Ořez a kácení nepomáhají. Naopak, jmelí napadá nejen lípy, javory, topoly či ovocné stromy, ale i jehličnany. Dřevinu umí vysát až k uschnutí a jeho šíření je podle odborníků velkou hrozbou.
Moravskoslezský kraj je na tom nejhůř v zemi, testují se nové způsoby likvidace i hledají zdroje peněz.
„V posledních patnácti letech se v Moravskoslezském kraji jmelí rozšířilo opravdu enormně. Nebojím se jeho výskyt označit za kalamitní. Rozšířil se i okruh dřevin, které jsou jím napadené,“ uvedla náměstkyně hejtmana Jarmila Uvírová.
Radnice na boj s poloparazitickým keřem ročně vynaloží desetitisíce.
„Náklady loni přesáhly 51 tisíc korun a letos 134 tisíc,“ sdělila mluvčí Frýdku-Místku Jana Matějíková. Právě Frýdek-Místek spolu s Karvinou kromě běžného ořezu testují nový způsob likvidace, postřik rostlinným stimulátorem.
„Začátkem roku 2017 jsme postřikem ošetřili na dvě desítky stromů, převážně okrasných jabloní ve Štěpnici pod frýdeckým zámkem, ale taky lípy v Komenského sadech. Vyzkoušeli jsme i další techniku, kdy postřik doplnil ořez, tak bylo ošetřeno šest stromů. Letos jsme postřikem ošetřili 27 stromů v lokalitě hřbitova ve Frýdku a deset podél ulice 28. října,“ upřesnila Matějíková.
Po postřiku jmelí opadá. Kořeny ale zůstávají živé
Postřik zvyšuje produkci fytohormonu, v jehož důsledku stromy shazují na podzim listí. „Nevýhodou je, že se postřik musí aplikovat před olistěním dřevin a v plusových teplotách. V okolí takto ošetřovaných stromů se nesmí vyskytovat stálezelená dřevina,“ upozornila vedoucí odboru komunálních služeb karvinské radnice Jana Maierová.
Úspěšnost ukážou až další roky. „Po postřiku jmelí opadne, ale opadává jen ta část, která je vidět. Kořeny zůstávají živé. Je otázkou, nakolik opakovaný postřik zvládne jmelí zlikvidovat,“ říká ředitel Správy CHKO Poodří Jan Klečka z Agentury ochrany přírody a krajiny.
Nejpostiženější je okolí Frýdlantu, Čeladné a Frenštátu, Nového Jičína či jižní část CHKO Poodří kolem Jeseníku nad Odrou. „Nejvíce jsou napadeny lípy kolem cest a vodních toků,“ sdělila poznatky z terénních šetření Olga Kubálková z novojičínské radnice s tím, že ale správcem pozemků není město.
Výskyt jmelí v kraji
|
Krajský úřad mezi zasažené oblasti řadí i Opavsko. „Poslední dva roky se situace zhoršuje. Máme za sebou mapování jmelí, největší koncentrace je v Městských sadech,“ potvrdila vedoucí opavského odboru životního prostředí Marie Vavrečková.
Parazit trápí i památkáře. „Je to mor zámeckého parku. Nejsou peníze ani možnosti, jak jej zničit,“ líčí kastelán zámku v Hradci nad Moravicí Radomír Přibyla.
Jmelí šíří ptáci. „Bobule jejich zažívacím traktem projdou velmi rychle. Trusem jej rozšiřují tam, kam doletí zhruba do 15 minut. Proto ta ohniska výskytu,“ vysvětlila dendroložka Agentury ochrany přírody a krajiny Eva Mračanská.
Proč je nejpostiženější severní Morava a Slezsko a méně pak Olomoucký kraj a jižní Morava, zatímco Čechy ne, odborníci nevědí. Důvodem může být tah ptáků. Krajský úřad a Agentura ochrany přírody a krajiny teď prověřují nové způsoby financování boje s parazitem.
„V nejbližší době připravíme podklady pro podání žádosti do Operačního programu Životní prostředí. Díky jednání s ministerstvem životního prostředí je nově vyhlášena výzva, kdy lze v silně zasažených lokalitách žádat o příspěvek na opatření, jež šíření jmelí bílého omezí,“ řekla náměstkyně Uvírová.
