„Opětovně se nepovedlo prokázat, proč přesně most spadl, nelze tedy nikoho odsoudit, že to zavinil. Rozpory znalců se nepodařilo vyjasnit, spíše se prohloubily,“ zdůvodnil soudce dnešní rozsudek.
Státní zástupce se hned na místě odvolal. „Most rozhodně sám nespadl. Naopak před jeho pádem byla řada pochybností, například při manipulaci s konstrukcí,“ uvedl u soudu státní zástupce Aleš Kopal.
Advokát stavební společnosti Bögl a Krýsl Radek Ondruš konstatoval, že před soudem určitě nestojí hlavní viníci. „Mám tím na mysli například hlavního projektanta, stavební dozor z krajského úřadu nebo pracovníky z Drážního úřadu. Tam bylo mnoho fatálních selhání,“ řekl Ondruš.
Poukázal i na to, že kdyby byla rychlost vlaků v místě stavby omezena na padesátku, rychlík by zastavil kus před zřícenou konstrukcí.
„Jenže nutné výluky by stály nejméně osm milionů korun a všichni chtěli šetřit. Tak se od stolu rozhodlo, že vlaky tam budou jezdit až sto šedesátkou. Vím, že na Ostravsku je řada věcí jinak, ale všude jinde by tady seděli i ti, co o tomto rozhodli,“ uvedl Ondruš.
První líčení se mělo konat už v úterý, ale nedorazil jeden z deseti obžalovaných, kterého údajně zastavila na dálnici D1 dopravní kalamita. Soudu se nepodařilo získat podepsané svolení obžalovaného s konáním líčení bez jeho přítomnosti.
Obžalobě z obecného ohrožení čelí nejvíce manažeři a pracovníci stavebních firem, dále jeden úředník a jeden živnostník.
V prosinci 2017 padl první rozsudek, ve kterém soudce Jaromír Pšenica vynesl zproštění s tím, že se nepodařilo prokázat, kdo pád mostní konstrukce na koleje zavinil. Jenže po odvolání státního zástupce Krajský soud v Ostravě verdikt zrušil, když ho označil za nesprávný a nepřesvědčivý, a případ vrátil.
Okresní soud tak opětovně vyslechl znalce a zabýval se také novými fotografiemi pořízenými vyšetřovateli v den nehody, které ještě nebyly součástí spisu. A dnes vynesl zprošťující rozsudek znovu.
Znalci se opětovně neshodli. Jedni poukazovali na nestabilní podpůrnou konstrukci mostu zasouvaného nad tratí, další spatřovali zásadní chybu v neopatrné manipulaci při jeho zasouvání. Objevují se ale i názory, že na stavbě bylo špatně takřka všechno, případně obrovskou chybou bylo i to, že na hlavní železniční trati se jezdilo bez omezení.
V osudný den, v pátek 8. srpna 2008, po půl jedenácté dopoledne najel rychlík Comenius na trase Krakov - Praha do trosek konstrukce nového silničního mostu, který se chvíli předtím zřítil při zasouvání z jedné strany na druhou. Strojvedoucí ještě stačil snížit rychlost ze zhruba 140 na 95 kilometrů v hodině, přesto byla bilance nehody tragická: osm lidí zemřelo, 95 cestujících bylo zraněno, mnoho z doživotními následky.
Lidé, kteří vlakem cestovali, i pozůstalí zemřelých, jsou délkou soudního líčení znechucení.
„Pokud zase padne zproštění, tak už nebudu věřit ve spravedlivou justici v této zemi, protože když nebude potrestán konkrétní viník, tak kde máme stoprocentní jistotu, že se další taková tragédie nebude opakovat?“ napsal před rozsudkem iDNES.cz Richard Salamon, který od nehody trpí psychickými problémy.
