„Republikových stromů je víc, ale nejsou o nich záznamy. Obce totiž vedly kroniky až od roku 1920. O těchto konkrétních nám přišly informace od pamětníků,“ vysvětlil David Kopecký z portálu Stromy svobody.
V letech 1918, 1919 lidé vysadili po celé zemi tisíce stromů svobody. Zapojili se starostové, žáci, členové místních spolků. Ověsili je stuhami, domy praporky, zpívala se hymna, ke kořenům se ukládaly pamětní listy.
Stromy svobody, jak se jim říká, symbolizují založení Československé republiky a sázely se i v pozdějších letech (1928, 1945, 1968) vždy, když si lidé chtěli připomenout význam svobody a demokracie,“ doplnil Kopecký.
O jednu ze zdokumentovaných republikových lip pečuje v Bítově na Novojičínsku obec. „Vysadili ji hasiči na počest Tomáše Garrigue Masaryka. Kdysi se k ní konaly průvody a vůbec byla místem pro setkávání lidí. Je stále v dobrém stavu. V neděli jsme tam položili věnce, ale nový strom jsme zasadili u Bítovské tvrze,“ uvedl starosta Bítova Tomáš Richter.
Ne o jeden strom, ale o založení celé kaštanové aleje se postarala žena ze Žermanic na Frýdecko-Místecku.
„Když vznikla Československá republika, byl náš dědeček zdrcený. Nemohl se smířit s rozpadem Rakousko – Uherska, za které bojoval. Donesl si z války několik medailí a podlomené zdraví. Babička Johanna Holková naopak děkovala pánubohu a zasadila k cestě na památku stromy, které milovala. Kaštany,“ líčila vnučka Ivana Hýžová.
„Některé stromy se pokácely, když se opravovala cesta, ale těch zbylých sedm je zdravých. Jen jeden z kaštanů teď potřebuje ošetřit. Zrovna do toho nejkrásnějšího nabouralo auto. Ale to už se v minulosti stalo mnohokrát, že se některý řidič našim kaštanům nevyhnul,“ vykládala Hýžová.
Dárek pro strom? Ořez
Další z lip, které zakořenily 28. října roku 1918, zdobí pozemek rodiny Ivánkových v Sedlištích na Frýdecko-Místecku.
„Zasadil ji manželův pradědeček a tehdejší starosta obce Jan Polach v moc krásném místě, na samotě u lesa s výhledem do krajiny. Tchýně se pak postarala o vybudování kapličky. V blízkosti tohoto stromu jsou lidé rádi. I proto se pod ním konají bohoslužby a svatební obřady. Místní manželé, kteří pořádají akce pro vozíčkáře, si pod ní zase pravidelně zamlouvají posezení. Pro nás však znamená rodinné pouto,“ zmínila Hana Ivánková s tím, že se rodině podařilo vyřídit, aby se lípa stala památným stromem.
„Pečujeme o ni. Pravidelně ji hnojíme a nyní jsme jako dárek ke sto rokům pro lípu přichystali ořez, protože ji napadlo jmelí. Snažíme se, aby tady stála ještě stovky let,“ dodala Ivánková.
Do databáze poslali pamětníci zmínku i o dvou lípách, které už jsou pokácené. Jedna z nich zapustila kořeny naproti hrabovskému hostinci U Lípy za účasti všech českých hrabovských spolků, vojenské posádky Horského dělostřeleckého oddílu č. 256 a obyvatel obce.
A druhá lípa stála v Hrabůvce u někdejší kaple Panny Marie Čenstochovské. Letos se v Moravskoslezském kraji uskutečnilo šedesát nových výsadeb Stromů svobody. „Dohromady se jedná o 176 stromů. Někde se jich totiž sází více,“ konstatoval Kopecký.
