Hlavně společný postup může pomoci zajistit co nejvíc peněz Slezskému vojvodství, Moravskoslezskému a Žilinskému kraji. Států, jejichž zástupci se čtvrteční konference zúčastnili. „V následujících měsících se bude na úrovni Evropské unie rozhodovat o rozpočtu, kam půjde kolik peněz, o financování dotačních programů,“ řekl v rámci Setkání podnikatelů České, Polské a Slovenské republiky v Ostravě europoslanec Evžen Tošenovský.
„A my musíme vyvinout co největší tlak, aby se podařilo získat peníze například do projektu Uhelné platformy, zaměřeného i na pomoc regionům, kde by měla těžba uhlí brzy skončit. A pokud budeme postupovat společně, máme větší šanci. Pokud by se pro platformu nepovedlo získat peníze, později by se hledaly hůře.“
Takzvaná Uhelná platforma je projekt zaměřený na přeměnu tradičních těžařských regionů a jejich modernizaci. Peníze získané z tohoto zdroje by měly mířit hlavně na podporu vědy a výzkumu, modernizaci. S penězi z programu by chtěl Moravskoslezský kraj ale podpořit například i splavnění řeky Odry do Ostravy. Ve výsledku by šlo o miliardy korun, které je nutno vyjednat co nejdříve.
S tím souhlasí i Wojciech Kałuża, vicemaršálek Slezského vojvodství. „Jsme nyní největším hornickým regionem v Evropě, proto by nám Uhelná platforma měla pomoci vytvořit dobré podmínky pro další roky, pro vědu, pro byznys. O peníze ale bude soutěžit na čtyřicet regionů, proto budeme mít více šancí, když se spojíme,“ řekl vicemaršálek.
Pozici České republiky mohou podle zúčastněných v tomto poněkud ztěžovat současné problémy předsedy vlády. „Ta vyjednávání jsou tvrdá a používají se při nich fér i nefér argumenty, ta současná situace samozřejmě může naši pozici ovlivnit,“ řekl Evžen Tošenovský.
V rámci tradiční konference zástupců tří států se ale neprobíraly jen peníze z Evropské unie, nýbrž i další problémy v regionu.
Vládní zmocněnec: „Těžit by se podle nás mělo dál“
Jeden z nejdůležitějších je současná situace okolo těžební společnosti OKD. Její výkonná část se sice vymanila z insolvenčního řízení a dál funguje, podnikatelům i politikům v regionu ale dělá starosti budoucnost firmy.
„Stěžejní otázkou současnosti je, zda těžit, nebo netěžit v OKD,“ řekl senátor a vládní zmocněnec pro Moravskoslezský kraj Jiří Cienciala. „My tady na to máme jednotný názor, těžit by se mělo dál.“
Do kdy se bude těžit, ale pořád není jasné. A právě proto stále považuje situaci okolo OKD za jeden z nejpalčivějších problémů kraje i Pavel Bartoš, prezident Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje. „OKD mlčí a mlží. Nevíme, kdy přestane s těžbou, a ta nejistota není dobrá,“ řekl v rámci svého vystoupení. „Kdy skončí těžba, potřebují vědět podnikatelé, potřebují to vědět zaměstnanci. A nikdo stále nic neví. A s tím souvisí i další plány, nikdo neví, co se stane se zdejším územím, někdo se o to bude muset starat, ale to bychom museli vědět, kdy skončí těžba.“
Společné jednání podnikatelů se nevyhnulo ani tradičnímu tématu česko-slovensko-polských setkání – ovzduší.
„V rámci projektu Air Tritia máme vytvořený model z dat za posledních patnáct let, který nyní můžeme využívat, nyní můžeme lépe odhadovat, jak se bude vyvíjet stav ovzduší,“ přiblížila jeden z mnoha výsledků přeshraniční spolupráce Marta Sláviková, ředitelka EZÚS TRITIA, sdružení spojujícího zástupce regionálních samospráv České republiky, Polska a Slovenska.
