Tuny uhlí jako priorita. Životní prostředí bylo za socialismu opomíjené

  20:20aktualizováno  20:20
Průmyslové technologie v socialismu byly zpravidla zastaralé a ekologická situace v 80. letech velmi špatná. Nejhorší stav panoval na severu Československa, které se i kvůli svým mlhám stalo synonymem silně narušeného prostředí. Zájem o ekologii začal vzrůstat až spolu s uvolňováním společnosti.

Kalové laguny u ostravské chemičky Ostramo patřily donedávna k největším ekologickým katastrofám v republice. Likvidace tisíců tun jedovatých látek obsahujících rakovinotvorné polychlorované bifenyly (PCB) už stála přes 3 miliardy korun. Snímek je z roku 1993. | foto: Petr BergerČTK

Novoroční projev Václava Havla v roce 1990 byl jednou z prvních příležitostí, kdy československý státník otevřeně mluvil o životním prostředí.

Fotogalerie

Na konci 80. let byla ekologická situace velmi špatná a stále se zhoršovala. „Životní prostředí bylo pro režim citlivou otázkou. Průmysl a průmyslové technologie byly většinou zastaralé a vyžadovaly neúměrné množství paliva, jehož těžba, doprava i následná spotřeba zatěžovaly životní prostředí,“ popisuje historik Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů, který se historií životního prostředí zabývá.

Nové technologie byly drahé, často se dovážely ze Západu za devizy. Režim na ně v této době neměl a průmysl potřeboval – vytěžené tuny uhlí a množství vyrobeného betonu, železa, strojů. Ty byly pro něj dokladem vysoké úrovně jeho průmyslové výroby, stoupajícím množstvím vyrobené ocele či vytěženého uhlí se pravidelně chlubil. Na Západě byl přitom těžký průmysl už na ústupu.

Mlhy jako v Londýně

Nejhorší byla situace na severu, Severočeský kraj se v Československu stal synonymem silně narušeného životního prostředí. Právě tady byl soustředěn strategicky významný těžký a chemický průmysl, který nejvíce škodil. „Podíl silně narušených území tu byl až pětkrát větší než průměr ostatních krajů celého státu,“ popisuje Svoboda.

Drsná tvář Mostecka

Inverze v pánevních oblastech dosahovala neúnosného stavu a mezi veřejností se šířily řeči, že to státním a stranickým úřadům nevadí. „Ekologické stavby nefungovaly nebo se zpožďovala jejich výstavba a nedostatečná byla opatření k zamezení průniku odpadních vod,“ popisuje historik.

Severní Čechy trápily mlhy, ne nepodobné těm londýnským z počátků průmyslové revoluce. Podle pamětníků měly různou barvu, prokazatelný dopad na zdraví lidí, ale jakékoliv údaje o životním prostředí, třeba stavu ovzduší, byly přísně tajné. „Oficiálně nikdy nic nevyšlo, až po listopadu 1989,“ popisuje Svoboda. Komunistický režim jakékoliv informace přísně tajil.

První rozbor ekologické situace v Československu vypracovala na podzim roku 1983 Ekologická sekce při biologické společnosti ČSAV na podnět československé vlády. Opět tajně. Jeden výtisk zprávy se dostal do Charty 77, která ji spolu s dopisem předsedovi vlády Vladimíru Štrougalovi zveřejnila. Poprvé byla prolomena informační blokáda, protože část zprávy byla odvysílána v rozhlasových stanicích Hlas Ameriky a Svobodná Evropa.

A pak přišel Černobyl

Ve druhé polovině 80. let režim pod vlivem událostí zejména v Sovětském svazu ochaboval, dostavily se také ekonomické problémy. Zájem o životní prostředí vzrůstal velmi markantně. Kromě Českého svazu ochránců životního prostředí či hnutí Brontosaurus začaly vznikat i další organizace a spolky.

Ve společnosti se mluvilo o plánované výstavbě nové lanovky na Sněžku a nové České boudy, řešila se stavba jaderné elektrárny Temelín, přehrady Nové Mlýny na Dyji nebo ve Skryjích na Berounce. 

