modernizovali koksovnu.

Ale teď už nedodáváte.
Teď už ne.

Co tedy Ostravě nabízíte?
Zaměstnáváme tu lidi, platíme daně, chováme se ekologicky. Lidé si u nás vydělají peníze, které mohou tady i utratit. Díky koksárenskému plynu, který dodáváme do sousední teplárny a elektrárny, nemusíme vyrábět teplo a elektřinu pálením uhlí.

Na jak dlouho ještě vidíte působení koksovny?
Já doufám, že na dlouho.

Jak daleko se vám vyplatí koks vyvážet?
Kamkoliv. Dnes jsme asi největším dovozcem slévarenského koksu do Spojených států.

A proč mají Ostravané dýchat to, co dýchají, jen proto, abyste mohli vyvážet koks do USA?
Nejsme tady sami, kteří ty emise tvoří, a nejsme nejhorší. Náš podíl na celkovém znečištění je troufám si říct minimální.

Je výroba koksu vaším jediným záměrem do budoucnosti?
Koks je náš stěžejní výrobek. My se nyní zabýváme například výrobou vodíku. Koksárenský plyn jej obsahuje až šedesát procent. Chceme se zapojit do vodíkové platformy, pokud bychom uměli vodík odseparovat, mohl by být náš příspěvek životnímu prostředí velký. Třeba jen kdybychom jej dodávali vozidlům MHD, znamenalo by to velkou pomoc životnímu prostředí.

Generální ředitel společnosti OKK Zdeněk Durčák.

Generální ředitel společnosti OKK Zdeněk Durčák.

Ale separovat vodík od koksárenských plynů není nic jednoduchého.
To není, ani jeho čištění. V západní Evropě jsou nějaké pilotní projekty, se kterými se snažíme seznámit. Pak je tady možnost kogenerace, kdy bychom spalováním plynů vyráběli elektřinu a tím proudem pak vyráběli ten vodík.

Na kolik by to bylo ekonomicky přínosné?
To zatím neumíme říct. Jsme ve stadiu, kdy děláme studium proveditelnosti, za čas budeme chytřejší.

Je tady už dnes odbyt pro vodík? Nakolik je pokrytý trh?
Pokrytí trhu a zájem o vodík jsme zatím nijak dramaticky nezkoumali, myslím, že do budoucna zájem bude růst a že ten zájem dokážeme pokrýt. Pokud by se nám podařilo vodík vyrábět, mohli bychom tady udělat čerpací stanici a autobusy by sem mohly jezdit tankovat. A zase by to bylo levnější.

Vždyť jste říkal, že nevíte, kolik to bude stát.
To jsem říkal. Nevíme. Bavíme se teoreticky, je to novinka.

Nějaké představy, kolik by to mohlo stát, přece máte.
Nemáme. Je to úplně v plenkách.

Kdy ty plenky rozbalíte?
Budeme je rozbalovat postupně. Do půl roku chceme mít bližší detaily včetně nějakého propočtu ekonomické únosnosti.

Archivní záběry koksovny z ledna 2017

Už to někdo na světě zkoušel?
V západní Evropě se to zkouší, právě tyto detaily chceme v nejbližší době získat, něco zkouší i Vysoká škola báňská.

Kolik do toho chcete investovat?
To bude záležet právě na tom ekonomickém modelu, jak bude vycházet.

Co kromě koksu ještě vyrábíte?
Ta škála vedlejších výrobků je vedle koksu dost široká. Dehet, benzol, síra, síran amonný...

Jednou za čas tady máte veselo a dostáváte se do médií, když vám selžou některá opatření. Co se stalo posledně?
Došlo k blackoutu, kdy byl celý Přívoz bez proudu. To pak nefunguje odsávání surového plynu. Ten se automaticky přepne na spalování, ale to hoření není dokonalé, čímž vzniká ten kouř, ty škaredé vizuální efekty. To trvá v řádu minut, mezitím najíždí náš nezávislý okruh, kterému to ale samozřejmě chvilku trvá. Bohužel se to stává.

Jak často se to stává?
Za poslední dva roky třikrát. Ten nájezd záložních zdrojů je vždy v řádu minut, během nichž vznikají ty záběry, které nám nelichotí.

