O státní pomoc OKD oficiálně požádala dopisem adresovaným ministru průmyslu a obchodu Janu Mládkovi. Žádá až 723 milionů korun.
„Asi jednu třetinu z požadované částky tvoří náklady na zajištění zákonných sociálních nároků zaměstnanců, vyplývajících z kolektivní smlouvy a kolektivní smlouvy vyššího stupně spojených s ukončením těžby a následnou likvidací dolu,“ uvedl výkonný ředitel Antonín Klimša.
Jak dále upřesnil, 477 milionů korun pak OKD bude potřebovat na samotnou technickou likvidaci dolu. Managementu se v tomto konceptu současně podařilo původně odhadované náklady na likvidaci Dolu Paskov reálně snížit o zhruba 40 procent.
Součástí oficiální žádosti představenstva těžařské firmy je rovněž státní pomoc pro Důl Frenštát ve formě roční periodické částky 30 milionů korun. Tyto prostředky OKD musí každoročně vynakládat na konzervační režim dolu. Tvoří ho osobní náklady, náklady na energie a údržbu a rovněž prostředky na nezbytné externí služby.
„Důl Frenštát musíme ze zákona udržovat jako strategickou zásobu černého uhlí pro Českou republiku. Nicméně náklady spojené s udržovacím provozem a hlavně se zajištěním bezpečnosti jsou pro nás v insolvenci velkým finančním břemenem. V tomto kontextu chce vedení těžařské firmy zřídit nový závod ‚Útlum‘, kam by organizačně převedlo všechny svoje nečinné doly - tedy Paskov a Frenštát a tím je transparentně oddělilo od činné části,“ dodal Klimša.
Ministerstvo financí už ale vzkázalo, že s dalšími penězi pro OKD nad už uzavřenou dohodu se státním podnikem Prisko nepočítá. Vláda už letos firmě jako pomoc poskytla úvěr 700 milionů korun.
„Pevně doufám, že si OKD koupí seriózní strategický privátní investor, který bude firmu dlouhodobě provozovat. Ministerstvo financí s dalšími penězi mimo dohodu s Priskem pro OKD nepočítá,“ sdělil podle ČTK v SMS zprávě Babiš.
OKD přihlásila vůči NWR pohledávky za 22,6 miliard
To požadavek těžební společnosti vůči společnosti NWR Plc se na rozdíl od diskutované státní pomoci zrodil nenápadně a tiše. A kdyby na to mimoděk neupozornil insolvenční správce OKD Lee Louda, nikdo by na to nepřišel. Možná ani věřitelé. Těžební společnost OKD se přidala k likvidaci své mateřské firmy, společnosti NWR Plc s pohledávkou přesahující 22,6 miliardy korun.
„Dlužník do likvidace NWR Plc přihlásil svůj nárok ve výši cca 22,672 mld. Kč,“ napsal ve zprávě o činnosti insolvenčního správce Lee Louda.
Víc věc ale komentovat nechtěl. „Ptejte se prosím u OKD,“ napsal na dotaz redakce MF DNES, čeho se nárok týká a jaká je možnost, že OKD nějaké peníze dostane.
A nepříliš obsažná byla i odpověď těžební firmy. „Potvrzujeme, že společnost OKD přihlásila v rámci likvidace New World Resources Plc pohledávky ve výši cca 22,6 mld. Kč. Bližší informace o tom, co dané pohledávky tvoří, nyní nebudeme zveřejňovat,“ napsal na dotaz redakce mluvčí OKD Ivo Čelechovský.
„Obecně platí, že věřitel může mít důvod přihlásit si pohledávku do insolvenčního řízení i za situace, kdy dlužník nevykazuje zjevný majetek. Věřitel může například počítat s tím, že se majetek dlužníka dohledá později. Jen přihlášení věřitelé také mohou podle některých právních řádů uplatňovat nároky vůči osobám, které svým počínáním přispěly k úpadku korporace. To se týká odpovědnosti manažerů a ovládajících osob. Důvody mohou být i daňového rázu,“ řekl Michal Žižlavský z Asociace insolvenčních správců, který je zároveň členem věřitelského výboru OKD.
Firma vyplácela vyšší dividendy, než byly její zisky
O důvodu přihlášení pohledávky do likvidace NWR se dá jen spekulovat, vysoce pravděpodobné ale je, že bude souviset s výplatou dividend mezi roky 2006 až 2012.
Kvůli nim už společnost OKD žalovala jak společnost NWR N. V., tak samotného Zdeňka Bakalu, který v letech, kdy firma vyplácela dividendy vyšší, než jaké byly její zisky, NWR většinově vlastnil.
Po Bakalovi a NWR chce OKD v žalobě z 8. listopadu 24,56 miliardy korun. „Od roku 2006 do roku 2012 žalovaní rozhodovali o rozdělování a výplatách zisku a kapitálových fondů v celkové výši 65 miliard korun, když celkový zisk v tomto období dosáhnul 33,5miliardy a nerozdělený zisk minulých let k 1. lednu 2006 činil 7,1 miliardy. Rozdíl ve výši 24.54 miliardy korun byl žalobcem neoprávněně převeden na žalované,“ píše se v žalobě na bývalého majitele OKD a jím ovládanou firmu.
„Za období pouhých osmi let došlo ke snížení vlastního kapitálu žalobce téměř o 98 procent. Ve stejném období, tj. od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2013, přitom žalobce dosáhl zisku ve výši cca 15 miliard korun,“ dodávají právníci OKD v žalobě. V roce 2006 šlo z OKD na účty NWR 8,5 miliardy, z toho 6,8 miliardy z nerozděleného zisku minulých let. Za poloviční podíl akcií OKD přitom stát v roce 2004 dostal jen 4,5 miliardy korun.
OKD kromě čerpání miliard srazila i klesající cena uhlí
V roce 2007 získala NWR z OKD 24,8 miliardy korun. O rok později si NWR vytáhlo peníze hned dvakrát. Nejprve 1,2 miliardy, podruhé 4,7 miliardy korun. V roce 2009 OKD poslala majitelům rovnou miliardu, v roce 2010 pak 12,8 miliardy korun. Ty v roce 2011 následovalo šest miliard korun, stejně tak v roce 2012. Pak se ale kohoutek zarazil.
Ceny uhlí začaly klesat a OKD pomalu docházely peníze. Rezervy na horší časy ale nebyly, a tak firma musela v květnu tohoto roku vyhlásit insolvenci a požádat věřitele o schválení reorganizačního plánu. Ten má OKD představit, po odkladu, v dubnu příštího roku. Před úpadkem firmu zachránil jen vládní úvěr, díky kterému firma získala 700 milionů korun.
Ty ale nemůže použít na vše. „Jde o tvrdý komerční úvěrový rámec s nemalou úrokovou sazbou, ze kterého můžeme čerpat prostředky pouze na profinancování těžby a dokrytí mezd,“ přiblížil pomoc státu mluvčí OKD Ivo Čelechovský.
S případnou hotovostí 22,6 miliardy korun, které OKD uplatňuje na své mateřské firmě, ale firma počítat hned tak nemůže a podle všeho je nikdy ani neuvidí. Jediným významnějším majetkem NWR je totiž samotná OKD. OKD navíc NWR ručila za celkem desetimiliardovou půjčku, která těžební firmu nakonec poslala do insolvence. Ve výsledku se ale může stát, že se vlastnická práva OKD přelijí na firmu samotnou.