Nejotřesnějším příkladem utajování informací byla havárie jaderné elektrárny v Černobylu. Ta vybuchla 26. dubna 1986. První stručné zprávy se v novinách objevily až o tři dny později. Podrobnější informace až o týden později. Nikdo nezrušil prvomájové demonstrace, ani populární cyklistický Závod míru. O rozsahu katastrofy přitom už několik dní informovaly západní rozhlasové stanice. V socialistickém Československu ale spíš média popisovala hrdinství soudruhů pracujících na likvidaci škod.

Záhy ale došlo ke změně. V podstatě z neškodného tématu životního prostředí se stalo ožehavé politické téma. „Režim varoval i jeho vlastní bezpečnostní aparát, StB informovala a varovala před politizací otázky životního prostředí,“ potvrzuje Svoboda.

Životní prostředí se stalo i tématem disentu. Třeba výstavba přehrady Gabčíkovo-Nagymaros na slovensko-maďarské hranici zaujala Chartu 77, která vyzývala režim, aby celý projekt přehodnotil. Demonstrace za životní prostředí patřily i k prvním režimem povoleným protestním akcím.

Autor:

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Žena odešla na jógu a už se nevrátila, v Šáreckém údolí ji našli mrtvou

V Šáreckém údolí v Praze našli mrtvolu ženy ze Žižkova

V Šáreckém údolí v Praze našli odpoledne policisté mrtvolu ženy ze Žižkova, která byla od neděle pohřešovaná. Odjela...

Hotely a kostely na Srí Lance zasáhly výbuchy. Vyžádaly si přes 200 obětí

Srílanští vojáci hlídají kostel svatého Antonína v Kolombu poté, co na něj...

Nedělní útoky na Srí Lance si podle nové policejní bilance vyžádaly 207 obětí, dalších 450 lidí utrpělo zranění....

Učitelka ze školky popletla adresáta, nevhodný mobilní text se šíří webem

Mobilní aplikaci si stáhlo do svých chytrých telefonů již téměř 600 lidí

Učitelka z bratislavské mateřské školky poslala omylem přes mobilní telefon nevhodnou zprávu matce dítěte, které učí. V...

Pětiletou Sofii vypátrali policisté na vídeňském letišti, únosce zadrželi

Ilustrační snímek

Pětiletou dívku, kterou v úterý unesli v Praze, policisté vypátrali. Dívka je zdravá a v pořádku. Policisté ji našli s...

Poslance Feriho na vinařské slavnosti napadli dva muži, skončil v nemocnici

Dominik Feri na konferenci k 20 letům Česka v NATO. (12. března 2019)

Poslance TOP 09 Dominika Feriho napadla na koštu vín v obci Boršice na Uherskohradišťsku dvojice mužů. Zraněný Feri byl...

Další z rubriky

Lepší ochrana hranic, podpora malých firem: TOP 09 a STAN zahájili eurokampaň

Předseda TOP 09 a lídr kandidátky Jiří Pospíšil (vlevo) a europoslanec a lídr...

Posílení ochrany hranic Evropské unie, proevropské směřování nebo podpora malých a středních firem z evropských fondů...

Jsou to lži a výmysly, řekl Rittig před soudem. Praní špinavých peněz popřel

Ivo Rittig před začátkem jednání Městského soudu v Praze (24. dubna 2019)

Lobbista Ivo Rittig u soudu uvedl, že obžaloba v kauze tunelování pražského dopravního podniku (DPP) je plná lží a...

Musíme vést třídní boj a zničit kapitalismus, řekla v Rozstřelu Konečná z KSČM

Lídryně komunistů do eurovoleb Kateřina Konečná v diskusním pořadu iDNES.cz...

KSČM povede do květnových eurovoleb Kateřina Konečná. Ve středečním Rozstřelu řekla, že se považuje za socialistku,...

Najdete na iDNES.cz