Pokud zůstane zima bez sněhu, hrozí letos opět sucho. „Sucho, které se začalo projevovat na povrchových a podzemních vodách v roce 2014, má zejména u podzemních vod velkou setrvačnost,“ uvedl vedoucí oddělení hydrologie ostravské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Jan Unucka.
Nejhůře si stojí hladiny podzemních vod na Osoblažsku, podprůměrné stavy odborníci ale evidují také v části Opavska a Hlučínska. Relativně dobře je na tom naopak horní tok Odry a jeho povodí až po soutok s řekou Opavou.
„Podobná je i situace u vydatnosti pramenů a průtoků v povrchových vodních tocích. Ve staniční síti monitoringu povrchových vod ČHMÚ Ostrava převažuje podnormální stav v rozmezí zhruba 30 až 70 procent ve srovnání s dlouhodobým průměrným průtokem,“ popsal Unucka.
Letní přívalové deště vodu moc nedoplní
Doplnil, že jedinou výjimku aktuálně tvoří horní část povodí Moravice nad přehradami Slezská Harta a Kružberk.
Příčinou úbytku vody je počasí a postupné změny klimatu – vyšší teploty vzduchu a menší množství srážek, ale i změna jejich typu. Například častější letní přívalové deště, které deficit vody příliš nedoplní, voda se do půdy totiž nestíhá vsakovat a rychle odtéká.
„Sucho v letech 2015 až 2019 je pravděpodobně jednou z historicky nejvýraznějších epizod sucha na území dnešní České republiky v historii. Dva až tři srážkově a teplotně normální či nadnormální měsíce k vyrovnání tohoto dlouhodobého deficitu nestačí,“ konstatoval.
Ideální pomocí by byl právě sníh, a to velká sněhová pokrývka a její pozvolné odtávání, nejlépe opakovaně a ještě před nástupem vegetačního období. „Právě sněhový deficit posledních let byl faktorem, kdy se pozvolně snižovaly zásoby podzemních vod v Moravskoslezském kraji v nižších, ale i horských polohách,“ poznamenal vedoucí ostravského oddělení hydrologie.
Studánka vyschla, usychají i statné stromy
Lidé to poznávají na studnách i v lesích. „S tím, jak klesají stavy podzemní vody, nám ve velkém usychají lesy. Je to znát především na vyvýšených místech, kde se voda nedrží. Usychají i statné osmdesátileté stromy s rozsáhlým kořenovým systémem,“ uvedl příklad Marcel Chovančák, starosta obce Hlinka na Osoblažsku.
Dodal, že za posledních pět až deset let voda ve studních v Hlince klesla minimálně o dva metry.
Voda ve studnách klesá i v Osoblaze. „Vody je méně i v říčce Osoblaze. Běžně jí protéká už jen deset patnáct centimetrů vody do hloubky. Když nepřijde přívalová srážka, voda ani nestoupá, běžné deště se všechny vsáknou,“ popsal starosta Osoblahy Antonín Rous.
Ve Slezských Pavlovicích momentálně řeší budoucnost místní studánky. „Máme obecní studánku napájenou podzemní vodou a loni už voda nebyla,“ nastínila starostka Lenka Drozdová.
Pomohly srážky v době svátků
Dlouhodobě horší situaci v řekách a potocích hlásilo i Povodí Odry, prosincové srážky jim však přilepšily. „V tocích se průtoky vody pohybují kolem 180 až 330 litrů za sekundu denní vody, což je pro toto období optimální. V průběhu vánočních svátků nám dešťové srážky pomohly doplnit vodní díla a částečně nasytit půdu,“ uvedla mluvčí státního podniku Šárka Vlčková.
Přetrvávající srážkový deficit však hlásí Povodí Odry na Opavsku, povodí řeky Opavy je dlouhodobě ve srážkovém stínu a spadne tam až o třetinu méně dešťů. V přehradách je vody dost, jsou plné z více než devadesáti procent. „Odběry vody se mohou uskutečnit v potřebném množství i kvalitě,“ ujistil generální ředitel Povodí Odry Jiří Tkáč.
Potíže se zásobováním nemají ani obce odkázané na vrty. „Jsme napojení na vrt v Třemešné a ten má vody dostatek,“ sdělil starosta Osoblahy Rous.
Pokles nezaznamenali ve svém vrtu ani Slezské Pavlovice. I přes aktuální deficity si v porovnání s ostatními částmi republiky severní Morava a Slezsko ještě stojí poměrně dobře. To však podle odborníků neznamená, že je pro letošek vystaráno. V případě absence sněhu podle nich kraji i v letošním roce hrozí sucho.