Hovoří se o přezkumu vašeho integrovaného povolení. Jaké mohou být teoretické dopady? Mohou vaši firmu i zavřít?
Teoreticky je možné vše, ale integrované povolení je vždy výsledkem diskuse a domluvy. Co by kraj chtěl změnit a bylo by to proveditelné, tak bychom po domluvě nějaká zařízení mohli vyměnit. Ale nedokážu si představit, že by nás ‚zavřeli‘, plníme veškeré podmínky nejen českých zákonů.

Stalo se z vaší firmy politikum?
Možná to tak je. Pokud nám někdo prokáže, že neplníme vyhlášky a zákony, tak ať nás zavřou. Ale my vše plníme. Nebráníme se diskusi, nejsme žádní škůdci.

Škůdci možná nejste, ale dům po větru od vás by si asi stavět nechtěl nikdo.
Jsme tady přes sto let, před třiceti roky tady byla i šachta, je tady průmyslové území. Koksovnu není kam přestěhovat.

Koksovna Svoboda v Ostravě-Přívozu leží blízko zastavěného území.

Koksovna Svoboda v Ostravě-Přívozu leží blízko zastavěného území.

Mapy poskytuje freytag & berndt. Společnost také vytváří mobilní aplikaci PhoneMaps, která obsahuje turistické a cykloturistické mapy celé Evropy, aplikace je ke stažení zdarma na Apple Store a Google Play Store © freytag & berndtSHOCart, přispěvatelé OpenStreetMap

Nejčtenější

Šikana v autoškole. Zkoušky lidé dělají i desetkrát, než získají řidičák

Ilustrační snímek

Tereza Klimšová z Ostravy udělala autoškolu až napošesté, další žadatelce nestačilo ani tolik pokusů a řidičák ještě...

O bezdomovecká iglú je zájem i v zahraničí. Chtějí je i lidé s přístřeším

Pavla Klečková a Manu Chilaud dokazují, že do bezdomoveckého iglú se vejdou i...

Projekt bezdomoveckých iglú, který do Česka přivedla ostravská dvojice Pavla Klečková a Manu Chilaud, má za sebou první...

Liberec urval čtvrté finále v prodloužení a vyrovnal sérii s Třincem

Liberečtí hokejisté slaví vyrovnání finálové série s Třincem.

Hokejisté Liberce dokázali podruhé srovnat finálovou sérii Tipsport extraligy. Čtvrtý duel na ledě Třince rozhodlo až...

Žháři ve Vítkově útočili před deseti lety, Natálka musela na sto operací

Dvouletá Natálka na popáleninovém oddělení FN Ostrava-Poruba. (14. srpna 2009)

Stačí vyslovit jméno Natálka a mnohým se vybaví holčička, která málem zemřela po útoku žhářů ve Vítkově na Opavsku....

Asistenti přepravy se osvědčili, z ostravské MHD vykázali přes sto tisíc lidí

Každý desátý člověk jezdí po Ostravě hromadnou dopravou bez zaplacení. Vyplývá...

Dopravní podnik v Ostravě v dubnu před dvěma lety zavedl novou službu - asistenty přepravy. Jejich úkolem je mimo jiné...

Další z rubriky

Čapí pěstouni pečují po úhynu samce o dvě vejce z cizího hnízda

Ošetřovatelé museli po úhynu čapího samce v Bartošovicích na komín. Vejce z...

Uhynutí samce z čapího páru, který zahnízdil na komíně společnosti Uax v Bernarticích nad Odrou na Novojičínsku,...

O bezdomovecká iglú je zájem i v zahraničí. Chtějí je i lidé s přístřeším

Pavla Klečková a Manu Chilaud dokazují, že do bezdomoveckého iglú se vejdou i...

Projekt bezdomoveckých iglú, který do Česka přivedla ostravská dvojice Pavla Klečková a Manu Chilaud, má za sebou první...

Žili jsme jen ve zkušebně nebo v hospodě, vzpomíná Richard Kroczek

Richard Kroczek, manažer skupiny Buty.

K nejosobitějším ostravským kapelám určitě patří Buty. Její kořeny sahají do poloviny 80. let, kdy vznikla pod křídly...

8 eko vychytávek, které šetří přírodu i vaše peníze
8 eko vychytávek, které šetří přírodu i vaše peníze

Pojďme ke Dni Země začít s malou změnou, co má ale velké důsledky. Vyberte si pár tipů, které vás osloví nejvíce a jsou pro vás nejsnazší. I maličkostmi ušetříte přírodu, peníze a vlastní čas.

Najdete na iDNES.cz