Nejvíc jedu je z koksovny. Podle experta měla zmizet, Ostrava je proti

S příchodem podzimního studeného počasí se zhorší kvalita ovzduší nejen v Moravskoslezském kraji. Ostrava však drží smutné prvenství - místní lidé dýchají nejvíc jedovatého benzo(a)pyrenu z celého Česka.

Tak vypadá centrum Ostravy pod smogovou poklicí. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

V první republikové desítce míst s nejvyššími ročními koncentracemi benzo(a)pyrenu - rakovinotvorné látky, která se váže na prach - se totiž každoročně vyskytuje hned několik území z krajského města. A v čele jsou prakticky vždy Ostrava-Radvanice a Bartovice.

Znečišťující látky

• Ta částice vypadá trochu jako symbol olympiády. Tvoří ji pět benzenových kruhů. Benzo(a)pyren patří k nejproblematičtějším látkám ovzduší v kraji. Váže se na částice prachu, s nimiž se dostává do lidského těla. Až do velikosti 0,5 až 1 mikrometr přitom platí, že čím menší prachová částice, tím má větší schopnost benzo(a)pyren vázat.
• Benzo(a)pyren podle vědců způsobuje lidem zdravotní potíže, které se ovšem někdy mohou projevit až v následujících generacích.

Zatímco povolený roční limit pro množství benzo(a)pyrenu v ovzduší je jeden nanogram na metr krychlový vzduchu, v Radvanicích se například loni toto množství vyhouplo na více než devět nanogramů na metr krychlový.

Odkud benzo(a)pyren pochází? Z průmyslu, aut a třeba i domácích kotlů.

„Za největší problém s ohledem na benzo(a)pyren považuju aglomerace, koksovny a ocelárny, tedy průmyslové zdroje, které mají dodržovat legislativu,“ uvedl Petr Jančík, šéf katedry ochrany životního prostředí v průmyslu VŠB-TUO.

Byl jedním z účastníků debaty, kterou na téma benzo(a)pyren před pár dny uspořádala obecně prospěšná společnost Čisté nebe.

Za nejproblematičtější Jančík označuje přívozskou Koksovnu Svoboda, která od loňska patří společnosti Metalimex.

„Už v 90. letech v Ostravě padlo rozhodnutí, že pokud chceme vylepšit ovzduší, musíme koksovny vymístit jinam. Termín pro Koksovnu Svoboda byl rok 2009. V jisté fázi privatizace ale zastupitelé města odsouhlasili, že tady koksovnu chtějí mimo jiné kvůli zaměstnanosti,“ sdělil Jančík, podle něhož by odchod koksovny jinam výrazně ulevil ovzduší v Ostravě-Přívoze.

Škodí nenarozeným dětem

Podle Petra Havránka z kanceláře primátora podepsala Ostrava v roce 1995 smlouvu s OKD a někdejším vlastníkem koksovny, firmou OKK. Mělo to zajistit, aby Koksovny Jan Šverma a Svoboda do konce roku 2009 ekologizovaly výrobu, což se podle Havránka stalo.

„Se zrušením Koksovny Svoboda se počítalo jen v případě, že by byla dokončena stavba velkokapacitního koksárenského kombinátu ve Stonavě. Ten se ale nedostavěl, posléze byly obě koksovny ekologizovány a nakonec v důsledku nejen ekonomické situace zrušena Koksovna Jan Šverma, provozovaná uprostřed sídliště Fifejdy,“ uvedl Havránek.

Zajímá vás dění v krajích?

Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.

Redakce se snažila získat vyjádření i od zástupců firmy Metalimex, ale generální ředitel, který je nyní v cizině, vzkázal, že se bude moci vyjádřit až v pondělí.

Podle Radima Šráma z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd by pro snížení množství benzo(a)pyrenu v ovzduší musely klesnout emise z domácích kotlů, dopravy, ale zejména průmyslu.

„Vysoké koncentrace benzo(a)pyrenu mají krom jiného vliv na plod zejména v prvním trimestru těhotenství, což znamená, že se rodí děti s nízkou porodní hmotností nebo s nitroděložní růstovou retardací. Ta může způsobovat zdravotní obtíže během celého života. Jde například o zvýšený výskyt nemocí srdce a cév ve středním a vyšším věku,“ zmínil Šrám.

Jeho tým nyní krom jiného zkoumá v Karviné a Českých Budějovicích, zda jedy v ovzduší ovlivňují geny dětí už v době vývoje plodu. První výsledky ukazují, že takový vliv skutečně mají.