Moravskoslezský kraj jde do risku, začne provozovat letecké linky

  7:58aktualizováno  7:58
Mošnovskému letišti se nedaří, počet pasažérů klesá. Do nových leteckých linek chce vedení kraje napumpovat desítky milionů korun. Věří v postupnou návratnost investovaných peněz.

Letiště v Mošnově mají podpořit dotované linky. | foto: Jaroslav Ožana, MAFRA

Návrat k taktice, která už jednou nevyšla, volí nové vedení kraje ve vztahu k budoucnosti Letiště Leoše Janáčka. Tradiční pobídky v podobě slev na přistávacích poplatcích, letištních taxách a podobně příliš v lákání nových provozovatelů leteckých linek nepomáhají, kraj tak chce podpořit linky jak dorovnáváním ztrát provozovatelů, to v případě linky do Dubaje, tak provozováním vlastních linek. Případné ztráty, ale i možné zisky, by kraj nesl na svých bedrech.

„Výběrové řízení na linku do Helsinek jsme zrušili, nikdo se nepřihlásil,“ řekl náměstek hejtmana pro dopravu Jakub Unucka (ODS). „Teď připravujeme jiný způsob provozování této linky. Kraj ji bude provozovat ve své působnosti, obdobně jako autobusovou dopravu.“

Náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Jakub Unucka (ODS).

Náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Jakub Unucka (ODS).

Vedle Helsinek, kde si kraj slibuje zájem hlavně od zaměstnanců IT společnosti Tieto nebo papírenských firem, chce úřad zavést podobnou linku do Amsterodamu. Ta by měla sloužit hlavně jako přiblížení na velké mezinárodní letiště.

Nyní se rozhoduje, jak budou linky případně provozovány – jaká budou využita letadla a podobně.

Obdobných záměrů už měli zástupci kraje v posledních dvanácti letech několik. Spojení s velkým mezinárodním letištěm měly postupně zajišťovat lety do Mnichova, Vídně, posledně i do Paříže.

Letadla jako autobusy

Žádná z linek se neuchytila. Ta poslední, do Paříže, skončila za velkého nezájmu cestujících. Ti linku přestali využívat hlavně po tragických teroristických útocích ve francouzském hlavním městě.

„Bude to stejný model, jaký kraj nyní využívá u autobusových dopravců a jaký bude v roce 2019 využívat u dopravy na železnici,“ vysvětluje novou leteckou strategii kraje Unucka. „Zaplatíme všechno, od paliva po mzdu pilota, naším příjmem budou všechny peníze z letenek. Musíme vyřešit jeden problém, a to jak přinutit dopravce, aby měli zájem převážet co nejvíce pasažérů. Což je nyní problém například v autobusové dopravě.“

Provozování linek by bylo závazkem kraje, letiště nemá v případném provozu linek nijak figurovat. Létat by se mělo, pokud vše vyjde, se začátkem zimního letového řádu, tedy letos na podzim.

Dubaj má šanci do května

O lince do Amsterodamu se v souvislosti s mošnovským letištěm hovoří už od roku 2005, mezi roky 2008 až 2012 chtěl kraj do rozlétání nových linek investovat více než 700 milionů korun. Problémem bylo, že se podpora měla týkat hlavně turbovrtulových letadel, určených převážně pro lety na kratší vzdálenosti. Byla tak šitá na míru místnímu leteckému dopravci. Plány na stamilionovou podporu zastavily až volby a ekonomická krize.

Nyní míří největší krajská podpora na leteckou linku do Dubaje. Té se ale zatím příliš nedaří. „Výsledky prvních měsíců linky do Dubaje byly tragické, pohybovaly se pod padesáti procenty,“ říká Unucka. „Navíc s linkou nelétali arabští zákazníci, které chtěl kraj přitáhnout zvláště do zdejších lázní.“

Ředitel mošnovského letiště Pavel Schneider.

Ředitel mošnovského letiště Pavel Schneider.

Ředitel mošnovského letiště Pavel Schneider je mírným optimistou. „Zájem o linku začíná stoupat. Začínalo to na čtyřiceti, pak čtyřicet devět, lednová čísla hovoří o devětapadesáti procentech obsazenosti,“ řekl Schneider. „Únorová čísla jsou ještě vyšší. Linkou do Dubaje létají Češi, Slováci i Poláci. Jaký je poměr mezi turisty a těmi, co do Dubaje letí pracovně, nevíme, to neumíme tak snadno zjistit.“

O osudu linky, kterou by Unucka rád viděl v provozu i v roce 2020, kdy v Dubaji bude výstava Expo, se rozhodne do května. „V dubnu budeme jednat se členy dubajské královské rodiny i se zástupci tamní univerzity. Pokud se ukáže, že to nemá význam, tak ji zastavíme. Dáváme jí prostor do května.“

Linku do Dubaje může kraj podpořit v příštích pěti letech až do výše 51 milionů korun s tím, že v prvním roce provozu částka na případnou ztrátu přepravce nepřekročí 24 milionů.

Nejčtenější

Kočka těžce pokousala ženu, strážníci zvíře dvě hodiny unavovali

Zranění způsobená kočkou poměrně hodně krvácela.

Velmi agresivní a vytrvalá byla kočka, která v opavském bytě zaútočila na ženu. Ta zvíře před časem našla a vzala si ho...

Požár v ostravském dopravním podniku zničil 12 autobusů, škody jsou 22 milionů

Celkem dvanáct zaparkovaných autobusů poškodil požár v garážích Dopravního...

Celkem dvanáct zaparkovaných autobusů poškodil v sobotu večer požár v garážích Dopravního podniku Ostrava. Při zásahu...

Výzkum ostravského vědce může změnit pohled na dějiny Severní Ameriky

Ostravský vědec Pavel Flegontov odkrývá kombinací poznatků z genetiky,...

Na Harvard míří pětatřicetiletý vědec Ostravské univerzity. Pavel Flegontov svým výzkumem zaujal natolik, že se od září...

Mladý řidič vjel do cesty autobusu, v přepůleném autě zemřel

Střet s autobusem přepůlil auto. Řidič na místě zemřel.

Dvacetiletý řidič osobního auta zemřel na silnici mezi Karvinou a Orlovou poté, co vjel v zatáčce do protisměru a...

Pastviny v Beskydech brázdí pět měsíců v roce Ovečkin s maringotkou

Martin Jurnost vysoko v kopcích kolem rodného Jablunkova pase ovce.

Kamarádi mu říkají Ovečkin. Příjmení jednoho z nejlepších ruských hokejistů zní totiž skoro stejně jako profese...

Další z rubriky

Ze zámecké zahrady v Rychvaldu někdo ukradl metrákovou bronzovou sochu

Po soše zůstalo v zámeckém areálu jen prázdné místo.

Bohumínští policisté pátrají po neznámém pachateli, či spíše pachatelích, kteří na pozemku zámku v Rychvaldu ukradli...

Výzkum ostravského vědce může změnit pohled na dějiny Severní Ameriky

Ostravský vědec Pavel Flegontov odkrývá kombinací poznatků z genetiky,...

Na Harvard míří pětatřicetiletý vědec Ostravské univerzity. Pavel Flegontov svým výzkumem zaujal natolik, že se od září...

Vědci zkoumali plyny z odvalů v příhraničí. Dopad na zdraví je malý

Slezská Ostrava s haldou Ema

I pro samotné vědce je to překvapení. Hořící haldy v českém a polském příhraničí škodí ovzduší méně, než předpokládali....

Najdete na iDNES.cz