„Příčinou jsou dlouhodobé špatné hydrologické podmínky, nedostatek vody. Průtok se zpomaluje, koryto se nesmáčí v celé ploše a narůstají tam traviny a křoviny, které mají výborné stanovištní podmínky. Největším problémem bude likvidace orobince, který se velmi agresivně rozšiřuje,“ uvedl k čištění Černého potoka Vladimír Procházka, vedoucí bruntálského odboru životního prostředí, silničního hospodářství a zemědělství.
V malých potocích je situace nejhorší. Některé zcela vysychají, jinde jsou přes léto jen minimální průtoky. Jejich zarůstání podporuje přísun živin ze zaústění odpadů obcí bez účinné likvidace odpadních vod. Minimum vody v potocích odpady dost nenaředí a látky jako dusík či fosfor růst rostlin podporují. Nová situace s sebou nese růst nákladů i častější frekvenci čištění.
Rozkolísanost mezi minimy a maximy v tocích je v kraji obrovská. „Třeba poměr minimálního a povodňového průtoku na Ostravici ve Frýdku-Místku činí 1:1 300. Proto se musí k údržbě a posuzování stavu koryt přistupovat individuálně. V posledních letech se více prosazuje údržba přírodě blízkým způsobem,“ popsala mluvčí Povodí Odry Šárka Vlčková.
Nánosy sedimentů státní podnik odstraní částečně, především keře a stromy, které by mohly komplikovat odtok vody. Zároveň ale musí zajistit dostatečný průtok. Je to až dvakrát dražší.
„Přístup klade vyšší odborné nároky na pracovníky, kteří údržbu připravují a provádějí, a znamená zvýšené náklady, které se mohou blížit až dvojnásobku oproti klasické údržbě, kdy se z koryta odtěží najednou veškeré sedimenty,“ upřesnila Vlčková.
Ryby v tůňkách hynou udušením
Lesy ČR, druhý velký správce toků, zmiňují i častější péči o vodní toky. „Jedná se především o úseky v zastavěných územích, kde by se kvůli snížení kapacity mohla voda vylít z koryt. V intravilánech měst a obcí jsme pravidelně odstraňovali sediment co dva až pět let. Tato perioda se nyní zkrátila minimálně o třetinu,“ sdělila mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
Malé toky se mění nejen bujnější zelení. Například rybáři upozorňují, že z potoků mizí ryby. „Hynou kvůli uvíznutí na suchu nebo udušením v tůňkách, kde voda už není dost prokysličená,“ popsal Tomáš Neděla z moravskoslezské pobočky Českého rybářského svazu.
Situace je stejná na vodohospodářsky využívaných tocích i v chráněných oblastech.
„Když se Odra jednou, někdy i dvakrát do roka rozvodnila, její stará nebo slepá ramena se vodou propláchla. V poslední době se tak ale děje po pěti letech – a to je málo,“ konstatoval ředitel chráněné krajinné oblasti Poodří Jan Klečka.
Ve vodě se hromadí listí a větve, přibývá usazenin. „Tím, že se to zazemňuje a klesá vodní sloupec, nedrží se tam ryby. V případě ochrany žab a obojživelníků je to někdy přínos, protože nevyžírají pulce. Ale mizí i populace chráněných piskořů, se zazemněním vody prostě vyhynou,“ dodal Klečka. Ochránci tak jejich biotopy obnovují, aby měli vhodné podmínky.
