Čtyřiadvacet hodin na jaře a dalších čtyřiadvacet hodin na podzim u sebe budou vybraní lidé nosit takzvaný osobní vzorkovač. Přístroj, který bude monitorovat ovzduší, v němž se pohybují.
Vyplní dotazník o svém životním stylu a lékaři jim odeberou i vzorky biologického materiálu. Ostravští strážníci se zapojí do unikátního projektu, jehož cílem je zjistit konkrétní vlivy průmyslového prostředí na zdraví lidí.
„Teď se seznamují s projektem a jeho podmínkami. Dobrovolníci už se hlásí, jejich finální počet však ještě neznáme, vše se zatím děje na úrovni vedoucích směn a na služebnách,“ sdělil mluvčí ostravské městské policie Michael Beneš.
Dodal, že v ideálním případě by se mělo zapojit na sedm desítek mužů, kteří splňují daná kritéria, například nekouří či trvale žijí v Moravskoslezském kraji.
„Vlastní výzkum by se měl uskutečnit v únoru a březnu a pak v září a říjnu. Je to pro nás zajímavý projekt. A pro každého dobrovolníka i příležitost dozvědět se víc o svém zdravotním stavu,“ komentoval Beneš.
Zkoumat se mimo jiné bude, zda a jak častý pohyb ve znečištěném ovzduší ovlivňuje plodnost. Stejnou procedurou projdou i strážníci v Českých Budějovicích a obě skupiny se navzájem porovnají. V porovnávání spočívá princip celého výzkumu „Zdravé stárnutí v průmyslové oblasti“ – vybrané skupiny obyvatel regionu se silně zatíženým životním prostředím se porovnají se stejnými skupinami lidí z oblasti relativně čisté.
Kromě strážníků půjde například o matky a jejich novorozené děti. Minulý pátek hlavní garant projektu Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd domluvil podrobnosti v karvinské porodnici. „Výzkum v Karviné začne naostro v dubnu,“ uvedl.
Výzkum zahrnuje i matky a novorozence
Karvinská populace, v tomto případě na dvě stě matek a právě narozených dětí, se opět porovná s populací českobudějovickou. Půjde o rozbory krve, moče, mateřského mléka i sledování nemocnosti dětí do dvou let jejich věku.
Další tři stovky matek se zapojí formou dotazníků. Třetí zkoumanou skupinou lidí je takzvaná běžná populace a do čtvrté vědci vyčlenili takzvané běžce, 750 jedinců z Ostravska a tentýž počet z jižních Čech.
Jde o lidi, kteří neprofesionálně, ale pravidelně běhají, a předmětem zájmu je fakt, jestli díky tomu škodlivinám v životním prostředí čelí lépe.
„Části z nich se budou dělat i speciální laboratorní vyšetření a detailní analýzy. Chceme sledovat jejich úrazy, zdravotní stav, podstoupí zátěžové testy i psychologická vyšetření. Bude zajímavé, jak se skupina lidí, o které lze předpokládat, že mají zdravý způsob života, bude lišit od běžné populace,“ řekl Šrám.
Projekt potrvá do roku 2022
Obecně se dobrovolníkům odebere a podrobným rozborům podrobí krev, moč, mateřské mléko, pupečníková krev i sperma. Lékaři nahlédnou do zdravotní dokumentace vybraných lidí, zajímat je bude jejich stravování, denní režim i celkový životní styl.
Projekt Zdravé stárnutí v průmyslovém prostředí potrvá do roku 2022. Jeho rozpočet činí 250 milionů korun, koordinátorem je Ostravská univerzita, spolupracují Výzkumný ústav veterinárního lékařství, Vysoká škola chemicko-technologická a Ústav experimentální medicíny Akademie věd. V tak velkém rozsahu jde o vůbec první projekt zkoumající vlivy škodlivin na zdraví populace.
„Ostravsko je pro něco takového mimořádně vhodné. Díky nesmírné zátěži, která tady je, je přímo unikátní příležitost zjistit, zda opravdu a jak moc tyto faktory působí na zdravotní stav,“ řekl Šrám.
